Čína má obrovské zásoby geotermální energie a chce je využít

Státní energetická správa Číny (NEAC) představila svou další, v pořadí již třináctou pětiletku, určenou pro léta 2016-2020. Ačkoliv se jihoasijský gigant dosud soustředil spíše na solární a větrné elektrárny, nyní se do popředí dostaly geotermální zdroje energie.

Zástupci vlády a průmysloví analytici se shodli na tom, že do roku 2020 by měl vytvořený potenciál geotermální energetiky dosáhnout ekvivalentu padesáti milionů tun uhlí.

Geolog Wang Guiling, vedoucí tajemník Výboru pro výzkum a rozvoj geotermálních zdrojů detailně popsal, jak by se mělo naplnění tohoto plánu v dalších letech vypadat, a představil i „manuál“, podle kterého by se mělo v jednotlivých čínských provinciích postupovat.

Podle průběžných zpráv v sobě potenciál pro rozvoje geotermálních zdrojů nese na území Číny 500 milionů metrů čtverečních půdy. Dosud bylo přitom instalováno méně než 100 MW zařízení schopných tuto energii využívat, ale to by se mělo do budoucna rychle změnit.

Základními pilíři nové strategie je jednak rozšíření již stávajících geotermálních elektráren, ale především také expanze – tentokrát vedená energetickým průmyslem – do Tibetu. V regionu Yangbajin by mělo vzniknout další zařízení, schopné generovat až 25 MW energie.

Na plánu, štědře dotovaném vládou, se přímo podílejí i velké firmy, včetně Shanghai Hanbell Precise Machinery, Zhejiang Kaishan Compressor, Yantai Moon a Dalian Refrigeration, které díky svým dosavadním zkušenostem s podobnými projekty ze světa mají být zárukou úspěchu.

Většina lokalit s geotermálním potenciálem se nachází na východě a jihozápadě země, což jsou povětšinou oblasti, kde dnes nejčastěji dochází k výpadkům dodávek proudu. Velkokapacitní čerpadla a vrty elektráren by mohly napomoci zlepšit žalostný stav regionální infrastruktury.

A jak si Čína, alespoň podle vlastních odhadů, stojí? Analytici odhadují, že zásoby uhlí pod zemí, kterými disponují, se dají odhadnout na přibližně 853 miliard tun. Potenciální využitelná energie, uvolněná díky geotermálním zařízením, je přitom odhadována na ekvivalent 256 miliard „uhelných“ tun.

„Řada zemí a regionů, které nemají předpoklad pro rozvoj geotermální energetiky, dnes s tepelnými čerpadly pracuje,“ podotýká Wang Jiyang, výzkumník z Institutu geologie a geofyziky Čínské akademie věd. „Je s podivem, že dosud stála tato energetická koncepce v Číně stranou, když mi jasnými předpoklady pro rozvoj disponujeme.“