Island radí Japonsku: nebojte se geotermální energie!

může nahradit geotermální energií až 25 vlastních nukleárních reaktorů, stačí jen chtít. Přibližně tak charakterizoval Larus Stefansson, islandský velvyslanec, na své přednášce v Tokiu potenciál země vycházejícího slunce. se v posledních dekádách příliš jednostranně soustředilo na jádro, aniž by si prý uvědomovalo výhody přírodních alternativ.

Odlehlejší sídla izolovaná mezi horskými úbočími, mají zdroj čisté a přírodní energie na dosah. Zdroj: Yumara Onsen, Wikimedia
Odlehlejší sídla izolovaná mezi horskými úbočími, mají zdroj čisté a přírodní energie na dosah. Zdroj: Yumara Onsen, Wikimedia

Přednáška Stefanssona byla skutečnou lekcí, která našla své posluchače. Islandský velvyslanec využil názorného příkladu své rodné země, kde je přes dvě třetiny elektřiny stabilně generováno .

Zdůraznil přitom, že je to právě japonské souostroví, které má ve srovnání se světem (s Islandem na prvním místě) třetí nejlepší podmínky pro rozvoj tohoto zdroje energie.

Upozornil na fakt, že není pravdou, že by Japonsko nemělo potřebné znalosti a technologii. Naopak, většina islandských turbín pochází právě odtud.

A navzdory příhodným podmínkám přitom Japonci generují geotermální energie méně než Keňa či El Salvador. Podle Stefanssona je na vině především dlouholetá akcentace jako jediného zdroje elektřiny.

V chladnějších japonských regionech je většina sídel situována ve svahovitých pohořích. Obyvatelé tu v zimě vydrží díky generátorům poháněných kerosinem, a přitom až pro 90 % z nich by mohla geotermální energie představovat levnější a ekologičtější cestu.

Stefansson navíc připomněl jak rozvoj nového segmentu může nastartovat pracovní trh a lokální ekonomiku, nehledě na možnosti vývozu čisté energie do dalších asijských zemí.

Zmínil i dva historické příklady z Islandu: první, snad jen pro zajímavost, se týkal prvního geotermálního projektu. V roce 1908 se rozhodl tamní farmář využít horké vody a páry k svého statku.

Na tomto pionýrském případu Stefansson prezentoval jednoduchost celého systému. Neopomněl zmínit i fakt, že od roku 1970 ušetřili díky geotermální energii 7,2 miliard dolarů.

Kontroverzním bodem, v druhém příkladu, byla ochrana přírody a krajiny, na kterou jsou Japonci obzvláště citliví. Stefansson rozvedl starší islandskou kauzu, týkající se pramenů při národním parku v Blue Lagoon, aby demonstroval fakt, že oproti původním obavám nedošlo k narušení přírodního rázu lokality, a je dodnes turisty i místními stále vyhledávána.

Sdílet: