Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

V Norsku byla nedávno ohlášena stavba 10MW větrné turbíny. Primát největší na světě si však udrží jen pár let. Ve Španělsku se totiž chystají rekord překonat. Tamní výrobce Gamesa právě staví obrovskou pobřežní větrnou turbínu Azimut o výkonu 15 MW.  

Klimatická konference v Kodani se sice nakonec stala fiaskem, když Čína prakticky veškeré návrhy striktně odmítla. Přesto se některé země dobrovolně odhodlaly snižovat své emise. A to i přesto, že aktuálně světem zní aféra ClimateGate a přední vědci přiznávají, že data o globálním oteplování falšovali.  

Norsko, země stojící mimo Evropskou unii, je z energetického pohledu výjimečné. Prakticky veškerá spotřeba elektřiny je nasycena za pomoci vodních elektráren. Přitom má země obrovské zkušenosti s těžbou ropy v přímořských oblastech. Všechno tohle může zúročit v novém projektu Turbine City. Jde o gigantickou pobřežní větrnou farmu fungující zároveň jako město. pokračování…

Skotsko je součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Zároveň má ale vlastní parlament a vůbec tak nějak působí celkem samosprávně. Teď se rozhodlo, že půjde naplno do obnovitelných zdrojů energie. Hodlá podpořit nový projekt NICER, který propojí země sousedící se Severním mořem pokročilou energetickou sítí.

Iniciativa má za cíl propojit novými účinnými energetickými kabely zdroje obnovitelné energie jako jsou přílivové elektrárny, elektrárny využívající mořských vln, větrné turbíny, vodní elektrárny nebo dokonce i solární elektrárny. Nové kabely mají být položeny na dno Severního moře.

Celý projekt má zároveň přispět k rozvoji přístavů i celých regionů a jejich energetické bezpečnosti. A v konečném důsledku tak zlepšit energetickou bezpečnost celé Evropy a zvýšit možnosti využití obnovitelných zdrojů energie.

Je tomu zhruba rok, co jsme v magazínu Ekologické bydlení psali o novém zdroji obnovitelné energie: soli. Testovací „osmotická elektrárna“ měla být vybudována v Norsku. Tak se skutečně stalo a elektrárna pro získávání osmotické energie byla aktuálně v Norsku společností Statkraft spuštěna.

Prozatím se jedná o velmi malou testovací záležitost s výkonem mezi 2 až 4 kW. Akorát tak aby se rozsvítil automat na kafe. Cílem firmy je dovést technologii do komerčního stádia a udělat z míchání slané a sladké vody konkurenceschopný zdroj energie.

Norská těžařská společnost StatoilHydro se snaží vylepšit svůj mediální obraz u veřejnosti (a zároveň snižovat náklady), a tak se rozhodla přesunout své sídlo v Oslu. Soutěž o přestavbu kancelářských budov vyhrálo studio A-lab v konkurenci 40 dalších návrhů. Nový projekt spojuje dvě původně oddělené budovy do jednoho ekologicky šetrného celku. Zvyšuje tak možnosti komunikace v rámci budovy, odpadají náklady na kurýry a nutnost pendlovat mezi budovami. Nová budova je hvězdicovitého tvaru, v pěti na sobě položených křídlech se nacházejí typově oddělené, ale přitom propojené kanceláře. Vnitřní klima budovy bude kontrolováno oblastním vytápěním, k minimalizaci ztrát budou využity další metody. Kolem celého komplexu bude vybudován park a osazena zeleň. Stavět se začne již brzy, předpokládané dokončení v roce 2012. Tomuhle říkám „příjemné pracovní prostředí“. Navíc můžete do práce připlout lodí po řece :).

Včera jsme informovali o nové uhelné elektrárně v Německu, která bude ukládat svůj produkovaný oxid uhličitý pod zem. Agentura Reuters přináší další podobný příběh, tentokrát z Norska. Severská země začala seismické průzkumy v oblasti největšího naleziště ropy a zemního plynu zvaného Troll. Toto místo bylo vytipováno jako jedno ze tří možných podzemních úložišť pro oxid uhličitý, který produkují uhelné elektrárny v pobřežních městech Mongstad a Kaarstoe. Společnost StatoilHydro, která má těžbu v oblasti Troll na starosti, ukládá CO2 pod mořským dnem v Severním moři už od roku 1996. Jde však o oxid uhličitý unikající při těžbě zemního plynu, nikoliv o emise z elektráren. Očekává se, že emisní CO2 by mohl být uložen někde v hloubce kolem 2500 metrů.

Magazín DigiWeb.cz přináší velmi zajímavý článek „Energie budoucnosti možná přijde ze soli“ informující o novém zdroji obnovitelné energie. Je jí tzv. osmotická energie získavaná z mísení slané a sladké vody. První prototyp takové elektrárny, které by v budoucnu mohly dodávat ceslovětově až 1 600 TWh elektrické energie, dnes vyrůstají v Norsku.

„Pro výrobu energie se využívá rozdílné koncentrace soli v kapalinách. Oddělíme-li slanou a sladkou vodu polopropustnou membránou, stěhuje se přirozeně voda obsahující minimum soli směrem ke slané vodě a vytváří tlak, který může být přeměněn na energii.“