Výtapění elektřinou je doslova ožehavé téma. Přinášíme proto rozhovor o vytápění rodinného domu pomocí elektrické energie se zastáncem tohoto řešení, panem Stanislavem Ripplem. Pracuje již několik let jako projektant pozemních staveb pro stavební firmu DK1. Ta doporučuje systém elektrického vytápění do všech nových nízkoenergetických domů.  

Už při našem prvním setkání jste tvrdil, že nejúspornější z hlediska nákladů na vytápění klasického nízkoenergetického rodinného domu je elektřina. Můžete to rozvést?

Bc. Stanislav Rippel: Díky letité zkušenosti s výstavbou rodinných domů v nízkoenergetickém standardu naše firma DK1 došla k závěru, s kterým se naprosto ztotožňuji, že optimální rovnováhou mezi pořizovací cenou topného systému, provozními náklady na vytápění, komfortem, údržbou a návratností investic jednoznačně vítězí elektrická energie. Než utrácet nemalé částky za dnešní trendy v oblasti vytápění, jako jsou tepelná čerpadla, solární systémy, kotle na peletky apod., je mnohem efektivnější, a bezesporu komfortnější, investovat do poměrně levného systému elektrického vytápění. Podotýkám, že mluvíme pouze o novostavbách rodinných domů v nízkoenergetickém standardu.

Naše čtenáře samozřejmě zajímá především pořizovací cena a budoucí náklady. Můžete své tvrzení podložit konkrétními čísly nebo propočtem?

Pro srovnání mohu uvést jeden příklad za všechny. Dva zrealizované rodinné domy stejných rozměrů, stejně velké vytápěné plochy (113 m2), zastavěné plochy (72 m2), se stejnými tepelnými ztrátami (5,5 kW). Jeden je vytápěn elektrickou energií, druhý plynem. Celkové pořizovací náklady na elektrické vytápění byly 80 000 Kč (topné kabely, termostaty), na plynové topení 150 000 Kč (plynovodní přípojka a vnitřní rozvody plynu, kotel, rozvody, otopná tělesa). Náklady na elektrickou energii jsou u elektricky vytápěného domu cca 18 000 Kč/rok (z toho přibližně 11 000 Kč/rok za vytápění elektřinou), u plynem vytápěného domu také 18 000 Kč/rok za dodávku plynu (z toho přibližně 11 500 Kč/rok za vytápění plynem) a k tomu je třeba připočíst cca dalších 12 000 kč za elektrickou energii. Když porovnáme tyto hodnoty, tak je zřejmé, co je výhodnější. Nehledě na komfort, údržbu apod. S tepelným čerpadlem se to má následně. Pořizovací cena tepelného čerpadla a systému vytápění je pro daný rodinný dům minimálně 350 000 Kč (cena je ovšem závislá na typu tepelného čerpadla – země-voda, voda-voda, vzduch-voda, zda vrty či kolektory, atd.). Samozřejmě se sníží náklady na energie na cca 9 500 Kč/rok. Při dané úspoře 8 500 Kč/rok, což není málo, se postavme před otázku, kdy se nám náklady na pořízení tepelného čerpadla vrátí. Za elektrické vytápění dáme 80 000 Kč, za tepelné čerpadlo 350 000 Kč. Rozdíl těchto cen činí 270 000 Kč. Rozdíl podělíme částkou 8 500 Kč a dostáváme návratnost 31 let. Za 31 let nám tepelné čerpadlo teprve začne vydělávat. Každý ať se sám podívá, jakou životnost tepelného čerpadla udávají výrobci. Nemluvě o nákladech na servis a údržbu tepelného čerpadla, složitosti systému, ve kterém se málokdo vyzná, možnosti poruchy a i spotřebě elektrické energie.

Předpokládám, že při návrhu nového rodinného domu, který bude využívat elektrické topení, je nutné ctít zásady nízkoenergetické stavby?

Jistě, vždy je důležité navrhnout dům tak, aby byly dodrženy tyto zásady. Navržený dům musí splňovat tepelně technické požadavky dané normou ČSN 73 05 40. Neméně důležité je i optimální vnitřní dispoziční řešení s ideální orientací jednotlivých místností dle účelu ke světovým stranám, geometrie rodinného domu – jednoduché půdorysné tvary bez zbytečných a nepraktických výklenků, arkýřů, vikýřů, balkónů apod. Tyto prvky jsou nevhodné z hlediska vzniku nepříznivých tepelných mostů, tepelných vazeb, zvětšení ochlazované plochy a tím navýšení tepelných ztrát. Skloubením těchto aspektů dostáváme rodinný dům v nízkoenergetickém standardu, který je normově dán roční plošnou měrnou potřebou tepla na vytápění do 50 kWh/(m2.rok). Domy stavěné naší firmou DK1 mají roční plošnou měrnou potřebu tepla na vytápění 20–25 kWh/(m2.rok).

Je nějaký cenový rozdíl mezi domem, kde se bude topit plynem a rodinným domem se systémem elektrického vytápění? Mám na mysli speciální stavební úpravy nebo například dodatečné tepelné izolace?

Cenové i jiné rozdíly zde nejsou. Tepelné izolace v nízkoenergetickém standardu jsou u všech rodinných domů stejné.

A ohřev vody? Mnohým při pomyšlení, že budou ohřívat vodu pomoci elektrické energie, vstávají takříkajíc „vlasy na hlavě“.

Odpověď je jednoduchá – ohřev teplé vody je u našich rodinných domů bojlerem o objemu 160 l. Dnešní bojlery jsou tak propracované z hlediska ohřevu, dohřevu, vrstveného ohřevu, izolace, rychlosti a zmenšení nákladů, že si těžko dovedu představit něco vhodnějšího do nízkoenergetických rodinných domů. Při vyhodnocení prostých nákladů vyjde ohřev teplé užitkové vody tepelným čerpadlem nebo solárními panely lépe, ovšem při započtení dalších nákladů a problémy s množstvím „vařící“ vody v létě, se ekonomika provozu a návratnost ztrácí v nedohlednu. Navíc a to je nejdůležitější – el. bojler (tak jako celý provoz rodinného domu) spadá pod nízký (zvýhodněný) tarif, takže ohřev vody je to poslední, co bych řešil. Normově je celková spotřeba vody na jednoho člena domácnosti 120 l (hygiena, praní, mytí nádobí, WC atd.) z toho asi 55 l teplé vody. Jen pro představu – na sprchování spotřebujete normově 25 l teplé vody, na vanu až 80 l teplé vody, na mytí nádobí 5–10 l teplé vody. Objem bojleru je 160 l – to bohatě vystačí a pro případ okamžité potřeby většího množství teplé vody existuje na mnoha kvalitních bojlerech rychloohřev, s jehož pomocí se ohřeje velké množství vody za velmi krátkou dobu.

Vzpomenete si i na jiné důvody, proč použít při stavbě nového rodinného domu systém elektrického vytápění?

Systém, který používáme, je podlahové vytápění topnými odporovými kabely. Předností tohoto systému je rovnoměrné rozptýlení tepla do prostoru oproti konvenčnímu vytápění, u kterého dochází k víření prachu. Komfort podlahového vytápění je jednoznačný. Velkou výhodou elektrického vytápění je, že můžeme teplotu v každé místnosti regulovat zvlášť. V každé místnosti je instalován prostorový termostat (může být programovatelný – digitální, nebo neprogramovatelný – analogový), který hlídá vnitřní teplotu místnosti, podle toho, jak si ji nastavíme. Ještě bych zmínil skutečnost, že když si pořídíte elektrické vytápění rodinného domu, dostanete od ČEZu možnost nastavit si zvýhodněný tarif D 45. Oproti klasickému tarifu cca 4,65 Kč/kWh Vám budou účtovat pouze cca 2,5 Kč/kWh. To jen pro ty, kteří stále polemizují nad tím, že je elektřina tak drahá.

Podmínkou je podlahové elektrické topení?

Podmínkou to určitě není. Při pořízení elektrických konvektorů se ještě sníží pořizovací náklady systému vytápění. Účinnost a především komfort je ale s podlahovým vytápěním nesrovnatelný. Navíc přímotopy ruší vzhled interiéru.

Jaké jsou reakce a reference zákazníku, kteří si již vytápění elektrickou energii pořídili?

Naše zákazníky z let minulých samozřejmě oslovujeme a ptáme se, jak jim rodinný dům funguje i po této stránce, jsou-li spokojeni či nikoli. U 100% zákazníků je naprostá spokojenost. Vedeme si statistiku, kde porovnáváme náklady spojené s vytápěním. Čísla mluví za vše. Když k nám zavítá nový zákazník, pochopitelně se ptá na srovnání nákladů na vytápění elektrické energie s jiným systémem. Tato položka má v rozpočtu nemalý význam, nejen pro prvotní investici, ale především do budoucna.

Můžete nám na závěr několika slovy shrnout, proč by se člověk měl rozhodnout pro instalaci elektrického vytápění?

Na závěr bych jen shrnul výše uvedené. Proč tento způsob vytápění? Pro domy v nízkoenergetickém standardu, splňující normové požadavky a respektující zásady návrhu nízkoenergetické stavby, se tepelná čerpadla a podobné úsporné systémy nevyplatí a návratnost je vzhledem k zatím příliš vysokým pořizovacím nákladům v nedohlednu. Takže, pokud se nejedná o větší členitou novostavbu či rekonstrukci většího stávajícího rodinného domu (kde je eliminace a podchycení tepelných mostů a tepelných vazeb téměř neproveditelná), je jiný systém vytápění než elektrická energie dle mého názoru vyhazování peněz.

Děkuji za Váš čas.

Názor nechť si udělá každý sám. Jedinou otázkou, kterou může zákazníky trápit, je těžko odhadnutelný růst ceny elektrické energie. Avšak to samé platí i o zemním plynu, kde navíc musíme počítat i s těžko odhadnutelným vývojem v politicky nestabilních státech.

Co se týče ekologické zátěže – v dnešní době se většina elektrické energie vyrábí v úhelných elektrárnách. Avšak s nezadržitelným rozvojem obnovitelných zdrojů se otázka ekologičnosti elektrické energie posouvá do zcela jiné roviny.

Pokud má někdo zájem panu Ripplovi položit otázku, může použít diskuzi pod článkem. Pan Rippel slíbil, že na dotazy směřující k tématu rád odpoví.