Nové elektrické vedení se Britům prodraží
Vytvářet nejkratší spojnice mezi dvěma body, když jde o budování národní rozvodné elektrické sítě, se nemusí vždy vyplatit. Velká Británie v současnosti řeší odstranění 16 kilometrů vedení vysokého napětí, které se táhne nad přírodními rezervacemi a národními parky, a jeho zazemění.
Tato operace ale přijde rozpočet správce Národní sítě (National Grid, NG) a tím vlastně i samotné poplatníky, na 500 milionů liber. V přepočtu tak vychází odstranění jednoho velkého sloupu na 11 milionů liber. Jistě, v ceně není jen samotná demontáž vedení, ale i přísun nezbytné techniky a výkopu podzemního vedení kabeláže, která současně nesmí narušit okolní hodnotný prostor.
Británii by mohla napájet solární energie z Tunisu
Zábavné se může zdát, že proti vystavění celkem 45 sloupů vedení vysokého napětí na přírodních lokalitách v Dorsetu, New Forest a Peak District a ve Snowdonii se brojilo z důvodů narušení vnitřní estetiky místa už v době jejich budování. Neúspěšně. Teď, po dvaceti letech provozu, se už s podstatně menší slávou budou tyto sloupy odstraňovat, aby nerušily výhledy do okolí a krajinný ráz.
Odstranění zmíněných 45 sloupů vysokého napětí teď budou po 22 pencích ročně splácet Britové dalších 40 let. Tři vybrané lokality byly vybrány ze zúženého seznamu osmi míst, kde se vinoucí vedení opravdu drasticky promítá do celkového dojmu z jinak mimořádné krajiny. Lokalit, které by si zasloužily „upravit výhled na oblohu bez drátů“ je v celé Británii mnohem více.
V patrnosti je (jen v Anglii a Walesu) vedeno celkem 563 kilometrů vedení vysokého napětí, které narušuje kontinuitu národních parků a Oblastí výjimečné přírodní krásy (Areas of Outstanding Natural Beauty, AONB). Podle mluvčího NG však jednorázovému zásahu stojí v cestě neočekávaně vysoké náklady: „Odstranění jednoho pylonu nás přijde o 7 milionů liber dráž, než jsme původně čekali.“
Studie proveditelnosti a ekonomické efektivity pravděpodobně natáhnou termín zahájení bourání vedení až do roku 2020. „Je to velká inženýrská výzva,“ dodává tiskový mluvčí NG.
„Při podzemní pokládce musíme zabránit přehřívání kabeláže, a tak se musíme dostat až do hloubky 25 metrů. Podél takového výkopu potřebujeme manipulační prostor o šířce 50 metrů, a přitom se pohybujeme na území národních parků, které vlastně nesmíme poškodit.“
Odstranění padesátimetrových sloupů vysokého napětí a jejich mnohatunových betonových základů je pak jen třešničkou na dortu. „Celá operace navíc musí probíhat za plného provozu, nemůžeme si dovolit vypnout páteřní systémy rozvodné sítě.“
A nebylo možno vést vedení kolem? Vím že algoritmus na hledání ideálního vedení je dávno známý, ale za některých podmínek myslím je možno udělat z něj výjimku. Sice to povede na o něco daražší vedení, ale vyhnuli by se těmto problémům.
Nedivil bych se tomu kdyby ochrana vznikla až po stavbě vedení kdysi v minulosti, ale pokud již ochrana ůzemí byla, nebo se o ní uvažovalo, pak byla hloupost vedení v té trase stavět.
Kabely maji jeste tu neprijemnou vlastnost ze maji vetsi ztraty nez vedeni na sloupech. Takze vicenaklady budou spotrebitele platit porad.