V předchozím článku o uhelných elektrárnách jsme nakousli téma jakým způsobem lze uložit problémový oxid uhličitý. Uvažovaná technologie CCS však potřebuje vhodné geologické podmínky, což její použití značně omezuje. Může to jít i jinak? Studenti z Michiganské university si myslí, že ano. Ve svých laboratořích představili zařízení s vlastním miniaturním komínem, na kterém demonstrovali systém trvalého uložení CO2.

Někdo by si mohl myslet, že na větrné elektrárně nejde už nic vylepšit. Avšak jen na první pohled. Velkým problémem větrných elektráren je dobře známá proměnlivost výkonu, díky které se musí vyráběná elektrická energie složitě „upravovat“, než je vyvedena do rozvodné sítě. Bohužel úpravou se ztrácí až 5 % vyrobené elektřiny. Pro budoucí stavby větrných elektráren to však již nemusí platit, neboť inženýrům z Technické university v Mnichově se podařilo uvedený neduh odstranit.

Hlavní překážkou v konstrukci vysoce účinných solárních článku je neschopnost zachycovat celé spektrum světelného záření. Je to proto, že solární články jsou vyrobeny z polovodičů, které mají schopnost zachycovat světlo (elektromagnetické záření) jen určité vlnové délky. Ostatní energie, která je obsažená v jiných vlnových délkách, přijde nazmar. Cílem laboratoří na celém světě je konstrukce levných solárních článků, které by měly schopnost zachycovat široké spektrum elektromagnetického záření.

Vylepšování solárních článků postupuje mnoha směry. Týmy po celém světě bádají nad tím, jak solární články zlevnit, zvýšit jejich účinnost nebo zjednodušit výrobu. Svou troškou do mlýna přispěli vědci ze slavné Massachusetts Institute of Technology (MIT), kteří k vylepšení solárních článků použili vycházející hvězdu mezi materiály, grafen.
Větrné elektrárny nám vyrábějí čistou elektrickou energii. Můžou ale pomáhat i jinak? Tým vědců z amerického ministerstva energetiky a University of Colorado přišel na to, že můžou. Na výročním zasedání Americké geofyzikální unie představili studii, dokazující pozitivní symbiózu větrných elektráren a zemědělských plodin ležících ve stejné oblasti.

Cílem mnoha výzkumných týmu po celém světě je konstrukce lehčích a výkonnějších baterii. Připomeňme českou firmu Advanced Materials JTJ, vědce z MIT nebo výzkumný tým z Rakouska. V těchto dnech se k nim připojili inženýři z University of Maryland. Navíc nepředstavili žádnou futuristickou technologii budoucnosti, ale možnost, jak relativně snadno zvýšit výkon současných lithium-iontových baterií.

Na světě existuje několik vědeckých týmů, které se zabývají vývojem průhledných solárních panelů. Jako příklad stačí vzpomenout na českou firmu Elmarco. K těmto týmům se přidali američtí vědci z Brookhaven National Laboratory a Los Alamos National Laboratory, kteří přišli s nadějnou technologii pro průmyslovou výrobu průhledných solárních panelů.

Obor komplexních systémů na Univerzitě v Newcastlu přišel se zajímavým objevem. Vědci vyšlechtili bakterie, které jsou schopné zacelovat praskliny v betonu. To by mohlo znamenat revoluci v oboru stavebnictví.

První krok k této fantastické vizi udělali vědci na Tchaj-wanu. Podařilo se jím do vodní rostliny Bacopa caroliniana (Bakuma Karolínská) implementovat nanočástice zlata. Díky tomu se podařilo vytvořit v laboratorních podmínkách, první rostlinu emitující světlo.

Skupina japonských vědců zkoumá možnosti technologie, která by umožnila lithium-polymerové baterie vyrábět jednoduše tisknutím. Jde tedy o podobný princip, jakým se vyrábějí tenkovrstvé solární články, které s baterií úzce souvisejí. pokračování…

ROZHOVOR
DŮM
AUTO

