Španělsko se dnes může pochlubit třetí největší instalovanou kapacitou větrných elektráren. Hned po Spojených státech, které v posledních čtyřech letech nesmírně rychle předhonily dosud vedoucí Německo. Čtvrtá je Čína, která se ovšem také v posledních dvou letech dere obrovským tempem kupředu.

Zpět ke Španělsku. Počátkem listopadu se Pyrenejským poloostrovem proháněly silné větry které způsobily, že většina větrných farem s teoretickým maximální výkonem dosahujícím k 18 GW dokázala běžet na 11,5 GW. To znamená, že větrné turbíny pokryly 53% spotřeby celé země. Dohromady větrné farmy vyprodukovaly ekvivalent výkonu 11 jaderných elektráren.

Přebytečná energie byla využita přečerpávacími elektrárnami, které napumpovaly vodu zpět do přehrad pro pozdější využití k výrobě další elektřiny. José Donoso, hlava španělské Asociace pro větrnou energii, řekl novinám El País, že do roku 2020 by Španělsko mohlo dosáhnout instalované kapacity 40 GW. Mezi další důležité obnovitelné zdroje energie zde patří vodní a solární elektrárny.

O projektu Desertec jsme již informovali v magazínu Ekologické bydlení několikrát. Nyní se kupodivu zdá, že gigantický podnik by se skutečně mohl dočkat realizace. Připravenost k obrovské investici v hodnotě kolem 400 mld. euro hlásí zhruba 20 německých společností v čele s RWE, Deutsche Bank, Siemens a dalšími. Projekt je považován za jednu z největších soukromých iniciativ v oblasti obnovitelných zdrojů energie vůbec. Prozatím nebyly uzavřeny žádné konkrétní smlouvy, nicméně společnosti “vyjádřily o projekt zájem”. Z celkových 400 mld. by 350 mld. spolkla konstrukce koncentračních solárních elektráren, zbylých 50 mld. euro by pak stálo vybudování nové rozvodné sítě, která by dovedla generovanou elektřinu do Evropy.

Zatímco giganti jako RWE, E.on a další jsou z plánu nadšení, vzrušení chladí Frank Asbeck, šéf SolarWorldu, největší německé firmy zabývající se solární energií. “Stavět solární elektrárny v politicky nestabilních zemích vás přivede ke stejné závislosti, jako je závislost na ropě,” komentoval situaci. Odhaduje se, že projekt DESERTEC by dokázak pokrýt až 15% celkové spotřeby elektřiny celé Evropy. Dne 13. července by se zástupci firem svolných k prosazení projektu měli sejít v Mnichově. Velmi kladně se k projektu staví Itálie a Španělsko, které to mají do Afriky “co by kamenem dohodil”. Naopak poněkud chladnější je Francie, která velmi spoléhá na jadernou energetiku.

Není lepší místo kde vybudovat solární elektrárny než vyprahlá, žhnoucí poušť. Podle nové studie Greenpeace, Mezinárodní energetické agentury a Evropské asociace pro solární termální elektřinu by v roce 2050 mohly pouště zásobovat lidstvo až 25% elektřiny. Předpokládá se především využití koncentračních solárních elektráren, které narozdíl od fotovoltaiky nepřeměňují sluneční energii přímo na elektřinu, nýbrž zahřívají tekuté médium, které následně pohání turbínu generující elektřinu. Předpokládá se, že mnoho takových by mohlo vyrůst na Sahaře a Blízkém východě. Evropa ostatně už dlouho touží po tom zkrotit saharské slunce, plánuje například projekty jako TREC a DESERTEC. Jen letos se do koncentračních elektráren celosvětově investují dvě mld. euro, největší instalace vyrostou v Kalifornii a Španělsku. Optimistický scénář říká, že tyto elektrárny by mohly poskytovat až 7% celkové spotřeby v roce 2030 a 25% v roce 2050. To by znamenalo 21 mld. euro v investicích do roku 2015 a až 174 mld. euro v roce 2050 (výkon 1500 GW). Samozřejmě by se co nejrychleji musela přehnat současná ekonomická krize… Elektrárny by navíc vytvořily statisíce nových pracovních míst. Mnohem střílivější jsou odhady samotné Mezinárodní energetické agentury sídlící v Paříži, která tvrdí, že v roce 2050 bude solární energie zdrojem zhruba 0,2% globální energetické spotřeby.

Ve španělské Seville byla aktuálně spuštěna solární elektrárna společnosti Abengoa. Jde o největší svého druhu na světě. Solární věž s výkonem 20MW získává energii ze soustavy zrcadel, celkem jich je 1255. Ta nasměřují sluneční záření na vrcholek věže vysoké 165 metrů a zahřejí tak vodu, která následně pohání turbínu generující elektřinu. Abengoa už provozuje podobnou elektrárnu s výkonem 10 MW a plánuje stavbu další s výkonem 20 MW v rámci komplexu Solucar, který má do roku 2013 produkovat až 300 MW. Této hodnoty chce dosáhnout stavbou dalších koncentračních solárních elektráren. Španělsko se v minulém roce stalo také druhým největším producentem elektřiny ze slunce, hned po Německu. Zejména se tak stalo díky pobídkám a dotacím vlády, které však mají brzy skončit. Podobný boom dnes zažívá také Česká republika.

Magazín CleanTechnica nedávno přinesl zajímavý článek, jehož titulek v překladu zní: “Solární energie - je Česká republika novým Španělskem?” Podle autorky článku Jennifer Kho je naše malá středoevropská země jedním z nejrychleji se rozvíjejících trhů se solární energií. Už koncem minulého roku jsme informovali, že solární elektrárny v ČR rychle přibývají. Kho ve svém článku píše, že jen za uplynulý rok bylo u nás instalováno 50,8 MW solární energie. Hospodářské noviny v článku “Solární energie na vzestupu” uvádějí dokonce ještě vyšší hodnotu, 54,29 MW (16násobný nárůst jen za rok 2008). V ČR se začínají jako houby po dešti objevovat a zviditelňovat společnosti, které se zabývají instalací solárních elektráren a prodejem fotovoltaiky. S přibližně 50 MW instalovaného výkonu ze solárních panelů se ČR samozřejmě stále ještě řadí mezi “malé” hráče. Španělsko například minulý rok nainstalovalo 2,46 GW. To ale jen díky vládním pobídkám, které budou trvat pouze do roku 2010. Také v ČR se provozovatelům solárních elektráren daří zejména díky dotované ceně vykupované elektřiny. Nicméně v jakém jiném odvětví máte po více než 15 let zajištěnu výkupní cenu nějaké komodity? Jak upozorňuje Jenny Chase z londýnské výzkumné společnosti New Energy Finance, podnikání v oblasti solární energie v ČR je výhodné i díky tomu, že jde zde levnější půda než třeba ve Španělsku či Řecku, kde samozřejmě svítí slunce intenzivněji. Také letos se očekává zvýšený zájem o nové fotovoltaické elektrárny. Společnost New Energy Finance je ohledně vývoje solární energetiky v ČR “velmi optimistická”. A my samozřejmě také!

Španělský Madrid se opět chce stát světovou metropolí architektury. Studio Mansilla + Tunon Architects aktuálně začalo pracovat na zcela novém projektu, který výrazně obohatí městské panorama. Válcovitá budova Mezinárodního konvenčního centra nejenže budí rozruch svým unikátním tvarem, ale navíc přídává i řadu ekologických prvků. Například zakřivená strana budovy bude pokryta solárními panely, zatímco v té rovné (čelní straně) cylindru budou vytvořeny křivky, které pomohou směřovat světlo dovnitř, čímž se ušetří náklady na osvětlení, resp. elektrickou energii. Budova také má zachycovat dešťovou vodu s jejíž pomocí se nejspíš bude zavlažovat na 80 000 m² zeleně. Budova má být 110 m vysoká a nabídne především obrovské auditorium pro 5000 návštěvníků, řadu menších hal a expozičních center.

Španělské město Santa Coloma de Gramanet poblíž Barcelony se může pyšnit hned dvěma zajímavostmi. Jednak tu bydlí 124 000 obyvatel na čtyřech kilometrech čtverečních, což je vpravdě vysoká hustota osídlení. No a protože město chtělo také přispět svou troškou do mlýna v boji proti globálnímu oteplování a závislosti na fosilních palivech, ale nemělo dostatek volné plochy kam instalovat solární panely nebo větrné elektrárny, rozhodlo se pro originální řešení. Po místním hřbitově rozložili 462 fotovoltaických solárních článků, které svou elektřinou zásobují 60 domácností. Cena projektu byla 720 000 euro a každý rok ušetří 60 tun oxidu uhličitého. Samozřejmě, že místní samospráva se vyjádřila i k otázkám respektu k zesnulým. “Od spuštění projektu se neobjevil žádný problém, protože lidé, kteří chodí na hřbitov vidí, že s nic nezměnilo. Instalace je kompatibilní s uznáním pro zesnulé a jejich rodiny,” řekl Antoni Fogue, člen městské rady. Solární elektrárna pokrývá pouze 5% plochy hřbitova.

zdroj: physorg, foto: AP Photo/Manu Fernandez

Autonomní španělská provincie Rioja dala zelenou plánu na vybudování projektu Logroño Montecorvo Eco City neboli nového ekologického, plně soběstačného města na sever od hlavní metropole Logroño. Projekt o rozloze 56 hektarů se rozprostírá mezi dvěma horami. Celkem 3000 domácností zde bude ze 100% napájeno z obnovitelných zdrojů energie - především fotovoltaických článků a větrných turbín. Nová výstavba zahrnuje jak větrné a sluneční elektrárny a obytné budovy, tak i restaurace, sportovní zařízení, komerční prostory i parky. O výstavbu celého projektu se postarají španělská společnost GRAS a holandská skupina MVRDV. Celkové náklady na výstavbu projektu jsou 388 milionů euro, z toho 40 milionů euro jde na obnovitelné zdroje. Španělsko díky své “výhodné” poloze patří mezi premianty Evropské unie ve využívání sluneční energie a podobných projektů bude jistě přibývat čím dál tím víc.

zdroj: inhabitat

Ve Španělsku před pár dny skončilo setkání zástupců společností zaměřených na využití sluneční energie - Evropská konference o fotovoltaice a solární energii. Byli zde všichni hlavní světoví hráči - SunPower, Suntech Power, First Solar i Trina Solar, a samozřejmě také řada menších evropských i amerických společností (které čmuchají v Evropě velkou příležitost).

Ačkoliv se většina zástupců společností shodla, že v příštím roce budou ceny fotovoltaiky a solárních panelů klesat, nikdo nedokázal samozřemě přesně říci o kolik - odhady se různí od 5% do 20%. Co naopak klesalo už během setkání byly ceny akcií společností zaměřených na solární energii, ale to nebylo nic výjimečného - klesaly celé světové burzy. Analytici navíc předpovídají, že měnící se priority světových vlád, potenciální přebytek křemíku a hype kolem nových výnosných trhů by mohl v roce 2009 řádně pročistit trh s fotovoltaikou. “V roce 2009 by se společnosti v solárním sektoru mohly začít dělit na dlouhodobé vítěze a ‘já-taky’ společnosti,” napsal například analytik společnosti Lazard Capital Markets. Zazněla také upozornění, že zdaleka ne všechny země, o kterých marketingové týmy tvrdí, že jsou budoucími zlatými doly (jako například Itálie nebo Česká republika), se dostanou tam, kam předpovídají. Například podle některých odhadů má mít ČR v roce 2009 i 300 MW až 500 MW solární energie, přitom v roce 2007 neměla ani 1 MW a neexistují projekty, které by mohly zvednout tuto hodnotu byť i na 300 MW v roce 2009. Ani v Itálii není apetit po obnovitelných zdrojích energie, konkrétně solární energii, tak dravý. I přes to všechno se ale členové Evropské asociace fotovoltaického průmyslu shodli, že do roku 2020 by Evropa mohla pokrývat svou spotřebu elektřiny sluneční energií až z 12%, což vůbec nezní špatně.

zdroj: greentechmedia, foto: literarky

Japonská společnost Kyocera patří mezi největší světové producenty solárních panelů, ale také tiskařské techniky (zdánlivě nesourodé, ale velmi příbuzné obory, viz. tenkovrstvé solární články). Podařilo se jí získat kontrakt na dodávku solárních panelů pro společnost Avanzalia, která ve Španělsku buduje největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Bude spuštěna už v průběhu tohoto měsíce v provincii Cuenca a dokáže produkovat 18 MW elektřiny, což je dostatek pro 9200 domácností. Dosud Kyocera nainstalovala 89 320 fotovoltaických modulů a pro výstavbu podpěr bylo spotřebováno 3300 tun oceli. Celková plocha solární elektrárny bude 80 ha. Kyocera a Avanzalia spolupracují dlouhodobě a už minulý rok spustili ve Španělsku jinou fotovoltaickou elektrárnu s výkonem 13,8 MW.

zdroj: fareastgizmos