Vytápění rodinného domu na dva způsoby

Topení plynem v rodinném domě vychází dnes pro řadu poměrně draze. Stále více lidí proto začíná topit dřevem. Pan Alois Burský, sám sebe označující za „celkem spokojeného důchodce,“ si propojil kotel na dřevo s plynovým kotlem. Tato kombinace se mu velice osvědčila, a proto přinášíme jeho zkušenosti i vám.  

Ve svém životě jsem vyzkoušel mnoho druhů topení: klasická kamna, kachlová kamna, elektrické akumulačky, ústřední topení, kdysi jsem topil i naftovými kamny. Kromě piliňáků a otevřeného krbu jsem vlastně vyzkoušel všechno.

Nejúspornější a nejefektivnější se mi jevilo topení dřevem v kachlových kamnech.

V dnešní době se však v rodinných domech používá prakticky výlučně ústřední topení. Taky jsem si ho pořídil, mám jeden kotel plynový, a druhý Viadrus, kde topím dřevem.

Vzhledem k tomu, že mám kotelnu v podvrátí, které se nedá tepelně úplně uzavřít, tak aby mi odstavený kotel v zimě nezamrznul, musí být oba kotle (plynový i obyčejný) trvale připojené k topnému okruhu, což jsem využil k tomu, že přepínání z topení plynem na topení dřevem se děje úplně automaticky.

Plynový kotel mám trvale zapnutý, termostat tohoto kotle nastavím na teplotu asi 50 °C. Pokud tedy topím dřevem, plynový kotel nezapne, pokud teplota vody v topném systému neklesne pod tuto nastavenou teplotu. Pokud zapomenu přiložit (např. v noci), plyn se zapne automaticky. Nemusím tedy nic přepínat.

Aby bylo ústřední topení úsporné, je nutné na radiátory namontovat termoregulační ventily. Hned první sezónu po namontování těchto ventilů jsem spotřeboval zhruba o čtvrtinu méně paliva než předtím. Mnozí majitelé plynového či elektrického ústředního topení mi říkají: „Však já mám REGO, to stačí.“

Jenomže REGO funguje tak, jako kdybychom měli u osvětlení pouze jeden vypínač pro celý dům. Čili chceme-li kdekoliv rozsvítit, svítíme v celém domě. Ktežto termoregulační ventil reguluje každý radiátor samostatně podle teploty v místnosti. Třeba když budeme v kuchyni vařit, vzduch se tam ohřívá i od vaření, a termoregulační ventil automaticky přitlumí topení.

Místnosti obrácené na jih se ohřejí od slunce, topení se přitlumí nebo i vypne, přitom v místnostech obrácených na sever topení hřeje více. Konečně, účinnost tohoto opatření pozná každý uživatel po první topné sezóně.

Při topení dřevem či uhlím mají termoregulační ventily další nezanedbatelnou výhodu: nemusíme udržovat teplotu v kotli podle venkovní teploty.

Protože když je venku kolem 10 °C, měla by být teplota topné vody kolem 60 °C, to znamená že kotel topí na velice přiškrcený výkon a hodně se zanáší.

Navíc při omezeném přístupu vzduchu značná část hořlavin neshoří, ale uteče komínem. Já topím neustále na 80 až 90 °C, termoregulační ventily mi udržují teplotu v místnostech bez ohledu na teplotu vody v topném systému.

Topím odpadovým dřevem, které po dohodě s hajným sbírám v lese (zbytky po těžbě), spálím i nahnilé kusy dřeva, které by jinak nikdo nevyužil. Takového dřeva je v lese dost, problémem je jeho doprava domů.

Jelikož do lesa jezdím více-méně po polních cestách, používal jsem k dopravě mnoho roků vyřazený motocykl se sajdkou. Původní loďku jsem odmontoval a na její místo jsem si zhotovil bednu bez čel, takže jsem dokázal uvést i čtyřmetrové dřevo. Konečně, tuto záležitost si šikovný kutil vyřeší podle svých možností.

Tento způsob vytápění se mi po mnoho let osvědčil, a mohu doporučit: budete mít pohyb na čerstvém vzduchu a levné topení! V létě používám k ohřevu vody sluneční ohřívač vlastní výroby. Snažím se žít ekologicky i ekonomicky. Zatím se mi to daří.

Alois Burský, nar. 1938. Po absolvování základní školy se vyučil frézařem. Celý život pak pracoval v kovoprůmyslu. Jeho hlavní zásada: žít co nejlevněji a co nejjednodušeji. „Dle možností jsem se vždy snažil si vše udělat sám.“ Jeho blog naleznete na adrese csd.blog.cz.