Nizozemská vláda vyšetřila 1,2 mil. euro na nový projekt Eindhovenské technologické univerzity. Vědci chtějí s pomocí nanotechnologií vyvinout solární články s účinností 65%. To je více než 5x lepší účinnost, než jakou dnes běžně disponují solární panely. pokračování…

Vědečtí mágové z technologického institutu MIT přicházejí s další úžasnou hračkou. Tentokrát vyrobili papírové solární články. Jsou výjimečně lehké, snadno se vyrábějí, ale prozatím nemají přiliš vysokou účinnost. Přesto jde o krok dobrým směrem. pokračování…

Také Česká republika má výzkum a vývoj světové úrovně. Jedním z příkladů je severočeská společnost Elmarco, která na světových trzích prorazila se svými stroji na výrobu nanovláken. Nyní společně s ČEZ testuje solární panely vylepšené pomocí nanotechnologií. pokračování…

Vědci z MIT už zase neměli co dělat, a tak si pohrávali s nanotechnologiemi, konkrétně ve výzkumné sféře dnes tolik oblíbenými uhlíkovými nanotrubičkami. Přišli na to, že v nich je možné vyvolat silné energetické vlny vytvářející elektrický proud. pokračování…

Žárovka je jednoduché zařízení k přeměně elektrické energie na světlo. Až dosud se desítky let běžně využívaly wolframové žárovky, jejichž princip zastaral. Jsou příliš nešetrné. Trendem jsou šetrné žárovky, které mohou výrazně snížit spotřebu energie. Jednou z nových cest jsou však také nanovláknové žárovky. pokračování…

Program Zelená úsporám přinesl aktuálně v České republice zvýšený zájem o zateplení, kam spadá také izolace. Objevují se čím dál tím kvalitnější materiály, často vyrobené z přírodních látek. Už v roce 1931 ale vymyslel jistý Samuel Stephens Kistler látku zvanou Aerogel, která je dodnes nejlepším izolačním materiálem. pokračování…

Vědci z univerzity v Princetonu vymysleli ohebný materiál, která dokáže vyrábět elektřinu. S pomocí jednoduchých gumových plátků by pak mělo být možné vyrábět energii například chozením nebo dýcháním, a tak si například dobíjet mobilní telefon iPhone nebo MP3 přehrávač. pokračování…

Využití vodíku jakožto paliva s sebou nese mnoho překážek. Týkají se jak jeho skladování, tak i přenosu, ale především výroby. Ta je totiž v dnešních podmínkách příliš nákladná. Čínští vědci přišli s nápadem vyrábět vodík “přirozenou” cestou v listech uměle pěstovaných rostlin. pokračování…

Výzkumnící společnosti General Electric během několika minulých let pracovali s nanotechnologiemi a snažili se porozumět principu tzv. „superhydrofobních“ materiálů, tedy materiálů, které velice silně odpuzují vodu, a tento princip následně využít v praxi. Zájem GE míří v poslední době zejména do odvětví energetiky a letectví.

Například námraza na lopatkách větrných turbín ve výšce 60 metrů nad zemí způsobuje značné tření a snižuje výkon větrníků. Turbíny leteckých motorů, které musejí fungovat ve výšce 10 km nad zemským povrchem, jsou konstrukčně řešeny tak, že jsou odolné proti námraze, nicméně tato řešení jdou často na úkor energetické účinnosti. „Co kdybychom lopatku větrné turbíny nebo leteckého motoru opatřili nanomateriálem, který by dokázal odpuzovat vodu?“, klade si otázku Joseph Viciquerra, šéf projektu organizovaného Laboratoří pro mechanickou integraci a operabilitu při Globálním výzkumném centru GE v Niskayuně (USA, stát New York). „A co kdyby tyto materiály dokázaly odpuzovat i led?“ , pokračuje ve své otázce. Výsledkem by bylo obrovské zlepšení účinnosti.

V současné době největší vojenské operace probíhající na území Afghanistánu a Iráku mají spoustu věcí společných a jednou z nich je i celodenně žhnoucí slunce. Vojáci si pak nejspíš musejí připadat jako tažné muly, když s sebou na jednotlivé mise tahají jako součást zhruba 45 kg až 70 kg výstroje také těžké baterie.

Britští vědci z univerzit v Glasgow, Readingu, Leedsu a dalších městech proto pracují na materiálech, které by vojákům měly pomoci využívat solární energii a odlehčit zátěž. S grantem 657 437 liber od britského ministerstva obrany vyvíjejí termoelektrické články a speciální materiály schopné přeměňovat sluneční záření na elektřinu.

Vedoucím projektu je prof. Duncan Gregory. “Zajistit, že vojáci budou maximálně mobilní, nezatíženi zbytečnou vahou je klíčové proto, aby mohli na bojišti operovat efektivněji a pohodlněji,” komentoval cíle svého výzkumu. Kromě termoelektrických článků, které generují elektřinu z teplotních rozdílů, pracuje také na pokročilých fotovoltaických článcích.

“Naším hlavním cílem je vyrobit s pomocí nanotechnologií fotovoltaický a termoelektrický film na vybraném substrátu, pak je zkombinovat a později nanést na ohebnou plochu,” popisuje Gregory. Jakmile se výzkumníci dostanou do této fáze, budou moct pokročit do další - tedy integrace jejich objevu s výbavou vojáků, například nanesení povrchu na helmu, kamufláž nebo jiné vojenské vybavení.

Díky tomu se budou moct také dále zmenšit baterie, které s sebou musí každý voják nosit - budou moct být dobíjecí. Zároveň profesor Gregory říká, že využije tzv. superkondenzátory pro situace, kdy bude v jednom okamžiku třeba velké množství energie. Právě tu jsou superkondenzátory schopny dodat. Kdy se však vojáci skutečně dočkají praktického využití těchto technologií, toť otázka.