Více než třetina spotřeby pohonných látek v autech jde na překonání tření, a což se výrazně podepisuje na celkové spotřebě paliva i produkci emisí. Společný výzkum Technického výzkumného střediska ve Finsku (VTT) a Národní laboratoře Argonne v USA (ANL) ale přináší výsledky: výměnou jednotlivých komponent v motoru je možné tření efektivně snížit od 10 do 80 %. Během pěti let by zavedení dílů nového „modelu“ mohlo snížit spotřebu paliva automobilů o 18 %, a s tím i celkové množství produkovaných emisí. V dlouhodobém horizontu 25 let dokonce o 61 %.
Koncept nazvaný „vodíková ekonomika“ byl poprvé představen v roce 1970 v době první ropné krize. Už v té době byl vážně brán v potaz návrh, aby vodík nahradil fosilní paliva, a tím došlo k omezení závislosti na nenahraditelných zdrojích. O čtyřicet let později se vodík stále zdá jako řešení současných globálních problémů, ať už klimatických změn či prostého nedostatku ropy.
Noví majitelé skladišť na liverpoolském nábřeží Stanley Dock budou sdílet budovu s opravdu nezvyklými nájemníky. Největší cihlový komplex budov v Evropě, chráněný jako kulturně-technická památka UNESCO, má být rekonstruován za 25 milionů liber. Při rekonstrukci však mají pečlivě dbát na původní zvířecí obyvatele, kolonii netopýrů.
Emise skleníkových plynů dosáhly v roce 2010 svého dosavadního rekordu. Odezvu to však vyvolalo jen pramalou. Boj s klimatickými změnami a globálním oteplením je během na dlouhou trať, a nikdo právě nepospíchá do další etapy. Většina závazků, přislíbených kroků a adekvátních reakcí je nastavena do roku 2020, a zatím běží čas. Přesto žurnál Scientific American uveřejnil na svém webu zajímavý článek, ve kterém shrnuje čtrnáct praktických a jednoduchých rad, které sice nezvrátí průběh globální změny klimatu, ale mohly by pomoci „koupit čas“.
Pokud si myslíte, že papírové ručníky jsou ekologičtější než elektrické vysoušeče, nemáte úplně pravdu. Nové výrobky z řady rychlo-vysoušečů XLeator, Airblade či Jet Towel jsou prý mnohem šetrnější k životnímu prostředí, než tomu bylo u jejich hlučných předchůdců. Porovnáním energetické úspornosti se zabýval Technologický institut univerzity v Massachusetts (MIT), který řešil spotřebu energie jednotlivých výrobků i jejich srovnání s papírovými ubrousky a ručníky.
Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA), obdoba ministerstva životního prostředí v USA, zveřejnila po ročním sběru dat národní seznam největších producentů skleníkových plynů. Cílem pochopitelně není „ukázat si na někoho prstem“, ale spíše přesně stanovit zastoupení znečišťovatelů v jednotlivých regionech i sférách průmyslu, včetně jejich souhrnné produkce, a tak co nejlépe definovat další kroky k efektivnímu snižování emisí do dalších let.
Je běžnou praxí, že součástí schvalovacího řízení pro vydání povolení ke stavbě větrné elektrárny je i posudek orgánů ochrany životního prostředí, ačkoliv se daná stavba nenachází na území přírodní rezervace či národního parku. Bohužel, tlak vyvolaný rozmachem větrné technologie často „předbíhá“ i tento zavedený postup, a tak díky nedostatku informací z lokality v kalifornském Tehachapi uhynulo v důsledku srážky s rotorem šest orlů skalních.
Za poslední měsíce došlo na celém světě k řadě útoků na větrné elektrárny, trafostanice i potrubní rozvody paliv. Část ataků lze přičíst na vinu vandalismu, přesto začíná narůstající počet podobných událostí dělat vrásky na čele nejen společnostem, které zařízení provozují. Škody za rok 2011 se jen v Kalifornii odhadují na 500 000 dolarů.
Zvyšující se poptávka po biopalivech si žádá stále nové a nové prostory pro kultivaci, a nejlevnější úrodná půda se nachází v rozvojových zemích. Tím je dána osa celého narůstajícího problému. Podle nové zprávy organizace International Land Coalition (ILC) bylo mezi lety 2000-2010 na celém světě převedeno na zemědělskou půdu neuvěřitelných 200 milionů hektarů. Jen poměrně malá část této však půdy však slouží k produkci potravin.
Vánoční svátky nutí každoročně k zamyšlení nad vztahem jedince vůči okolí a blížící se Nový rok je mimo veselí i časem bilancování. Příkladem realizace jednoho takového „zamyšlení“ a trochy ekologického účtování je i jeden skutečně originální vánoční stromek v litevském Kaunasu. Exemplář, který si postavili na náměstí, určitě nebude největší v celé Litvě, natož pak v Evropě. Rozhodně ale upoutá svou podezřele světlou barvou. Teprve při bližším pohledu si všimnete, že třináct metrů vysoký nazdobený vánoční stromek je vyroben z plastových lahví.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO










