V Kataru, emirátu v jihozápadní části Perského zálivu, spustily společnosti Vodafone a Alcatel-Lucent svou první základnovou stanici, která je zcela nezávislá na rozvodné síti. Svou energii si vyrábí sama za pomoci solárních panelů a větrné elektrárny.

Hybridní základnová stanice běží prozatím v testovacím módu, přesto je “na ostro” zapojena do mobilní sítě. Stanice dokáže využívat v jednu chvíli oba zdroje, tedy solární i větrnou energii. Přebytečná energie se ukládá do baterií na pozdější využití.

V prefektuře Okinawa, Japonsko vybuduje Toshiba novou generaci systému výroby energie. K už stojícím dvěma tepelným elektrárnám o výkonu 21,5 MW a 40 MW, jedné plynové (15 MW) a čtyřem větrným elektrárnám (4×900 kW, 600 kW) přibude fotovoltaická elektrárna o výkonu 4 MW a především obrovské baterie. pokračování…

Solární panely na střechách rodinných domů a dokonce celé solární elektrárny např. na střechách továren se začínají stávat realitou. Jen málokterá budova je dnes ovšem navrhována primárně s myšlenkou výroby energie ze slunce. To je právě případ kancelářské budovy v městě Dezhou v čínské provincii Shangdong. pokračování…

Kdo říká, že dům se schopností vyrábět elektřinu nejen pro vlastní spotřebu, musí vypadat jako supermoderní budova? Nedávno dokončený dům ve Wisconsinu využívá několik různých technologií pro výrobu energie. Vydělá peníze z prodeje elektřiny zpět do sítě a navíc pomáhá udržovat sousedské vztahy v klidu. pokračování…

Společnost Velux Group představila modelový dům roku 2020. Jedná se o rodinný dům o ploše 190 m2. Hlavní architektonickou ideou celého domu je sjednocení požadavků domku pro jednu rodinu, funkcionality a energetické spotřeby v jednom propojeném návrhu. pokračování…

Vodík by se mohl v budoucnosti stát náhražkou fosilních paliv. Už dnes například Honda nabízí své auto na vodík v podobě modelu FCX Clarity. Vodíková ekonomika má však několik trhlin. Hlavní překážkou je energeticky náročná výroba vodíku. A také jeho lehkost - protože jde o nejlehčí plyn, je v podstatě nemožné ho dlouhodobě skladovat. Problém s výrobou se rozhodlo řešit studio SolarLab. pokračování…

Závod o to kdo dokáže nejúčinněji využít sluneční energii se dostává do nových obrátek. Každý rok se (především japonské) firmy předhánějí v tom, která vyrobí solární články s vyšší účinností. Tentokrát se do popředí dostává Sharp, který představil účinnosti přeměny 35,8% v laboratorních podmínkách.

„Zvýšená účinnost z předchozích 31,5 na 35,8 procent je velký úspěch a další milník v optimalizaci solární technologie“, říká Peter Thiele, výkonný viceprezident společnosti Sharp Energy Solution Europe. Zatímco nejběžnější typy solárních článků používaných v současnosti jsou křemíkové, vícevrstvé solární články využívají fotoabsorpční vrstvy vyrobené ze sloučenin dvou a více prvků, jako jsou indium a gallium.

Vícevrstvé solární články využívány především v kosmických družicích pro jejich vysokou učinnost přeměny slunečního svitu na energii. Od roku 2000 se Sharp intenzívně věnoval výzkumu a vývoji vícevrstvých solárních článků a dosáhl vysokých hodnot účinnosti přeměny použitím tří fotoabsorpční vrstev. Pro dosažení vysoké účinnosti vícevrstvých solárních článků je důležité vylepšit krystaličnost – pravidelné uspořádání atomů – v každé fotoabsorpční vrstvě. Také je podstatné, aby solární články byly složeny z takových materiálů, které umožňují maximální využití solární energie.

Výrobce počítačů Dell nainstaloval na parkoviště u svého hlavního sídla v Round Rock v Texasu tzv. “solární stromy“. Jde jednoduše o solární panely, které stíní pod nimi zaparkovaná auta. Celková produkce “parkovištní” solární elektrárny je 130 000 kWh za rok. O instalaci se postarala společnost Envision Solar, která v minulosti dodala solární systém také společnosti Google.

Kromě 56 krytých parkovacích míst jsou k dispozici také dobíjecí stanice pro elektromobily od společnosti Coulomb Technologies. Samotné solární panely pak vyrobila společnost BP Solar. Dell údajně v současné době získává až 25% energie z obnovitelných zdrojů. A má zálusk na ještě víc.

V roce 2002 se ve Washingtonu na prostranství zvaném National Mall uskutečnil první ročník tzv. “solárního desetiboje” neboli “Solar Decathlon“. Jedná se o soutěž, ve které několik týmů soutěží o to, komu se podaří postavit architektonicky zajímavější, ale zároveň stavbařsky dobře promyšlenou a především úsporný (nebo ještě lépe energii vyrábějící) obytný domek. Soutěž se pak od roku 2005 konala každé dva roky a čtvrtý ročník skončil právě tuto neděli 18. října.

Sportovní svatostánky se těší neutuchající oblibě jak architektů, tak jejích konzumentů. Italský návrhář Gino Zavanelia aktuálně odhalil své nové dílo v podobě solárního stadionu pro Řím. Sportovní stadion Franco Sensi je celý obalen solárními panely. Uvnitř stadionu pak najdeme muzeum římského fotbalového klubu, lóže, restaurace i bar.

Vnější zinko-titanová membrána stadionu je v jedné vrstvě pokryta fotovoltaickými panely. Druhá vrstva je průhledná a umožňuje přirozené osvětlení propouštěním až 80% světla, zabraňuje přitom tomu aby návštěvníci stadionu zmokli. Solární články poslouží minimálně jako zdroj energie pro obrovské LED informační panely táhnoucí se jako prstenec kolem celého stadionu.