Řešení pro africký venkov? Mikrosítě
Keňa bývá po právu nazývána miláčkem zahraničních dotací a rozvojové pomoci. Nyní se může těšit na další sympatický projekt. U jeho zrodu stojí duo tvořené významným mezinárodním dodavatelem technologií OZE a lokálním poskytovatelem energie. 
Výsledkem by měl být provozuschopný model energetických mikro-sítí, které budou postupně elektrifikovat keňský zemědělský venkov. Právě venkovské oblasti Keni se řadí mezi africké regiony s nejrychleji rostoucí poptávkou po připojení k elektrické síti (dokládá to například počet funkčních mobilních telefonů v oblasti), ale současně velmi pomalu rostoucím zastoupení elektrifikovaných obydlí.
Problémem jsou tu především velké vzdálenosti, které od sebe oddělují spotřebitele a poskytovatele energie. A budování elektrifikační sítě v pustých savanách nepatří mezi nejlevnější záležitosti.
Keňa poděkuje Světové bance za geotermální energii
Společnost Powerhive se proto rozhodla pro trochu jiný přístup: než od začátku budovat poněkud neefektivní provázaný systém centrální sítě regionu, raději se pokouší vytvořit mikrosítě, propojující jednotlivé sousedící vesnice.
Tento alternativní model umožňuje navázat keňská venkovská sídla přímo na lokální obnovitelné zdroje energie, ať už malokapacitní větrné farmy nebo solární mini-parky. Aby mohl tuto vizi Powerhive v plném rozsahu realizovat, navázal partnerskou spolupráci se silným hráčem na mezinárodním trhu, a vsadil přitom na italskou společností Enel Green Power.
Sázka na spojenectví se silným partnerem na tak reprezentativním projektu však lidem z Powerhive vyšla na jedničku. Enel Green Power totiž na realizaci poskytl 93 % z potřebných 12 milionů dolarů. „Myslíme si, že to poměrně jasně demonstruje naše pevné odhodlání podporovat integrativní investice do udržitelnosti a energetické inovace kdekoliv na světě,“ podotýká k tomu Francesco Venturini, vedoucí manažer Enel Green Power.
Už nyní budované mikrosítě propojují zhruba stovku vesnic v západokeňských oblastech Kisii a Nyamira, a poskytují více než 1 MW pro 90 000 spotřebitelů.
Takže konečně vstupují do 20., pardon 21. století.
Toto je vlasntě jen kopie toho co se dělalo na počátku 20. století a ještě o několik desetiletí dříve. Rozdíl je v tom že tehdy se to dělalo v Evropě a USA, kde byl průmysl, který později urychlil stavbu centrální sítě, kratší vzdálenosti a bohatší lidé. Ale během asi dalších 50-100W/osoba začnou mikrosítě být nedostatečné a spotřeba poroste, přestanou tyto sítě stačit. Velmi rychle když budou mít proud budou shánět i další zařízení, v momentu kdy si nainstalují první čerpadla, zjistí že proud může vařit, tyto sítě se se zlou potáží.
Možná nebudou mít sptořebu 1kW/osoba, ale 250W, 500W osoba a možná se začnou objevovat stejné grafy spotřeby jako u nás, to bude žádat napojení mikrosítí na nějakou síť distribuční.
Možná by se jim hodila stavba malých vodních děl, 100-1000kW to odpovídá asi 5-50m3/s, takovéto toky jistě jsou dostupné, navíc potřebné splavy mohou být stavěny jako u nás v minulosti. vezme to možná méně než 1 generaci do momentu kdy jejich požadavky na dodávku elektřiny vzrostou možná dvacetkrát.