Australští vědci vybavili včely radio-značkami

Populace včel, nejvýznamnějších opylovačů všech ne-ledových kontinentů, se dlouhodobě potýkají s poklesem. Nedostatek květů s nektarem v otevřené krajině, postřiky a chemikálie, varroáza, roztoči a ke všemu ještě CCD (Colony Collapse Disorder), česky syndrom zhroucení včelstev. Právě na poslední fenomén se v nevšední studii zaměřili australští vědci. Na odpověď se zeptali přímo včel.

"Senzory poskytly cenné informace o životě včel uvnitř úlu i mimo něj." Zdroj: CSIRO
„Senzory poskytly cenné informace o životě včel uvnitř úlu i mimo něj.“ Zdroj: CSIRO

Výzkumníci, sdružení v institutu CSIRO, společně s odborníky z Tasmánské univerzity, se rozhodli svou praktickou studii pojmout skutečně netradičně. Malými radioznačkami označili na pět tisíc včel, a následně se soustředili na jejich pohyb v krajině.

Metoda „Radio Frequency Identification“ byla při vědeckých experimentech již několikrát využita, ale ještě nikdy na tak titěrné živočichy. Značky o rozměrech 2,5 x 2,5 milimetru (a váze pěti miligramů) dokázaly spolehlivě identifikovat každou jednotlivou včelu.

Připojování senzorů RFI se neobešlo bez problémů. „Mladší včely bývají o něco „huňatější“, než starší, a tak jsme je před přilepením značky museli trochu oholit,“ popisuje de Souza. Zároveň ale museli dávat pozor, aby jakkoliv neomezili jejich letové schopnosti.

Badatelé díky radioznačkám sledovali, jak se včely vypořádávají s proměnami svého životního prostředí a jak spolu navzájem interagují. Vzájemný kontakt mezi včelami byl důležitý i proto, že na základě těchto vztahových vzorců by bylo možno stanovit, jak se asi šíří jejich parazitičtí roztoči, a případně i samotné CCD.

Paulo de Souza, vedoucí výzkumník z CSIRO, k tomu podotýká: „Včely medonosné jsou nezbytnou součástí života našich ekosystémů. Není to jen med, neobejde se bez nich ani zemědělství.“ Senzory poskytly cenné informace o životě včelstev, a pevně daném harmonogramu aktivit uvnitř i vně úlu. Přesto zatím zůstává příčina CCD neznámá.

Využití technologie RFI ale oslovilo vědce i z jiných částí světa. CSIRO proto připravuje novou řadu RFI identifikátorů (1×1 mm) které by měly být určeny moskytům. Třeba se tak vědci o šíření malárie a spavé nemoci dozvědí víc, než o syndromu zhroucení včelstev v Austrálii.

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.