Čínská města duchů – liduprázdné monumenty stavebního boomu

V posledních desetiletích Čína zažívá masivní migrační vlnu, přechod obyvatel z venkovských oblastí do měst. Místní plánovači se pochopitelně snaží na tento trend reagovat rozšiřováním měst a výstavbou celých nových čtvrtí.

Ne vždy se ale „trefí“ do poptávky, a vznikají pak populární Města duchů. Výzkumníci z MIT se rozhodli na tento fenomén podívat trochu z blízka.

Západ vnímá Města duchů s lehkým pobavením, ale Čína to tak vesele nevidí. V odpověď na otázku, jak velký je rozsah těchto opuštěných a nikdy neosídlených měst, však nebylo dosud patřičné srovnání.

Do věci vnesli jasno až nyní výzkumníci z MIT (Massachusettského technologického institutu), ve spolupráci s adminy a provozovateli vyhledávače Baidu.

Kde jinde taky získat solidní empirická data, než od největšího poskytovatele internetového připojení a současně provozovatelů „čínského Google“, společnosti Baidu. Protože platí, že tam kde jsou lidé, je i internet. A naopak.

Baidu registruje na 700 000 internetových uživatelů, což v zemi s 1,36 miliardou obyvatel není zrovna málo. Jejich rozmístění pak pomohlo identifikovat slepá místa v lokalitách, kde by se geograficky měla nacházet města. Experti z MIT jich identifikovali celkem padesát, a často i na místech, kde by je nikdo nečekal. Jak se ale vlastně z definice pozná „populačně nezasycené“ město?

Čína vede v patrnosti, že správně zasídlené město by mělo být schopno na kilometru čtverečním udržet 10 000 obyvatel. Ta kde jich je méně než polovina, začíná se hovořit o městě duchů, prázdných věžáků a opuštěných apartmánových paneláků.

Takový je případ měst Nanguan, Kerquin, Shuangliu, Rugao či Zhuji. Měly zde žít miliony lidí, a zatím jich jsou tu „jen“ tisíce. Výzkum MIT umožnil ale odhadnout i rozmístění a uspořádání sezónních turistických pastí.

To jsou města, kde se sice vyskytují až miliony lidí, ale jen po určitou část roku. Takovým případem je třeba Rushan, který disponuje třiceti kilometry nádherných pláží. Mimo sezónu tu ale nežije téměř nikdo.

Jak doufá Guangha Chi, vedoucí datových laboratoří Baidu, pomůže tento praktický výzkum k lepšímu plánování čínských měst v budoucnosti. Bude toho zapotřebí. Rozloha zastavěné plochy měst se tu od roku 1984 zvýšila z 8800 kilometrů na 41 000 v roce 2010.