Spotřeba elektrické energie v Číně vzrostla za poslední půlrok o 12,2 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Říše středu spotřebovala 2,69 bilionů kWh. Většina této energie pochází z uhelných elektráren. Zároveň ale Čína zažívá obrovský boom větrných a solárních elektráren.
Čínská ekonomika v posledních dvaceti letech zažila nebývalý rozmach. Avšak ekonomický růst byl vykoupen silným znečištěním životního prostředí, a to především ve městech. Za příklad můžeme uvést hlavní město Peking, které bylo prohlášeno za místo s nejhorším ovzduším na světě. Čína, vědoma si tohoto hendikepu, představila pětiletý plán pro zlepšení životního prostředí. Plánovaný projekt bude řešit především znečištění ve městech a boj s nadměrnou energetickou náročností čínské ekonomiky.
Starosta San Franciska Gavin Newsom minulý týden slavnostně spustil novou solární elektrárnu Sunset Reservoir. Jde o celkem 24 000 solárních panelů na ploše 12 fotbalových hřišť, které mají výkon 5 MW. To je ale podle Newsoma teprve začátek. Do roku 2020 má San Francisko získávat 100% energie z obnovitelných zdrojů.

V Norsku byla nedávno ohlášena stavba 10MW větrné turbíny. Primát největší na světě si však udrží jen pár let. Ve Španělsku se totiž chystají rekord překonat. Tamní výrobce Gamesa právě staví obrovskou pobřežní větrnou turbínu Azimut o výkonu 15 MW.

Španělsko se dnes může pochlubit třetí největší instalovanou kapacitou větrných elektráren. Hned po Spojených státech, které v posledních čtyřech letech nesmírně rychle předhonily dosud vedoucí Německo. Čtvrtá je Čína, která se ovšem také v posledních dvou letech dere obrovským tempem kupředu.

Zpět ke Španělsku. Počátkem listopadu se Pyrenejským poloostrovem proháněly silné větry které způsobily, že většina větrných farem s teoretickým maximální výkonem dosahujícím k 18 GW dokázala běžet na 11,5 GW. To znamená, že větrné turbíny pokryly 53% spotřeby celé země. Dohromady větrné farmy vyprodukovaly ekvivalent výkonu 11 jaderných elektráren.
Přebytečná energie byla využita přečerpávacími elektrárnami, které napumpovaly vodu zpět do přehrad pro pozdější využití k výrobě další elektřiny. José Donoso, hlava španělské Asociace pro větrnou energii, řekl novinám El País, že do roku 2020 by Španělsko mohlo dosáhnout instalované kapacity 40 GW. Mezi další důležité obnovitelné zdroje energie zde patří vodní a solární elektrárny.
Solární elektrárny prožívají v posledním roce či dvou v České republice obrovský boom. Podle Energetického regulačního úřadu k 1. listopadu 2009 fungovalo v celé ČR celkem 3 136 fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 133,5 MW. Do konce roku se přitom má toto číslo stoupnout až na 250 MW, což je čtvrtina výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. Ostatně, aktuálně spustil svou fotovoltaiku i samotný ČEZ.
Za neutuchající boom může především štedrá podpora ze strany státu. Ten si však uvědomil, že podpora pro obnovitelné zdroje byla nastavena nerovnovážně. Zatímco solární energie pokrývá 7% celkové výroby z OZ, spolyká kolem 40% prostředků. Proto vláda aktuálně schválila, že od roku 2011 bude moct ERU snižovat výkupní ceny solární energie o více než 5% ročně.
Do roku 2020 by Česko podle návrhu Evropské komise mělo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií až na 13 procent. Mezi obnovitelné zdroje se počítá vedle solární energie a biomasy také vodní či větrná energie. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny byl však loni jen 5,19 %. Podle NKÚ v České republice v současné době chybí odlišení podpor jednotlivých typů obnovitelných zdrojů. Jsou totiž podporovány plošně, bez ohledu na jejich potenciál v podmínkách našeho prostředí.
V Austrálii, oblasti kolem Broken Hill v Novém Jižním Walesuvětrných turbín. Větrná farma o celkovém výkonu 1 GW získala definitivně povolení ke stavbě, která zabere 32 000 hektarů. Celý projekt poskytne elektřinu pro 430 000 domácností a pokryje tak 4,5% celkové spotřeby státu. Vytvoří nová pracovní místa, nebude zatěžovat města hlukem, přinese podporu lokálním ekonomikám a samozřejmě zlepší životní prostředí. Vláda Nového Jižního Walesu má s tímto typem obnovitelného zdroje energie velké plány, chystá se a pomoci tohoto i dalších projektů snížit emise skleníkových plynů až o 6 mil. tun ročně. Celá Austrálie chce v roce 2020 získávat 20% elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dnes je z převážné části závislá na spalování fosilních paliv, zejména snadno dostupného uhlí.

Podle nové studie společnosti Solarcentury se v Británii ceny elektřiny ze sítě, tedy elektráren spalujících z největší části fosilní paliva, vyrovnají ceně elektřiny z domácích střešních solárních panelů už kolem roku 2013. To však platí pouze pro domácnosti, pro firmy tento stav nastane až kolem roku 2018 a magickým datem pro fotovoltaiku v Británii je prý rok 2020. Je jasné, proč právě největší firma zabývající se solární energií v Británii takovou zprávu vydává, nicméně jde o velmi zajímavý pohled. Podle zprávy je potenciál fotovoltaických panelů instalovaných na každou budovu v Británii obrovský – až 460 TWh ročně. To je více, než kolik dnes celá země spotřebuje, což je okolo 400 TWh. Podle Solarcentury by využití jen malé části tohoto obrovského potenciálu „znamenalo významný příspěvek rozmanitosti britského energetickémho průmyslu a plnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí„. Navíc prý ceny solárních článků díky pokročilému výrobnímu procesu velmi rychle padají, zatímco ceny fosilních paliv jdou nahoru. Navíc se čeká masivní nástup tenkovrstvých solárních článků, které pomohou tlačit ceny ještě níž. V Británii v roce 2010 také začnou platit speciální výkupní tarify pro majitele domácích solárních elektráren, což by mělo vyvolat zvýšený zájem o energii ze slunce.

Seveřané mají k životnímu prostředí přeci jen o něco vřelejší vztah než jejich jižní sousedé. Energii získávají z jaderných či vodních elektráren, automobily často jezdí na biopaliva. I svá města postupně začínají budovat směrem k trvale udržitelnému rozvoji. Ve studiu Kjellgren Kaminsky Architects aktuálně vznikl rozsáhlý plán přestavby Gothenburgu, druhého největšího města a studentské metropole Švédska.

Projekt nazvali „Super Sustainable City„. Jde o hustou městskou zástavbu, která je však navržena tak, aby využívala všechny dnešní poznatky o ekologii, energiích a dopravě. Zelené zahrady na střechách domů, recyklace vody, solární elektrárny, větrné turbíny, to všechno jsou prvky, se kterými se v návrhu počítá.

Jedním z nejvstřícnějších kroků k zářivé budoucnosti života ve městech je podle tvůrců projektu budování hustších, efektivněji navržených měst. Sníží se tak náklady na materiály a energie jak stavby, tak na infrastrukturu a dopravu mezi jednotlivými budovami.

Architekti z KKA si představují Gothenburg roku 2020 jako krásné, zelené a roustoucí město s velmi hustým městským centrem. Zahrady na střechách poskytují tamním obyvatelům nejen čerstvé potraviny, ale také snižují náklady na vytápění či klimatizaci. Většina budov je pak obdařena větrnými mikro-elektrárnami, které dále snižují energetickou spotřebu. Jako hlavní dopravní prostředek ve městě mají sloužit jízdní kola, případně integrovaný dopravní systém. Jak by se vám líbilo v takovém městě žít?

Společnost Sharp a největší italská energetická společnost Enel SpA (dále jen „Enel“) založí na jaře 2009 společný podnik, který bude nezávislým producentem a distributorem solární energie a do konce roku 2012 postaví v Itálii solární elektrárny s celkovou kapacitou 189 megawattů. Solární elektrárny budou postaveny převážně v jižní Itálii a mají využívat tenkovrstvé solární články, které jsou podle tiskové zprávy Sharpu „nejúčinnější v oblastech s horkým klimatem“. Obě společnosti počítají s budoucím rozšířením svých aktivit i na další země v oblasti Středozemního moře a plánují dále posilovat své obchodní vztahy v této oblasti.
Co se týká spolupráce při výrobě tenkovrstvých solárních článků plánují Sharp, Enel a třetí evropská společnost postavit v Itálii továrnu na jejich výrobu s potenciálem budoucího rozšíření produkční kapacity na přibližně 1 gigawatt za rok. V první fázi bude do konce roku 2010 uveden do provozu systém výroby s roční kapacitou 480 megawattů. Všechny tři společnosti nyní dolaďují detaily uzavření dohody o společném podniku na výrobu tenkovrstvých solárních článků v Itálii a v prosinci je naplánován podpis společného memoranda.
Itálie geograficky leží v centru projektu přijatého na summitu zemí Středozemní unie, který se konal v červenci 2008. Tento projekt nazvaný „Středozemní solární plán“ má za cíl do roku 2020 vyvinout kapacity pro výrobu elektrické energie o objemu 20 gigawattů (souvislost s projektem TREC a tím, že „Slunce pokryje 12% spotřeby Evropy do roku 2020„?). S ohledem na tento záměr plánují společnosti Sharp a Enel v budoucnu spolupracovat na strategickém rozšiřování využití obnovitelné energie v Evropě, včetně oblasti Středozemního moře.
Navázáním úzké spolupráce s energetickou společností podniká Sharp jako první na světě kroky k realizaci tzv. „solárního obchodního modelu“ – pokrývajícího celé spektrum aktivit od výroby tenkovrstvých solárních článků až po distribuční a prodejní aktivity – a aktivně směřuje k naplnění záměru stát se společností poskytující kompletní řešení založené na solární energii.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO

