Jak postavit kvalitní dům s nízkou spotřebou energie 1/3

Cílem prvního dílu třídílné série článků z pera zkušeného stavebního projektanta je přehledně rozdělit domy z hlediska jejich energetické efektivity. Popisované platí zejména pro , pro představu jsou uvedeny i hodnoty pro jiné .  
stavba rodinného domu
obrázek: SXC.hu/Mattox

Nejrozšířenějším způsobem srovnávání energetické kvality domů bývá porovnání měrné roční potřeby tepla na . Jedná se o číselnou hodnotu vyjadřující kolik dům v dané lokalitě spotřebuje energie pro dosažení vnitřní výpočtové teploty, vztažené na vnitřní podlahovou plochu za jeden rok.

V úvahu se samozřejmě berou meteorologická data pro danou lokalitu. Je jedno jakým způsobem se objekt vytápí. Jedná se o teoretickou hodnotu získanou výpočtem. Zasvěcení vědí, že tato hodnota je dosti ohebná a pro korektní srovnání domů je potřeba uvádět vstupní údaje.

graf rozdělené měrné roční spotřeby tepla na vytápění

Běžný dům postavený podle stávajících platných normových požadavků

Typicky dům zasklený s izolačním dvojsklem, stěny zděné bez , nebo s malým zateplením (do 100 mm izolantu), ve (stropě nejvyššího podlaží) 200 mm , v podlaze 80 mm izolantu. Neřešené detaily napojení izolace, na termovizním snímkování patrné tepelné mosty a vazby. Neřešená průvzdušnost domu (n50 i přes 4,5). Větrání přirozené okny. Vytápění klasickou otopnou soustavou.

Nízkoenergetický dům

průkaz energetické náročnosti budovDům, který má konstrukce tvořící tepelnou obálku domu provedené tak, že součinitel prostupu tepla je minimálně podle doporučených hodnot dle stávajících platných normových požadavků, raději lepší. Z pohledu investice vícenákladů se jedná o navýšení rozpočtu v řádu jednotek procent, z hlediska provozu o poloviční náklady na budoucí provoz – vytápění.

Dům je zasklený okny s izolačním dvojsklem, stěny jsou většinou vícevrstvé (s izolantem 120 – 160 mm), ve střeše (stropě nejvyššího podlaží) přibližně 280 mm izolantu, v podlaze 120 mm izolantu. Řešené detaily napojení izolace. Je omezena průvzdušnost domu (n50≤ 1,5), kvalitně řešené napojení parotěsných vrstev i napojení jednotlivých konstrukčních prvků.

Dům je vytápěn běžným způsobem. Výkony zdrojů energie jsou na spodní hranici . Větrání nemusí být řešeno nuceně. Při stavebních úpravách lze rozumnými prostředky vytvořit z téměř každého stávajícího domu.

Pasivní dům

Dům, který má konstrukce tvořící tepelnou obálku domu provedené standardními technologiemi dostupnými na trhu. Použité tloušťky tepelných izolantů jsou řádově 300 – 400 mm ve stěnách, 400 – 500 mm ve střeše, 250 – 300 mm v podlaze. má vyřešené veškeré tepelné vazby, nevznikají zde žádné tepelné mosty.

Jsou kompletně vyřešena napojení vzduchotěsnících vrstev. Dům nemá klasickou otopnou soustavu (radiátory). Nepotřebuje tedy přípojku plynu, kotel, komín, vytápěcí soustavu. Objekty mají řízené větrání (podobně jako v ) s rekuperací tepla z odpadního vzduchu. Rozvod tepla bývá pouze větrací soustavou.

Zdrojem tepla však nemůže být pouze elektrokotel – nevycházel by pak limit množství primární energie (≤ 120 kWh/m2a, tedy 140 kWh na m2 za jeden rok). Objekt musí respektovat světové strany z důvodu tepelných zisků od slunce.

Z pohledu investice vícenákladů se jedná o navýšení rozpočtu v řádu max. 10-15 %, nebo také snížení – při optimalizaci návrhu – pokud se s pasivním domem počítá již ve fázi studie projektu, kdy se výsledná cena tvoří ze 70ti %. Z hlediska provozu objektu lze mluvit o desetinových nákladech oproti běžnému domu.

Měrný tepelný výkon vytápění (ztráta) je do 10 W/m2. Omezená průvzdušnost domu (n50≤ 0,6). Lze při větších zásazích vytvořit asi z poloviny stávajících domů. U bytových domů, např. panelových lze poměrně snadno při komplexním návrhu regeneračních zásahů.

Energeticky nulový dům

Dům, který má roční součet toků energie pro provoz domu roven nule. Lze vytvořit tak, že jakýkoli pasivní dům doplníme vhodnou velikostí zařízení vyrábějící a distribuující energii. Např. připojenou do distribuční soustavy.

Energie, která se během zimního období spotřebuje na vytápění, se v během roku vyprodukuje v . Nyní se už nebavíme jen o měrné roční potřebě tepla (energie) na vytápění, ale o veškeré energii v domě – na vytápění, přípravu teplé vody, , vaření, pohon jako jsou čerpadla, ventilátory, řídící elektronika a další.

Dům s energetickým přebytkem, Energy-plus

Analogický s energeticky nulovým domem. V podstatě jakási miniaturní elektrárna, teplárna, nebo obojí dohromady.

Energeticky nezávislý dům

U takového domu už se nejedná pouze o číslo měrné roční potřeby tepla na vytápění nebo množství primární energie. Důležité je i to, aby produkovanou energii bylo kam uložit nebo jak využít. Takové domy je však složité posuzovat.

Jde totiž o dům, který není připojen na distribuční soustavu energií. Pro představu: horská chata, polární stanice, objekt na ostrově. V rámci těchto objektů budou i odlišné předpoklady stanovení okrajových podmínek – jako např. vnitřní a vnější výpočtová teplota. Dům je pak nutné provozovat i s ohledem na aktuální množství konkrétní energie.

V dalším pokračování článku si řekneme jak postavit nízkoenergetický dům.


Autor: Pavel Křáp, nar. 1985 v Brandýse nad Labem. Stavební projektant se zaměřením na energeticky efektivní budovy ve firmě PROUNI CZ s.r.o. Absolvent SPŠ stavební Praha a ČVUT Praha, fakulta stavební, obor Architektura a stavitelství a Budovy a prostředí.

Sdílet:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.