Méně je někdy více a budova Tokijského technologického institutu (TTI) – Meguro Ward, je potvrzením tohoto přísloví. Do budoucna poslouží spíše jako odstrašující příklad, na kterém bude demonstrováno zbytečné mrhání materiálem a nepochopení základních principů užívání obnovitelných zdrojů energie.
Doufejme, že TTI neinstalovali žádné solární panely do suterénu. Zdro: Inhabitat.com
Magazín Photon zaměřený na solární energii aktuálně přinesl zajímavé statistiky. V roce 2011 se podle něj na celém světě vyrobily solární články o celkové výrobní kapacitě 37,2 GW. Nepřekvapí, že naprostá většina z nich v Číně.
Solární článek v solárním panelu, detail, foto: Utente:Jollyroger, licence Creative Commons
Pákistán, 160milionová země v problematickém regionu středního východu, zažívá kromě mnoha jiných krizí také tu energetickou. Tamní elektrárny mají výkon 13 GW, potřeba by ale bylo 16 GW. Tamní vláda pomalu začíná podnikat kroky směrem k intenzivnějšímu využívání solární energie.
Čeká využití solární energie v Pákistánu velký boom? Země se 160 miliony obyvatel je v energetické krizi a energii nutně potřebuje. foto: Solar Energy Pakistan
Stapelton Spence Packing, jeden z hlavních producentů sušeného ovoce na americkém trhu, se vydává cestou úspor a obnovitelných zdrojů energie. Touze po levnější výrobě se není třeba divit, vždyť roční bilance spotřeby elektřiny centrálního zpracovatelského závodu dosahovala přibližně milion kWh. V kalifornském závodu teď bude ovoce sušit energie slunce, a to téměř zadarmo.
K vysoušení ovoce se využije ekologická energie Slunce. Zdroj: stapleton-spence
Architekt Pavel Fojt koupil zhruba před deseti lety parcelu u Prahy. Cena byla o řád nižší než u jiných pozemků, ale chyběly inženýrské sítě. Nový majitel tedy zkusil vykopat studnu. To se podařilo a nic tedy nebránilo tomu pozemek koupit a začít stavět…
Dům s fotovoltaickými solárními panely, foto: Martin Singr
Japonsko bývalo lídrem v oblasti využití fotovoltaiky. Dodnes můžete v některých městech v Japonsku narazit na rotující solární elektrárny jako vystřižené ze sci-fi filmů. Zemětřesení, následná tsunami v poté katastrofa jaderné elektrárny Fukušima zcela změnila směřování energetiky v Zemi vycházejícího slunce. Směrem k obnovitelným zdrojům energie.
Střešní solární panely jsou na domech japonského města takřka všudypřítomné - mnozí Ota přezdívaní jako hlavní solární město světa, foto: Ota
Střední škola Lady Bird Johnson ve městě Irving jako by nepatřila ani do státu Texas, ale spíše do vzdálené budoucnosti. Technologie obnovitelných zdrojů energie se zde vzájemně snoubí s futuristickým provedením samotné stavby. Celá vzdělávací instituce zároveň slouží jako praktická demonstrace udržitelných přístupů v moderní architektuře pro příští tisíciletí.
Projekt energetické soběstačnosti nevzdělává jen studenty, ale i celé texasské město. Zdroj: IISD
Finanční centrum Krále Abdullaha v Saúdské Arábii bude snižovat svou závislost na královských zásobách ropy a část své energetické spotřeby pokryje využitím solární energie. Instalací fotovoltaického systému na střechy věží A a C – první solární elektrárny v Rijádu – se KAFD vydává cestou šetrné architektury s cílem dosáhnout nejvýznamnějšího eko certifikátu na světě, LEED Gold, udělovaného neziskovou organizací U.S. Green Building Council.
Saudská arábie, převážně pouští a velmi rozlehlá země, má k využití solární energie a solárních elektráren ty nejlepší předpoklady. Škoda, že je zároveň jedním z největších vývozců ropy na světě. foto: Conergy
Jak přiblížit moderní výuku žákům v rozvojových zemích? Donedávna ještě neřešitelný problém, protože počítačové učebny, chemické laboratoře a praktické technické dílny představovaly z hlediska vydání organizací podporujících vzdělávání v Africe příliš velkou položku. Teprve nyní, kdy se profesor Tony Rest z univerzity v Southamptonu pokusil realizovat inovativní projekt, se odborné předměty přiblížily studentům takřka na dosah ruky. Klíčem se staly počítače poháněné solárními generátory.
Vybavení škol v Africe bohužel nedává prostor pro navazující vzdělání. Zdroj: WP, kiell & daniel
Disulfid železnatý, známější pod názvem pyrit, se může pro své vlastnosti a snadnou dostupnost stát velmi slibnou surovinou pro výrobu solárních panelů. Pod objevem využití pyritu pro tvorbu solárních článků se podepsali badatelé z Oregonské státní univerzity (OSU). Ti ve výrobním procesu pokusně nahradili vzácné kovy, které jsou jednak drahé a často i toxické, běžně dostupnou železnou rudou.
Zůstane pyrit zlatem bláznů, a nebo se stane novousurovinou fotovoltaických článků? Zdroj: WikkimediaCommons
