Ve světě se budují geotermální zařízení o výkonu 18 GW

Ještě před 30 lety by většině investorů připadal každý projekt na využívání geotermální energie jako bláhový, a peníze do něj investované za dopředu vyhozené. Doba se ale změnila. V současnosti se v celkem čtyřiašedesáti zemích po celém světě dokončuje na 450 různých projektů využívání geotermální energie.

Geotermální zařízení v Chile. Tektonicky "živé" území nabízí široké pole možností pro uplatnění tohoto zdroje energie. Zdroj: Mike Gonzalez, licence  Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Geotermální zařízení v Chile. Tektonicky „živé“ území nabízí široké pole možností pro uplatnění tohoto zdroje energie. Zdroj: Mike Gonzalez, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

S tímto zajímavým srovnáním přichází ve své statistice společnost Pike Research, která upozorňuje, že zatímco se před třiceti lety dařilo tomuto sektoru možná tak na Islandu, dnes se jedná o segment energetického průmyslu s predikovanou kapacitou výkonu 18 GW.

Island a Itálie přitom zůstávají na špici technického pokroku, byť jejich nejmodernější zařízení „druhé generace“ se na celkové produkci podílejí jen asi 250 MW.

V současnosti se za energií země noří nejvíce Indonésie, Chile a Keňa. I nadále proto zůstává pravdou, že se více než 90 % těchto zařízení soustředí na jímání teplé vody nebo páry ze zemského povrchu, namísto hlubinných vrtů.

Experti jsou potřeba

Solidní vrtná díla totiž vyžadují nejrůznější odborné expertízy a práci speciální vrtné soupravy, které nejsou právě levné, a činí je finančně nezajímavé pro ekonomicky slabší země.

Ani silné ekonomické zázemí však neznamená nutně rozvoj tohoto sektoru. Například USA v loňském roce zprovoznili geotermální zařízení o celkovém výkonu 175 MW.

Masivní vzestup se očekává až v tomto roce: státy Arizona, Kalifornie, Washington, Severní Dakota, Nevada, Utah, Oregon a Colorado připravují projekty o komplexním výkonu až 5000 MW.

Náročnější než „tradiční“ OZE

Jak ale zmiňuje Karl Gawell, výkonný vedoucí Asociace geotermální energie (Geothermal Energy Association), vlády jednotlivých zemí se ještě plně neuvědomují všechny výhody, které jim z tohoto přírodního zdroje energie plynou.

Za největší překážku považuje, že na rozdíl od jiných alternativ, slunce nebo větru, není výstavba geotermální elektrárny tak rychlá. A investoři si většinou žádají rychlé a viditelné výsledky.

Konstrukce vyžaduje mnohem více času, než u tradičních OZE, a navíc ji musí předcházet velmi kvalifikovaný proces výběru vhodné lokality,“ říká Gawell.

„Nemalý čas si zabere vyčkávání na rozhodnutí vlády, která udílí potřebná povolení. A přitom se do projektu musí neustále začleňovat ty nejnovější technologické prvky a spolupracovat s výrobci a dodavateli. Dokončení jednoho projektu může trvat sedm i více let. Investoři tedy musí vidět o krok dál, když se rozhodnou pro geotermální energii. Musí vidět tu jistotu a spolehlivost.“

CleanTechnica.com
Sdílet:

17 komentářů: „Ve světě se budují geotermální zařízení o výkonu 18 GW

  • 8. 3. 2013 (10.01)
    Permalink

    Mam dojem, ze teraz sa pan Radomir pokusil o celkom seriozny nacrt pozitiv a negativ. Nechapec tu ohnivu diskusiu.

    Geotermalna energia je podla mna na pokraji zaujmu najma preto, ze teplota vody je stale nedostatocna pre skutocne malo ucinnu formu transformacie energie na elektrinu.

    Reagovat
  • 7. 3. 2013 (20.02)
    Permalink

    Geotermální elektrárny jsou právě problematické tím, že se musí investovat v oblasti, která je z pohledu investora riziková (většinou jde o místa, kde se stýkají desky zemské kůry a kde je zvýšená seismická aktivita a vysoký výskyt aktivních sopek). Náklady jsou nemalé, a to je problém. Investovat do něčeho, co může každou chvíli vyletět do vzduchu se nikomu nechce. Na druhou stranu, pokud budeme v takové oblasti žít, tak je hloupé, rozumně nevyužít možnosti, které lokalita nabízí.

    Reagovat
    • 7. 3. 2013 (20.22)
      Permalink

      dovoluji si upozornit na projekty litomerice a semily.tam zadne tektonicke zony nejsou.a aby to,jak pises,nelitalo do povetri,koukni na http://www.iwcf.org

      Reagovat
    • 7. 3. 2013 (21.07)
      Permalink

      Záleží na lokalitě, záleží na podloží, I u nás lze navrtat dost horké horniny, jen je to většinou příliš hluboko.
      Mimochodem nevíte někdo, jak pokračují projekty našich dvou GTE?

      Reagovat
  • 7. 3. 2013 (16.18)
    Permalink

    ve freiburgu zase pri vrtani geotermalniho vrtu trefili sadrovec a ten se rozpousti a cele mesto klesa.o tom se nezminujes ani slovo.
    vsechno to,o cem pises,je takovy blabol.
    znovu opakuji.
    nicemu nerozumis,pises perversni hovadiny a jsi presvedcen,o tom,ze vsichni tvi ctenari jsou uplni idioti.

    Reagovat
      • 11. 3. 2013 (20.38)
        Permalink

        nemam ty idiote,jen jsem nekolik desetileti pracoval ve vrtnem prumyslu a mam IWCF certfikat.a protoze nemohu ocekavat,ze hovado vi,oc se jedna,pak http://www.iwcf.org

        Reagovat
        • 11. 3. 2013 (22.13)
          Permalink

          Zajiste pred vasimi znalostmi v oboru kolem vrtneho prumyslu smekam, vasi certifikaci nikterak nezpochybnuji a nijak jsem je nechtel zpochybnit. Mel jsem na mysli vas zpusob vyjadrovani, ktery je vice nez neobvykly. Zdalipak by jste si takove jednani dovolil pri jednani z oci do oci kde by vam realne mohla hrozit rana pesti od cloveka ktery by nemel az tolik trpelivosti? :)

          Neco ke studiu: Afekt (z latiny affectus) je krátkodobá, silná a prudká emoční reakce na významný podnět při sníženém sebeovládání. Je odreagováním náhle vzniklého emočního napětí a zpravidla vede k určitému jednání výrazovému (radost, žal, vztek, hnus, stud), popřípadě i zkratovému.

          Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Afekt

          Preji vam prijemny dnesni i zitrejsi den pokud mozno bez prehnanych emocnich projevu.

          Reagovat
          • 12. 3. 2013 (21.23)
            Permalink

            cteny pane,vas nejapny dotaz ohledno meho zdravi se mne,priznam,ponekud dotkl.dalsi cast vasi jedovatee a blbe poznamky napada osobne mne,moji osobu,nikoliv vsak vecne argumenty v prispevku uvedene.je to vsak klasicka reakce lidi,bez hlubsich znalosti uvedene problematiky,tedy abych se vyjadril zcela jasne,blbcu.snad jen upozornene:vrtarina je tezke a namahave povolani a naznacovat inzultaci jedinci 185cm a 104kg je ponekud neuvazene a mohlo by dopadnoutne ne tak docela dle vasich luznych predstav.nicmene jsem osoba empaticka,ochotna se s vami setkat.

  • 7. 3. 2013 (16.11)
    Permalink

    opet se poustis do temat o kterych mas velmi chabe poneti aproximativne se blizici nule.zase jsi objevil „odbornika“ ktery resi problem,ktery nas evropany zase tak moc nepali.
    ale naprosto,ty univerzalni odborniku,ti unikl maler zvany basel,tedy cesky se to mesto jmenuje basilej.tam vyvrtali dva soubezne vrty o hloubce cca 4,5 km s kdyz chteli ziskat geotermalni energii a do jednoho vrtu napumpovali vodu,doslo k tak rozsahlemu zemetreseni s tak znacnymi skodami,ze projekt zastavili.autor dostal 6,5 let natvrdo.

    Reagovat
    • 7. 3. 2013 (20.13)
      Permalink

      Já bych řekl, že mu to neuniklo, v článku se o rizicích zmiňuje. Ostatně, porouchat se může cokoli. Dovedete si představit scénář, co by se stalo, kdyby se v Temelíně zavařila čerpadla primárního okruhu a reaktor se přehřál? Hluboká, České Budějovice, Týn nad Vltavou, Bechyně, Veselí nad Lužnicí, Tábor, Písek… Myslím, že se už geologové poučili a budou se vyhýbat osídleným oblastem. Pokud je to možné. :-)

      Reagovat
      • 7. 3. 2013 (20.34)
        Permalink

        co sem pletes dohromady tyto dve veci.nebo snad chces tvrdit,ze v temeline hrozi tsunami?jestli jsi takovy katastrofista,tak snad nevylezej z domu.a ani to te nezachrani od padu meteteoritu.u kolika atomovych elektraren se prehrala,jak pises,cerpadla primaru?jmenuj mi je,prosim!

        Reagovat
        • 7. 3. 2013 (21.02)
          Permalink

          Existuje jeden velmi dobře známý případ, kdy bylo odstaveno chlazení reaktoru, který bylo zapotřebí chladit. Ano stalo se to ručně a zároveň došlo k nesprávným krokům, ale v konečném důsledku to bylo stejné. Čerpadla nebyla schopná chladit reaktor a navíc začal prudce růst výkon. Došlo k parní explozi.
          Nevím, jak jsou přesně stavěny elektrárny, ale pokud by došlo k požáru čerpadlové stanice, mohlo by je o z provozu vyřadit (doufám, že jsou stavebně oddělená)

          Reagovat
          • 8. 3. 2013 (8.31)
            Permalink

            konkretizuj o ktery se jedna!

          • 8. 3. 2013 (22.05)
            Permalink

            to: Stika
            Je to asi nejznámější havárie. Systém v Černobylu byl nastaven tak, aby při výpadku turbín při výkonu asi 700MW byly schopné pohánět chladící čerpadla, než se spustí záložní zdroje. Jelikož došlo k odstavení při asi 100MW, neměly dostatečnou kinetickou energii pro překrytí doby náběhu záložních zdrojů. Vlivem toho došlo k takovému nárustu tlaku, který se šířil zpětně do strojovny čerpadel, což by minilálně silně znesnadnilo jejich spuštění.
            Následně v celém systému tlak narostl tak, že došlo k poškození reaktoru. Vlivem ndeostatku vody v chladících kanálech a nestandardní konfiguraci regulačních tyčí došlo k nárůstu výkonu na několik TW těsně před explozí.

          • 22. 4. 2014 (20.42)
            Permalink

            Nope! Gud se5 e4ckligt, me5ste lukta surt till slut. Steker inte heller i ollojiva eftersom den inte ska hettes upp till mer e4n 78 grader. Stek hellre i rapsolja och ringla kall ollojiva pe5 maten, smakar be4ttre se5!

        • 11. 3. 2013 (12.31)
          Permalink

          Je toho víc, i když ne s tak tragickými následky jako Černobyl. Ve francii shořel transformátor, v Nemecku se jin tuším také jeden reaktor přehřál, protože selhala čerpadla, ale pokroucené palivové tyče se povedlo tuším vytáhnout. Radioaktivita byla v obou případech zvýšená jenom mírně. Pak tady náme Three Liles Islands, známý případ v Americe, zase přehřátý reaktor, ten se tuším vytavil. Pokazit se může opravdu cokoli, je to vždy o míře rizika a tom, co se víc vyplatí. Těch geotermálních vrtů (při dodržení určitých zásad) bych zas až tak nebál. :-)

          Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.