Máte stará okna na ulici, kde denně projede mnoho aut nebo slyšíte každou tramvaj či vlak? Hluk je rušivým a zdraví škodlivým faktorem. Ochrana proti hluku je tudíž nezbytným předpokladem pro kvalitní život a zdraví. Člověk potřebuje dostatečnou ochranu proti hluku. Rozhodující pro zvukovou izolaci plastových oken je zasklení, konstrukce rámu a propustnost spár. Základem pro stanovení ochrany proti nadměrnému hluku jsou příslušné normy a směrnice. pokračování…

Program Zelená úsporám přinesl aktuálně v České republice zvýšený zájem o zateplení, kam spadá také izolace. Objevují se čím dál tím kvalitnější materiály, často vyrobené z přírodních látek. Už v roce 1931 ale vymyslel jistý Samuel Stephens Kistler látku zvanou Aerogel, která je dodnes nejlepším izolačním materiálem. pokračování…

Kdo říká, že dům se schopností vyrábět elektřinu nejen pro vlastní spotřebu, musí vypadat jako supermoderní budova? Nedávno dokončený dům ve Wisconsinu využívá několik různých technologií pro výrobu energie. Vydělá peníze z prodeje elektřiny zpět do sítě a navíc pomáhá udržovat sousedské vztahy v klidu. pokračování…

Elithis Tower stojící ve Francii ve městě Dijon je první kancelářskou budovou světa, která vyrábí více energie, než spotřebuje. Všechno přitom začalo jako teoretické cvičení.

Thierry Bievre, generální ředitel skupiny Elithis Engineering, položil před svůj tým výzvu: chtěl zjistit, zda je možné postavit budovu šetrnou k životnímu přostředí za cenu, za jakou by se taková stavba dala vybudovat i za běžných podmínek.

Tým si ke spolupráci přivolal známého architekta Jean-Marie Charpentiera z Paříže a společně navrhli právě Elithis Tower. Jde o desetipatrovou budovu na jejíž střeše je nainstalována solární elektrárna. Materiály, ze kterých byla budova postavena, byly zvoleny s ohledem na jejich globální dopad na životní prostředí.

Exteriér budovy je vyroben ze dřeva a recyklované izolace, zatímco energeticky velmi náročný hliník byl využit jen sporadicky. Budova využívá přirozeného osvětlení a také solárních kolektorů k získávání tepla. Elektřina je, jak už bylo zmíněno, vyráběna v solárních panelech umístěných na střeše.

Architekti a stavaři se však nesoustředili jen na samotnou stavbu, ale také na její obyvatele. Cílem je inspirovat je k tomu, aby i oni činili ekologicky uvědomělá rozhodnutí a šetřili - papírem, energií, vodou. Celá budova je navíc prorostlá více než 1600 senzory, které měří kromě jiného spotřebu energie a zobrazují ji na velké obrazovce umístěné na viditelném místě.

Italské architektonické studio Mario Cucinella Architects představilo návrh residenční budovy pro expozici Habiter Ecologique na výstavě Cité de l’Architecture et du Patrimoine v Paříži. Nová obytná šetrná budova se může pochlubit řadou zajímavých vychytávek, díky kterým má velmi nízkou uhlíkovou stopu.

Především, jedinečná střecha budovy je pokryta solárními panely. Střešní solární elektrárna generuje elektřinu, která slouží k pokrytí spotřeby celé budovy, zbytek je dodáván do rozvodné sítě. Fotovoltaika tak z obytné budovy dělá aktivního výrobce elektřiny. Navíc jsou využity pokročilé materiály pro zateplení a izolaci, takže se významně snižují energetické nároky samotné stavby.

Knauf Insulation uvádí na český trh vlastní minerální izolaci nové generace . Ta je vyrobena s pomocí nové technologie ECOSE® Technology. Nová přírodní izolace se výrazně liší od tradičních izolačních materiálů – při její výrobě se namísto ropného základu používá patentované přírodní pojivo z rychle se obnovujících organických látek bez obsahu formaldehydu.

Nová generace minerální izolace s technologií ECOSE® Technology je díky použití přírodního pojiva výrazným krokem směrem k trvale udržitelnému stavebnictví, neboť se vyrábí bez použití formaldehydu a fenolu. Ve srovnání s tradiční minerální izolační vlnou tyto produkty nejenže zlepšují vnitřní kvalitu vzduchu, ale také přispívají k celkové udržitelnosti budov.

Domy ze slámy se pomalu stávají dalším ekologickým zaklínadlem. Ještě před pár lety by většině lidí přišly jako čiré šílenství, dnes jich už v České republice několik stojí (adresář Veronica.cz). Především za našimi západními hranicemi se však ze slámy staví o sto šest. V čem spočívají hlavní výhody? Především nabízejí velmi zdravé vnitřní prostředí budov, tzv. mikroklima. Podle Světové zdravotnické organizace bylo v roce 1984 až 30 % obyvatel vyspělých zemí postiženo tzv. syndromem nemocných budov, v roce 2002 to bylo již 60 %. Jinými slovy, sedavý život v moderních budovách postavených z klasických materiálů na nás nemá příznivý vliv. Stavební materiály často vypouštějí do ovzduší nezdravé látky, navíc budovy nebývají dobře větrané a pokud ano, tak klimatizačním zařízením, které ve vzduchu zanechá minimální množství záporných iontů. Ty jsou však pro zdraví člověka zásadní.

Lenka se opírá o zateplené zahradnictví v Bražci: foto Jindřich Palek

Jedním z architektů, kteří se zabývají stavěním domů ze slámy je Ing. Jakub Wihan. Vystudoval modul architektura na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Později absolvoval studium architektury zaměřené na životní prostředí a alternativní energetiku na University of East London v Centru pro alternativní technologie ve Walesu. V Todmordenu, v severní Anglii absolvoval školení učitele slaměného stavitelství. Dnes v Anglii navrhuje domy ze slámy, v rámci neziskové organizace amazonails pořádá workshopy a školení - také v České republice. K problematice stavění ze slámy se dostal teprve roku 2002, nicméně od té doby se stal jejím zapřísáhlým propagátorem. “Přivedl mě k tomu článek Aleše Brotánka v časopisu Architekt,” říká Wihan. “Začal jsem se o to zajímat podrobněji. Vypravil jsem se do Rakouska na 4. celoevropské setkání slámařů, kde jsem začal nasávat znalosti,” doplňuje. Od té doby objel většinu Evropy a učil se u nejlepších zástupců tohoto oboru.

Okna kolem zateplení v Brazci: foto Dan Grmela

Podle něj bývají lidé, kteří chtějí stavět dům ze slámy poněkud “specifičtí”. “Jsou to otevření lidé, kteří myslí ekologicky, pružně a dopředu. Cítí jistou zodpovědnost za životní prostředí,” říká. Domy ze slámy mají dobré tepelně-akumulační schopnosti. To ve spojení s výbornými tepelně-izolačními vlastnostmi slámy udržuje tepelnou pohodu s minimálními náklady na vytápění a splňuje zásadní podmínky nutné k vytvoření kvalitního mikroklimatu. Zatímco stavba domů ze slámy je zhruba stejně finančně náročná jako stavba klasického rodinného domu, samotný provoz je pak mnohokrát levnější. Navíc mají domy také vynikající akustické vlastnosti - V USA jsou ze slámy postavena nejméně dvě nahrávací studia a řada meditačních center.

Dan Grmela zatepluje vycpáváním: foto Jindřich Palek

Podle Wihana lze ze slámy stavět nejen přízemní či jednopodlažní rodinné domy, ale třeba i kancelářské budovy nebo rozsáhlejší bytové domy. Jeden takový projekt ostatně právě běží v anglickém městě Waddington. Tamní městská rada se rozhodla nechat ze slámy postavit sociální bydlení, celkem jde o čtyři domy. Stavby ze slámy mají svou logiku také s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Podporují lokální ekonomiku a výrobu, minimalizují náklady na dopravu, podporují sociální kohezi. Wihan působí zároveň jako učitel - každá stavba domu ze slámy je takovým malým workshopem, kterého se může zúčastnit jak samotný majitel domu, tak jeho přátelé a známí, kteří se stavbou pomáhají a zároveň se jí učí. Ačkoliv kolem domů ze slámy je opředeno mnoho mýtů - o hořlavosti, vlhkosti, hlodavcích a dalších, valná většina z nich je nepodložená. Pokud vás stavění ze slámy zaujalo, níže jsou uvedeny odkazy na další články.

Související články:

• Nazeleno.cz - Slaměné domy – vydrží víc, než si myslíte
• TZB-info.cz - Pasivní domy s použitím slaměných balíků
• Ekodům - rozcestník
• Bydlení.cz - Domy ze slámy - zdravé a levné bydlení 1.
• Ekovesnice.cz - Jak staví domy ze slámy a hlíny Tom Rijven
• iMateriály.cz - Sláma jako stavební materiál
• Příručka stavění ze slámy od Barbary Jones (PDF)

Ačkoliv v tzv. “ekonomické krizi” o nové kanceláře právě velký zájem není a firmy spíše pronajímají své současné prostory dál, není pochyb o tom, že kancelářské budovy budou dále růst po celém světě. Nizozemské architektonické studio RAU proto představilo projekt Green Office 2015. Jde o návrh ekologické budovy, která může posloužit nejen pro práci, ale také k žití (jako hotel), rekreaci, nebo třeba jen parkování. Zároveň je však vybavena větrnými elektrárnami a solárními panely pro lokální výrobu elektřiny, zelenou střechou, která poskytuje velice dobrou izolaci, a mnoha dalšími zajímavými vlastnostmi, které z ní dělají budovu šetrnou k životnímu prostředí schopnou sloužit po mnoho desetiletí.

Architekti se drželi hesla “uživatel rozhoduje o formě i obsahu”. Ventilační systém lze například upravovat až na úrovní jednotlivých pracovních míst. K osvětlení je využita technologie OLED, které poskytuje velmi příjemné světlo bez tepelného záření. Zároveň je celá budova obklopena příjemně působící zelení, odpady jsou přeměněny na bioplyn z něhož se opět vyrábí energie. Jako hlavní konstrukční materiál celé budovy slouží ocel, kterou lze snadno recyklovat. RAU momentálně pracuje na implementaci konceptu Green Office 2015 na třech různých místech.

List Wall Street Journal se rozhodl oslovit čtyři velmi známé architekty s jednoduchým zadáním. Měli navrhnout “zelený dům budoucnosti“, stejně se jmenoval i výsledný článek autora Alexe Frangose. Jedním z návrhů byl i tzv. “Edible House” (”Jedlý dům”) losangelské kanceláře Rios Clementi Hale.

Jeho základem jsou tři montované kontejnery postavené na sebe. Domy z předem vyrobených kontejnerů začínají být čím dál tím populárnější. Dají se vyrobit i postavit rychle, levně, navíc s menším ekologickým otiskem. Tři kontejnery postavené na sebe zabírají významně méně místa (půdy) než pokud je postavíme např. vedle sebe. Třípatrový “jedlý dům” má kuchyň a obývací pokoj ve spodním patře, ložnice v prostředním a pracovnu či kancelář ve vrchním.

Na střeše domu jsou umístěny vertikální větrné turbíny, svrchní kontejner navíc překrývají solární panely. Fotovoltaika slouží k výrobě energie, ale zároveň ke stínění. Plochá střecha je pokryta vypařovacím jezírkem, které slouží jako chlazení celého domu. Dveře po stranách zajišťují ventilaci. Zdaleka nejdůležitější součástí celého domu je ale hydroponická “pokrývka” přední části. Živá zeď zeleně nejen že slouží jako izolace, ale navíc na ní lze pěstovat vlastní čerstvé potraviny, které jsou zavlažovány sesbíranou dešťovou vodou. Není nad to utrhnout si ke snídani čerstvé rajče! Úžasný návrh Rios Clementi Hale Studios přináší pohled do budoucnosti, ve které jsou domy soběstačné nejen energeticky, ale částečně také co se týká produkce potravin.

BioLab je název nového projektu biologické laboratoře pro kontrolu epidemií, která by mohla vyrůst na Taiwanu. Světm obchází strašidlo prasečí (”mexické”) chřipky, a tak si i my trochu přihřejeme polívčičku. Studie laboratoře byla navržena architektonickými studii Arco Architects & Designers, a Manfredi Nicoletti. Je inspirována skořápkou mořských živočichů a její netradiční fasáda prokládaná geometrickými vzory má připomínat části DNA nebezeččných bakterií. Zároveň je ale navržena tak, aby pomáhala regulovat vnitřní klima a osvětlení. Uvnitř i vně budovy se nachází spousta zeleně, která částečně slouží jako izolace. Zatím není jisté, zda se výstavba návrhu uskuteční, ale rozhodně jde o krásný návrh.