Americká společnost Bloom Energy nemá o nic menší cíle než vyvolat revoluci v oblasti energetiky. Osm let pod vedením K.R. Sridhara tajně pracovala na nové generaci palivových článků, které dokáží vyrábět elektřinu z kapalných nebo plynných uhlíkovodíků, tedy např. benzinu, nafty či zemního plynu. První instalace tzv. “Bloom Boxů” mají např. Google či eBay. pokračování…

Americký stát Kalifornie, nejbohatší z unie, ale zároveň stojící těsně před krachem, aktuálně přijal opatření nazvané Calgreen. To má zajistit, že stát do roku 2020 sníži emise skleníkových plynů o 33%. Jak? Stavět se budou jen šetrné budovy. pokračování…

Více než 4000 domácností v kalifornském Antelope Valley nyní získává energii ze solární termální elektrárny vybudované společností eSolar. Elektrárna nazvaná Sierra SunTower má celkový výkon 5 MW a jde o první svého druhu ve Spojených státech. Výjimečné na ní je, že cena za 1 kWh energie se pohybuje pod $0,10, což znamená nejlevnější solární energii široko daleko.

Vybudování elektrárny, která se skládá kromě jiného ze 24 000 zrcadel směřujících sluneční paprsky do jediného bodu, trvalo zhruba rok. Během té doby stavba solární elektrárny vytvořila asi 300 pracovních míst. SolarTower je však pouze první z mnoha.

eSolar plánuje tuto technologii dále šířit nejen v USA, ale i v dalších státech. “Brzy bude technologie eSolar využita celosvětově a poskytne levnou, dostupnou energii stovkám tisíc domácností,” komentoval spuštění první elektrárny Bill Gross, ředitel eSolar. Například v Kalifornii a Novém Mexiku má být spuštěn výkon asi 465 MW díky spolupráci s NRG Energy, v Indii pak dokonce výkon asi 1 GW.
Související články:

• Nejmodernější solární elektrárna na světě: Španělský Andasol
• 340MW solární termální elektrárna pro Arizonu
• 500 MW solárních termálních elektráren pro Kalifornii

Státní rozpočet s rekordním schodkem nejspíš nutí i nenažrané americké generály přemýšlet o úsporách. Jakkoliv nerada armáda o něčem takovém slyší, tentokrát to může být k dobru věci. V Kalifornii na základně For Irwin má během 13 let vyrůst solární elektrárna o celkovém výkonu 500 MW. O její stavbu se postarají společnosti Clark Energy Group a Acciona Solar Power, které tak zužitkují zhruba 14 000 akrů pouště Mojave. Pravda, solární elektrárny nejsou právě nejspolehlivější zdroj energie - v noci prostě slunce nesvítí, ale tenhle problém se už dnes řeší za pomoci nejrůznějších způsobů ukládání energie.

Celkové náklady projektu mají dosáhnout 2 mld. dolarů a jeho dokončení se očekává v roce 2022. “Jedním z cílů tohoto projektu je energetická nezávislost,” řekl magazínu GreenTechMedia David Ruderman, odpovědný mluvčí americké armády. Právě energetická nezávislost by, zejména v armádním prostředí, měla vyvážit všechny potenciální nevýhody. Americká armáda se kromě fotovoltaiky chce soustředit také na další typy obnovitelných zdrojů energie. Kromě toho nedávno ohlásila záměř pořídit si tisíce elektromobilů pro své rozlehlé základny, čímž chce ušetřit náklady na palivo. Energie získaná z 500MW elektrárny bude zčásti využita pro samotnou základnu, přebytky pak budou prodány do sítě. “Tenhle projekt má potenciál ukázat jak může být nevyužitá pouštní půda přeměněna na hnací motor ekonomiky čistých energií zítřka,” řekl Bryon Krug, ředitel Clark Energy. Je dokonce možné, že pokud půjde vše dobře, mohl by se výkon rozšířit nad 500 MW.

Související články:
Americká armáda šetří díky obnovitelným zdrojům energie

“To nejlepší z obou světů” se rozhodla spojit společnost PVT Solar ve svých solárních panelech. Klasická fotovoltaika obvykle pouze vyrábí elektřinu a vůbec ji nezajímá teplo, které vzniká když do panelů celý den praží slunce. Naopak solární ohřev obvykle nevyrábí elektřinu a bere si pouze teplo. PVT Solar obě řešení spojuje a nabízí solární panely, které generují elektřinu a zároveň fungují jako solární kolektory pro ohřev vody. Kogenerace je údajně třikrát efektivnější než klasické solární elektrárny dostupné dnes na trhu. Solární systém od PVT Solar navíc slibuje vyšší výtěžnost při výrobě elektrické energie, protože voda celé panely chladí a tím umožňuje zvýšit efektivitu. Jen škoda, že PVT Solar působí v Kalifornii.

O jaderné fúzi se mluví už desítky let jakožto o svatém grálu jaderné energetiky. Přibližně stejnou dobu slýcháme, že “ještě pár desítek let a bude to tu”. Jenže kde nic, tu nic. Neomezený zdroj čisté energie, který by měl lidstvu konečně dát energetickou soběstačnost a bezpečnost je stále v nedohlednu. Přesto se možná blýská na lepší časy. Patnáct let po odstartování projektu budování National Ignition Facility (NIF) se letos konečně dočkáme jeho spuštění. O co jde? NIF je obrovský komplex vybudovaný v rámci Lawrence Livermore National Laboratory v Kalifornii. Desetipatrová budova pokrývající plochu tří fotbalových hřišť v sobě ukrývá gigantické laserové zařízení. Nejsilnější laser na světě využití vědci k vytvoření 192 nezávislých paprsků světla nasměrovaných na maličkaté kuličky zmrzlého vodíku. Jakmile bude paprsek spuštěn, během pouhých pěti miliardtin sekundy bude do “vodíkové perly” naakumulována gigantická energie, která vytvoří teplotu 100 000 000 °C. Takové podmínky najdeme obvykle pouze uvnitř hvězd, kde termojaderná fůze probíhá už od počátků vesmíru. Atomy vodíku se zde slučují a uvolňují přitom obrovské množství energie a helium.

Předpoklad zní, že NIF se konečně podaří vyrobit díky tomuto postupu větší množství energie, než předtím stačí spotřebovat. Prozatím všechny pokusy o jadernou fúzi totiž spotřebovávaly mnohonásobně větší množství energie, než které pak produkovaly. První experimenty mají být v NIF spuštěny už během následujících 12 měsíců, další jsou ale naplánovány až do roku 2040. Slavnostního otevření nového zařízení se účastnil americký ministr energetiky Steven Chu, známý zastánce jaderné energie, a také guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger. Pokud by se podařilo dosáhnout v oblasti termojaderné fúze úspěchu, znamenalo by to skutečnou energetickou revoluci. Otázka zní, kdo o takovou revoluci stojí? Jistě ne ti, kteří dnes vydělávají peníze na těžbě ropy a dalších fosilních paliv.

Související články:

• Termonukleární fúze - malé reaktory už do pěti let?
• Termojaderná fúze – energetická spása, nebo armageddon?
• Termojaderná fúze jako nový zdroj energie?
• Fúze téměř studená
• Je studená fúze realita nebo podvod?
• Kdy se bude jaderná fúze využívat pro výrobu energie?

UPDATE (29.5.2009 14.23): z titulu článku bylo odstraněno slovo “studená”, stejně tak v obsahu článku byla tato nepřesnost opravena. V experimentech NIF totiž nejde o studenou fúzi, ale naopak teplou. Omlouváme se čtenářům za nepřesnost. Za upozornění děkujeme!

Není lepší místo kde vybudovat solární elektrárny než vyprahlá, žhnoucí poušť. Podle nové studie Greenpeace, Mezinárodní energetické agentury a Evropské asociace pro solární termální elektřinu by v roce 2050 mohly pouště zásobovat lidstvo až 25% elektřiny. Předpokládá se především využití koncentračních solárních elektráren, které narozdíl od fotovoltaiky nepřeměňují sluneční energii přímo na elektřinu, nýbrž zahřívají tekuté médium, které následně pohání turbínu generující elektřinu. Předpokládá se, že mnoho takových by mohlo vyrůst na Sahaře a Blízkém východě. Evropa ostatně už dlouho touží po tom zkrotit saharské slunce, plánuje například projekty jako TREC a DESERTEC. Jen letos se do koncentračních elektráren celosvětově investují dvě mld. euro, největší instalace vyrostou v Kalifornii a Španělsku. Optimistický scénář říká, že tyto elektrárny by mohly poskytovat až 7% celkové spotřeby v roce 2030 a 25% v roce 2050. To by znamenalo 21 mld. euro v investicích do roku 2015 a až 174 mld. euro v roce 2050 (výkon 1500 GW). Samozřejmě by se co nejrychleji musela přehnat současná ekonomická krize… Elektrárny by navíc vytvořily statisíce nových pracovních míst. Mnohem střílivější jsou odhady samotné Mezinárodní energetické agentury sídlící v Paříži, která tvrdí, že v roce 2050 bude solární energie zdrojem zhruba 0,2% globální energetické spotřeby.

No, možná ne doslova, ale dohlédne daleko. Už před nějakým časem jsme informovali o tom, že Google se začíná zajímat o měření spotřeby domácností. Představil vlastní softwarový nástroj pro měření nazvaný PowerMeter. V úterý oznámil Google, že učinil další krůček k masivnějšímu prosazení své technologie se kterou fušuje do chytrých rozvodných sítí. Uzavřel totiž první kolo dohod o spolupráci s jedenácti energetickými společnostmi. Díky tomu budou moct jejich zákazníci monitorovat spotřebu svých domácností v reálném čase skrze měřící software PowerMeter od Google, a tím třeba i něco ušetřit. První partnerské společnosti obhospodařují miliony zákazníků v USA (Kalifornie, Texas, Florida a další), Indii a Kanadě.

Není tomu tak dávno, co se o omezení prodeje plazmových televizí pokoušela Evropská unie. Nakonec se ukázalo, že šlo především o regulaci energetické efektivity obrázkových bedýnek. Přesně tohle se teď chystá zavést Kalifornie. Podle tamní energetické komise jsou domácí spotřebiče zodpovědné až za 10% průměrné spotřeby domácnosti. Proto americký stát navrhuje, aby všechny televize prodané v Kalifornii spotřebovávaly do roku 2013 o 50% méně energie. Pokud bude návrh schválen, začne omezení platit od ledna 2011. Ne každému se tenhle návrh samozřejmě zamlouvá. Ostře proti je americká Asociace výrobců spotřební elektroniky, která se obává, že plazmové televize, o kterých se říká, že spotřebovávají zhruba o 30% energie více než LCD televize (ačkoliv to nemusí být pravda, viz. článek na webu AVmania), půjdou do kopru. Už tak jsou na tom proti LCD televizím dost špatně a jejich podíl stagnuje nebo klesá. Podle odhadů se v Kalifornii každý rok prodají 4 miliony nových televizí. V takovém případě by i malé omezení spotřeby znamenalo celkově výrazné energetické úspory.

V nedávném článku “Solární energie z vesmíru na dosah?” jsme přinesli zprávu o úspěšném pokračování výzkumu přenosu energie pomocí mikrovlnného záření. Sami jsme tehdy netušili jak blízko by mohlo být praktická aplikace. Americká energetická společnost PG&E (Pacific Gas & Electric) z Kalifornie hodlá ve spolupráci s firmou Solaren Corp. zažít využívat orbitální solární elektrárny, které budou přenášet sluneční energii zpět na povrch. A to už od roku 2016.

Princi fungování je jednoduchý - solární panely umístěné ve vesmíru nejsou omezovány zemskou atmosférou a dopadá na ně až 8x intenzivnější sluneční záření než na zemi. Fotovoltaika tak vyrobí mnohem více energie na menší ploše. Výhodou vesmírných elektráren je i fakt, že nezabírají půdu. Naopak nevýhodou jsou samozřejmě obrovské náklady na vynesení a vybudování elektrárny, která musí vydržet fungovat v extrémních podmínkách po mnoho let. Dole na povrchu pak bude vybudována přijímací stanice, prozatím se počítá s městem Fresno. Odtamtud popotuje do rozvodné sítě. V první fázi by mělo jít asi o 200 MW. Jedná se o velmi zajímavý obnovitelný zdroj energie, který však podle studií v minulosti měl mít velkou nevýhodu, a to výrazně vyšší cenu proti energii z fosilních paliv, ale i klasických větrných či solárních elektráren. Nový projekt společností PG&E a Solaren má být však velmi konkurenceschopný díky patentované technologii vesmírné solární energie Solaren.