Společnost Goldwind, založená v roce 1998 a sídlící v Pekingu, není mezi dodavateli zařízení pro větrné elektrárny žádným nováčkem. Prosadit se na čínském trhu totiž není jen tak. Svůj primát v Číně, a mimochodem i druhé místo ve světě, musí často obhajovat plněním netradičních požadavků. Například výrobou speciálních turbín pro větrné elektrárny schopné fungovat za velmi nízké větrnosti.
Větrná turbína čínské společnosti Goldwind, foto: Goldwind
Dánové dokončili studii, která měla zhodnotit otázku vlivu příbřežních větrných elektráren, stojících na pylonech ve vodě, vůči živočišstvu pod hladinou, v těsném okolí větrníků. Překvapivě se ukazuje, že rybám společnost elektráren nikterak nevadí, ba dokonce se početnost několika druhů zlepšila
Větrné elektrárny vytvořily členitější dno, což se rybám líbí. Zdroj: forcedgreen.com
Schválení projektu Viking je ve Velké Británii považováno, pochopitelně jen poli alternativních zdrojů energie, za největší událost letošního roku. Oproti původnímu záměru se sice jedná o poloviční snížení rozsahu plánované realizace, přesto 370MW větrná elektrárna na souostroví Shetlandy znamená pro Skotsko zásadní krok kupředu.
Větrné podnebí dělá ze souostroví Shetlandy jedno z nejzajímavějších míst pro výrobu větrné energie v Evropě. Větrná farma Viking bude pravděpodobně využívat větrné turbíny Siemens 3,6 MW, foto: Siemens
Francouzská vláda rozhodla, že do roku 2020 vybuduje na svém pobřěží 6 GW výrobní kapacity ve větrných farmách. Aktuálně byl ukončen tendr na první 3 GW jehož vítězi se stali (překvapivě) francouzská energetika EDF, Alstom a dánská Dong Energy. Svou část krajíce ale získali také španělská Iberdola a menší francouzská energetika Eole-Res.
Pobřežní větrná farma - větrné turbíny Vestas, Kentish Flats, Británie leden 2006, foto: Vestas, Lars Schmidt
Japonsko si vážně pohrává s myšlenou na vybudování nové sítě „plovoucích“ větrných elektráren při svém pobřeží. Do roku 2020 by Japonci rádi podél severního pobřeží vybudovali zařízení s kapacitou jeden gigawatt. První nesmělé kroky k tomu činí společnost Marubeni, která sponzoruje studii proveditelnosti, nákladů a rizik.
Větrné turbíny na pobřeží Japonska v oblasti Kamisu-shi, Ibaraki, foto: skyseeker, licence: Creative Commons
Havaj, jediný ostrovní stát USA, je dnes z více než 95 % závislý na fosilních palivech. Snaží se ale této zátěže zbavit. Například tím, že tam vojáci jezdí v autech na vodík. Kromě toho aktuálně buduje také svou největší větrnou farmu.
Již dokončená 30MW větrná farma Kahuku na ostrově Oahu, foto: First Wind
Společnost Kirkbi, která kontroluje tři čtvrtiny akcií známého dánského producenta hraček značky LEGO, zainvestuje třetinu nákladů na výstavbu velké větrné farmy při severozápadním pobřeží Německa. Lokalita Borkum Riffgrund je od pobřeží vzdálena 55 kilometrů a díky silným větrům představuje pro výstavbu větrné plantáže výhodné místo. Prospěch z celé investice bude mít i LEGO, které tak podpoří budování vlastní ekologické značky.
LEGO si přestává hrát, a začíná investovat do obnovitelných zdrojů energie. Zdroj: blogs.cas.suffolk.edu
O technologii větrné čočky Wind-Lens jsme už na Ekologickém bydlení psali. Vývoj zdárně postupuje kupředu a v Japonsku už byly vybudovány první testovací větrné turbíny tohoto typu. Připravuje se také spuštění pobřežních testovacích elektráren čočkového typu.
Větrné turbíny Wind-Lens o výkonu 100kW v Japonsku, foto: RIAM
Je běžnou praxí, že součástí schvalovacího řízení pro vydání povolení ke stavbě větrné elektrárny je i posudek orgánů ochrany životního prostředí, ačkoliv se daná stavba nenachází na území přírodní rezervace či národního parku. Bohužel, tlak vyvolaný rozmachem větrné technologie často „předbíhá“ i tento zavedený postup, a tak díky nedostatku informací z lokality v kalifornském Tehachapi uhynulo v důsledku srážky s rotorem šest orlů skalních.
Větrné turbíny - farma v Krušných horách, foto: Monika Kolářová/Ekobydleni.eu
Větrné elektrárny jsou často kritizovány pro jejich rušivý vzhled v krajině. Ač je to věc osobního vkusu, konstruktéři a umělci se stále snaží vytvořit designově nejpřijatelnější tvar a vzhled větrné elektrárny. Problematikou designu větrných elektráren se také zabývá známý německý umělec Horst Gläsker.
Barevné větrné elektrárny Horsta Gläskera
