Baharija: První solární oáza v Egyptě

Realizovaný projekt architektů ze studia KarmBuild dokazuje, že i v afrických zemích má moderní a ekologické bydlení své místo. Díky jejich práci se oáza Baharija stala první čistě solární vesnicí uprostřed pouště.

Výsledek, kterému věnuje pozornost řada místních i světových médií, by mohl přinést zásadní obrat v tom, jak lidé z afrického kontinentu nazírají na své bydlení. Stavitelství v Egyptě má za sebou nepochybně staleté tradice a zkušenosti.

Jenže časy pyramid už jsou opravdu pryč, a je zapotřebí konečně si přiznat, že technologie výstavby obydlí nedoznala od jejich časů větší změny. Zhruba tak přemýšlí i Karim Kafrawi, vedoucí architektonického studia KarmBuild.

Ve své aktuální práci se rozhodl vyhodnotit, které stavební prvky jsou i nadále pro egyptskou pouštní architekturu přínosné, a které ji spíše brzdí. Zvláštní důraz přitom kladl na začlenění obnovitelných zdrojů energie, vůči kterým je však „tradiční egyptská architektura“ spíše v opozici.

„Solární panely představují budoucnost čisté energetiky, a naše země má pro jejich využití ty nejlepší podmínky,“ říká Kafrawi. Jenže staré domy a moderní solární panely nejdou dohromady.

„Většině lidí se panely zdají nepřitažlivé, příliš průmyslové a mimo shodu s místní architekturou.“ Kafrawi proto rozpracoval návrh začlenění solárních panelů do zcela nového typu obytných staveb.

Ty částečně vycházejí z původního místního designu (například tak, aby poskytovaly dostatečnou ochranu před horkem) ale současně aby mohly fungovat v souladu s moderními prvky. Výsledek pak předvedl v oáze Bahirija.

Do té totiž přesídlili uprchlíci ze zničené vesnice Tayebat, a rozhodli se tu usadit nastálo. Stavělo se tu od základů, a kapacita „vesnice“ dnes činí 350 obyvatel.

KarmBuild se tu ale stala „první egyptskou stavební firmou, která do svého programu plně integrovala solární technologii, a přitom pracuje s přírodními a dostupnými materiály“. Ty tvoří až 90 % užitého materiálu.

Zdejší domy jsou levné, s nízkou ekologickou stopou, a přitom plně využívající výhod všudypřítomného slunce. „Otevírají se nám tu zcela nové možnosti,“ říká Kafrawi.

Jeden myslel na “Baharija: První solární oáza v Egyptě

  • 16. 1. 2017 (18.30)
    Trvalý odkaz

    Pěkné. Vidím tradiční stavby z místního materiálu (nepálená cihla) doplněné vyzkoušenou technologií. Podle sebe bych těch 16 panelů tipnul tak na 4kWp, tedy při jejich osvitu kolem 30 kWh elektřiny denně a díky teplotě stálý výkon kolem 3 kW. Velmi slušné. Baterku k tomu a jedou i celou noc.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *