Norsko se chystá snížit emise

Klimatická konference v Kodani se sice nakonec stala fiaskem, když Čína prakticky veškeré návrhy striktně odmítla. Přesto se některé země dobrovolně odhodlaly snižovat své emise. A to i přesto, že aktuálně světem zní aféra ClimateGate a přední vědci přiznávají, že data o globálním oteplování falšovali.  


Norsko je výjimečná země. Je sedmým největším exportérem ropy. Zisky z tohoto obrovského přírodního bohatství přitom plynou do společného fondu, který investuje do akcií po celém světě. V roce 2009 tento fond oznámil, že vlastní 1% všech světových veřejně obchodovatelných akcií. Norská koruna zůstala v době ekonomické krize jednou z nejstabilnějších měn.

Většina energie v Norsku je vyráběna za pomoci vodních elektráren (98-99%). Zároveň má země obrovské zásoby zemního plynu. Přední představitelné Norska si však uvědomují, že přírodní bohatství je tím, co bude mít ještě větší hodnotu v budoucnosti.

Proto v Kodani ohlásili masivní snižování emisí skleníkových plynů, a to o 30% do roku 2020. Jak toho chtějí dosáhnout? Především podporou budování infrastruktury pro elektromobily, využívání biopaliv, stavbou většího množství cyklostezek, zachycováním oxidu uhličitého samozřejmě také zateplováním čili snižováním energetické náročnosti budov.

Třísetstránková zpráva norské vlády nazvaná „Klimatická kúra“ do nejmenších podrobností popisuje jakým způsobem se Norsko bude snažit snížit svou uhlíkovou stopu. Odhadované náklady jsou 188 dolarů na tunu skleníkových plynů, ekonomika tím utrpí snížením růstu o 0,25% proti situaci, kdy by se Norsko do snižování nepustilo. Což je velmi nízká cena v porovnání s příslibem budoucího růstu.