“Solární dům by měl být vyroben ze slunečního materiálu, jako je třeba dřevo.” Tak tuhle mantru si vzali k srdci stavitelé ze Španělska a představili na Solárním desetiboji v domácím Madridu opravdový skvost. Dům už podle nich není déle strojem, ale organismem. pokračování…

Finský tým mířící na evropskou odnož Solárního desetiboje (Solar Decathlon) představil svůj soutěžní dům. Solární desetiboj je soutěž, ve které se týmy ze zemí celého světa “utkávají” ve stavbě co možná nejúspornějšího domu. pokračování…

Španělská společnost Ceracasa nabízí jedinečné venkovní obklady pro moderní bydlení. Jde o produkty nazvané Lifewall a Bionictile. Lifewall je obklad, ze kterého vyrůstá tráv. Bionictile je porcelánová dlaždice, která za pomoci UV paprsků zlepšuje kvalitu ovzduší. pokračování…

Jestliže dnes jsou záminkou pro války fosilní paliva, konkrétně ropa, v budoucnosti má být nejcennější surovinou pitná voda. Skupina architektů Design Crew for Architecture proto navrhnula unikátní mrakodrap, který nejenže vypadá jako vyfouklý z bublifukem, ale navíc slouží jako odsolovací stanice a vyrábí pitnou vodu. pokračování…

Španělsko se dnes může pochlubit třetí největší instalovanou kapacitou větrných elektráren. Hned po Spojených státech, které v posledních čtyřech letech nesmírně rychle předhonily dosud vedoucí Německo. Čtvrtá je Čína, která se ovšem také v posledních dvou letech dere obrovským tempem kupředu.

Zpět ke Španělsku. Počátkem listopadu se Pyrenejským poloostrovem proháněly silné větry které způsobily, že většina větrných farem s teoretickým maximální výkonem dosahujícím k 18 GW dokázala běžet na 11,5 GW. To znamená, že větrné turbíny pokryly 53% spotřeby celé země. Dohromady větrné farmy vyprodukovaly ekvivalent výkonu 11 jaderných elektráren.

Přebytečná energie byla využita přečerpávacími elektrárnami, které napumpovaly vodu zpět do přehrad pro pozdější využití k výrobě další elektřiny. José Donoso, hlava španělské Asociace pro větrnou energii, řekl novinám El País, že do roku 2020 by Španělsko mohlo dosáhnout instalované kapacity 40 GW. Mezi další důležité obnovitelné zdroje energie zde patří vodní a solární elektrárny.

O projektu Desertec jsme již informovali v magazínu Ekologické bydlení několikrát. Nyní se kupodivu zdá, že gigantický podnik by se skutečně mohl dočkat realizace. Připravenost k obrovské investici v hodnotě kolem 400 mld. euro hlásí zhruba 20 německých společností v čele s RWE, Deutsche Bank, Siemens a dalšími. Projekt je považován za jednu z největších soukromých iniciativ v oblasti obnovitelných zdrojů energie vůbec. Prozatím nebyly uzavřeny žádné konkrétní smlouvy, nicméně společnosti “vyjádřily o projekt zájem”. Z celkových 400 mld. by 350 mld. spolkla konstrukce koncentračních solárních elektráren, zbylých 50 mld. euro by pak stálo vybudování nové rozvodné sítě, která by dovedla generovanou elektřinu do Evropy.

Zatímco giganti jako RWE, E.on a další jsou z plánu nadšení, vzrušení chladí Frank Asbeck, šéf SolarWorldu, největší německé firmy zabývající se solární energií. “Stavět solární elektrárny v politicky nestabilních zemích vás přivede ke stejné závislosti, jako je závislost na ropě,” komentoval situaci. Odhaduje se, že projekt DESERTEC by dokázak pokrýt až 15% celkové spotřeby elektřiny celé Evropy. Dne 13. července by se zástupci firem svolných k prosazení projektu měli sejít v Mnichově. Velmi kladně se k projektu staví Itálie a Španělsko, které to mají do Afriky “co by kamenem dohodil”. Naopak poněkud chladnější je Francie, která velmi spoléhá na jadernou energetiku.

Není lepší místo kde vybudovat solární elektrárny než vyprahlá, žhnoucí poušť. Podle nové studie Greenpeace, Mezinárodní energetické agentury a Evropské asociace pro solární termální elektřinu by v roce 2050 mohly pouště zásobovat lidstvo až 25% elektřiny. Předpokládá se především využití koncentračních solárních elektráren, které narozdíl od fotovoltaiky nepřeměňují sluneční energii přímo na elektřinu, nýbrž zahřívají tekuté médium, které následně pohání turbínu generující elektřinu. Předpokládá se, že mnoho takových by mohlo vyrůst na Sahaře a Blízkém východě. Evropa ostatně už dlouho touží po tom zkrotit saharské slunce, plánuje například projekty jako TREC a DESERTEC. Jen letos se do koncentračních elektráren celosvětově investují dvě mld. euro, největší instalace vyrostou v Kalifornii a Španělsku. Optimistický scénář říká, že tyto elektrárny by mohly poskytovat až 7% celkové spotřeby v roce 2030 a 25% v roce 2050. To by znamenalo 21 mld. euro v investicích do roku 2015 a až 174 mld. euro v roce 2050 (výkon 1500 GW). Samozřejmě by se co nejrychleji musela přehnat současná ekonomická krize… Elektrárny by navíc vytvořily statisíce nových pracovních míst. Mnohem střílivější jsou odhady samotné Mezinárodní energetické agentury sídlící v Paříži, která tvrdí, že v roce 2050 bude solární energie zdrojem zhruba 0,2% globální energetické spotřeby.

Ve španělské Seville byla aktuálně spuštěna solární elektrárna společnosti Abengoa. Jde o největší svého druhu na světě. Solární věž s výkonem 20MW získává energii ze soustavy zrcadel, celkem jich je 1255. Ta nasměřují sluneční záření na vrcholek věže vysoké 165 metrů a zahřejí tak vodu, která následně pohání turbínu generující elektřinu. Abengoa už provozuje podobnou elektrárnu s výkonem 10 MW a plánuje stavbu další s výkonem 20 MW v rámci komplexu Solucar, který má do roku 2013 produkovat až 300 MW. Této hodnoty chce dosáhnout stavbou dalších koncentračních solárních elektráren. Španělsko se v minulém roce stalo také druhým největším producentem elektřiny ze slunce, hned po Německu. Zejména se tak stalo díky pobídkám a dotacím vlády, které však mají brzy skončit. Podobný boom dnes zažívá také Česká republika.

Magazín CleanTechnica nedávno přinesl zajímavý článek, jehož titulek v překladu zní: “Solární energie - je Česká republika novým Španělskem?” Podle autorky článku Jennifer Kho je naše malá středoevropská země jedním z nejrychleji se rozvíjejících trhů se solární energií. Už koncem minulého roku jsme informovali, že solární elektrárny v ČR rychle přibývají. Kho ve svém článku píše, že jen za uplynulý rok bylo u nás instalováno 50,8 MW solární energie. Hospodářské noviny v článku “Solární energie na vzestupu” uvádějí dokonce ještě vyšší hodnotu, 54,29 MW (16násobný nárůst jen za rok 2008). V ČR se začínají jako houby po dešti objevovat a zviditelňovat společnosti, které se zabývají instalací solárních elektráren a prodejem fotovoltaiky. S přibližně 50 MW instalovaného výkonu ze solárních panelů se ČR samozřejmě stále ještě řadí mezi “malé” hráče. Španělsko například minulý rok nainstalovalo 2,46 GW. To ale jen díky vládním pobídkám, které budou trvat pouze do roku 2010. Také v ČR se provozovatelům solárních elektráren daří zejména díky dotované ceně vykupované elektřiny. Nicméně v jakém jiném odvětví máte po více než 15 let zajištěnu výkupní cenu nějaké komodity? Jak upozorňuje Jenny Chase z londýnské výzkumné společnosti New Energy Finance, podnikání v oblasti solární energie v ČR je výhodné i díky tomu, že jde zde levnější půda než třeba ve Španělsku či Řecku, kde samozřejmě svítí slunce intenzivněji. Také letos se očekává zvýšený zájem o nové fotovoltaické elektrárny. Společnost New Energy Finance je ohledně vývoje solární energetiky v ČR “velmi optimistická”. A my samozřejmě také!

Španělský Madrid se opět chce stát světovou metropolí architektury. Studio Mansilla + Tunon Architects aktuálně začalo pracovat na zcela novém projektu, který výrazně obohatí městské panorama. Válcovitá budova Mezinárodního konvenčního centra nejenže budí rozruch svým unikátním tvarem, ale navíc přídává i řadu ekologických prvků. Například zakřivená strana budovy bude pokryta solárními panely, zatímco v té rovné (čelní straně) cylindru budou vytvořeny křivky, které pomohou směřovat světlo dovnitř, čímž se ušetří náklady na osvětlení, resp. elektrickou energii. Budova také má zachycovat dešťovou vodu s jejíž pomocí se nejspíš bude zavlažovat na 80 000 m² zeleně. Budova má být 110 m vysoká a nabídne především obrovské auditorium pro 5000 návštěvníků, řadu menších hal a expozičních center.