Oslo má včelí dálnici, s budováním pomohli i školáci

Norské hlavní město Oslo vytvořilo historicky první „dálnici“ určenou výhradně včelám. Jedná se o letový koridor spojující okrajové části metropole zelenými a květnatými místy s centrem.

Včely se tak mohou podílet na opylování rostlin, aniž by byly omezovány působením pesticidů nebo výfukových zplodin.

Na projektu se podílela především nezisková organizace Bybi. Její vedoucí Agnes Lyche Melvaer k celému projektu prozrazuje: „Lidé se neustále snaží přeorganizovávat okolní životní prostředí tak, aby uspokojovalo jejich potřeby. Přitom bohužel zapomínají na to, že toto prostředí využívají i jiní živočichové.“

Organizace Bybi se rozhodla mluvit za ty, kteří do plánování vstoupit nemohou. Včely. Ačkoliv by se jejich působení ve městech mohlo zdát zanedbatelné, i tady tito ohrožení živočichové sehrávají zásadní roli užitečných opylovačů.

Bybi neusilovalo o nic jiného, než dát včelám prostor pro život a potravu. Společně s několika základními a mateřskými školami tak vytvořili koridor, který vytváří pro pohyb včel bezpečné podmínky. Na trase je také několik „dobíjecích stanic“, míst osetých lučními kvetoucími bylinami, kde mohou včely načerpat výživný nektar.

Do projektu se posléze zapojila celá řada organizací a soukromých společností. Začínající včelařka Marie Skjelbredová například přesvědčila svého zaměstnavatele, aby do projektu investoval více než 50 000 dolarů. Sídlo jejich společnosti má nyní střechu osazenou zelení a rozchodníky, a také dvěma včelími úly.

Projekt má významný vzdělávací přesah, protože dává lidem přímo nahlédnout do života včel, a dává jejich užitečnost do souvislosti s reálnými výsledky. „Jedna včela žije přibližně 60 dní, a za tu dobu vyprodukuje asi lžičku medu,“ říká Melvaerová.

„V úlu se jich najde zhruba 45 000. Kdybychom jim skutečně měli platit za práci, přišla by nás sklenička medu asi na 180 000 dolarů.“ Norské divoké včely nepatří mezi tolik ohrožené, jako jiní opylovači z této skupiny v USA nebo zbytku Evropy, ale i tak jde zde vedeno na 200 druhů včel v kategoriích různého stupně ohrožení.

„Snažíme se pomoci ochraně biodiverzity tím nejsnadnějším způsobem,“ dodává Melvaerová. Pokud by opylovači z řad včel v Evropě vymizeli, znamenalo by to pro zemědělství skutečnou katastrofu. Včely se totiž podílejí na opylování 30-40 % veškerých hospodářských plodin. Nahradit jejich práci by stálo přibližně 153 miliard euro.