Americký ministr energetiky Steven Chu se rozhodl podpořit jednoduché opatření, které ovšem může uspořit obrovské prostředky. Bílé střechy mohou v USA ušetřit značné množství energie díky tomu, že všudypřítomné klimatizace budou moct pracovat na nižší výkon. pokračování…

Hlavní město Dánska se chce do roku 2025 stát uhlíkově neutrálním městem. Kodaň se proto rozhodla stát prvním městem Skandinávie, které přijalo nařízení, že všechny střechy nových budov se klonem menším než 30° musí být pokryty zelení. pokračování…

Uhlí, ropa, elektřina, voda. Co bude nejcennějším statkem budoucnosti? Podle některých to bude mimo jiné také půda. Designér Igor Davydov proto navrhnul šetrnou budovu ECO Building, jejímž primárním cílem je zabrat co nejméně půdy. pokračování…

Společnost Velux Group představila modelový dům roku 2020. Jedná se o rodinný dům o ploše 190 m2. Hlavní architektonickou ideou celého domu je sjednocení požadavků domku pro jednu rodinu, funkcionality a energetické spotřeby v jednom propojeném návrhu. pokračování…

V roce 2002 se ve Washingtonu na prostranství zvaném National Mall uskutečnil první ročník tzv. “solárního desetiboje” neboli “Solar Decathlon“. Jedná se o soutěž, ve které několik týmů soutěží o to, komu se podaří postavit architektonicky zajímavější, ale zároveň stavbařsky dobře promyšlenou a především úsporný (nebo ještě lépe energii vyrábějící) obytný domek. Soutěž se pak od roku 2005 konala každé dva roky a čtvrtý ročník skončil právě tuto neděli 18. října.

Další spolešností, která se rozhodla vyrábět střešní šindele ze solárních článků je zavedený americký průmyslový gigant Dow Solar Solutions (součást Dow Chemical Company). Ta se obnovitelnými zdroji energie a konkrétně solárními technologiemi zabývá už delší dobu, takže je jisté, že nejde o žádnou “habaďůru”.

Solární šindele PowerHouse je možné snadno integrovat do střechy domu stejně jako klasické střešní šindele. Tenkovrstvé solární články CIGS uvnitř mají účinnost kolem 10%. Výhodou je, že vedle sebe můžete skládat jak běžné, tak solární střešní šindele. Instalace trvá narozdíl od běžných panelů asi 10 hodin. Dostupnost ve Spojených státech firma ohlásila do poloviny roku 2010, širší dostupnost pak na rok 2011.

Prozatím nejsou jasné přesné ceny, nicméně Dow slibuje, že budou o něc nižší než v případě klasických solárních panelů. Což je pochopitelné - tenkovrstvé solární články jsou levnější na výboru, také samotné šindele jsou mnohem méně komplikované než běžné solární panely. Podle Jane Palmieri, ředitelky Dow Solar Solutions, by už v roce 2015 mohl tenhle jediný produkt generovat až 5 mld. dolarů.

Elithis Tower stojící ve Francii ve městě Dijon je první kancelářskou budovou světa, která vyrábí více energie, než spotřebuje. Všechno přitom začalo jako teoretické cvičení.

Thierry Bievre, generální ředitel skupiny Elithis Engineering, položil před svůj tým výzvu: chtěl zjistit, zda je možné postavit budovu šetrnou k životnímu přostředí za cenu, za jakou by se taková stavba dala vybudovat i za běžných podmínek.

Tým si ke spolupráci přivolal známého architekta Jean-Marie Charpentiera z Paříže a společně navrhli právě Elithis Tower. Jde o desetipatrovou budovu na jejíž střeše je nainstalována solární elektrárna. Materiály, ze kterých byla budova postavena, byly zvoleny s ohledem na jejich globální dopad na životní prostředí.

Exteriér budovy je vyroben ze dřeva a recyklované izolace, zatímco energeticky velmi náročný hliník byl využit jen sporadicky. Budova využívá přirozeného osvětlení a také solárních kolektorů k získávání tepla. Elektřina je, jak už bylo zmíněno, vyráběna v solárních panelech umístěných na střeše.

Architekti a stavaři se však nesoustředili jen na samotnou stavbu, ale také na její obyvatele. Cílem je inspirovat je k tomu, aby i oni činili ekologicky uvědomělá rozhodnutí a šetřili - papírem, energií, vodou. Celá budova je navíc prorostlá více než 1600 senzory, které měří kromě jiného spotřebu energie a zobrazují ji na velké obrazovce umístěné na viditelném místě.

Italské architektonické studio Mario Cucinella Architects představilo návrh residenční budovy pro expozici Habiter Ecologique na výstavě Cité de l’Architecture et du Patrimoine v Paříži. Nová obytná šetrná budova se může pochlubit řadou zajímavých vychytávek, díky kterým má velmi nízkou uhlíkovou stopu.

Především, jedinečná střecha budovy je pokryta solárními panely. Střešní solární elektrárna generuje elektřinu, která slouží k pokrytí spotřeby celé budovy, zbytek je dodáván do rozvodné sítě. Fotovoltaika tak z obytné budovy dělá aktivního výrobce elektřiny. Navíc jsou využity pokročilé materiály pro zateplení a izolaci, takže se významně snižují energetické nároky samotné stavby.

Zcela soběstačné město Masdar uprostřed pouště Spojených arabských emirátů poblíž Abu Dhabi se má stát výstavním klenotem současného přístupu k ekologii. Arabští ropní šejkové si jím nejspíš chtějí mimo jiné trochu napravit reputaci a nejspíš také investovat do budoucnosti, ověřit si, že technologie obnovitelných zdrojů energie a trvale udržitelného rozvoje mohou fungovat i v praxi.

Celková rozloha města má být 6 km čtverečních, kde se usadí na 50 000 lidí. Kde se tihle lidé vezmou je prozatím záhadou, nicméně plán je to hezký. Možná je přiláká i městské centrum, o které se podle nejnovějších informací postará australské návrhářské studio LAVA. To uspělo v mezinárodní soutěži a nyní pro Masdar City navrhne centrální náměstí, pětihvězdičkový hotel, zábavní komplex i společenské centrum.

Náměstí má být vystavěno v evropském stylu, tedy otevřené pod širým nebem. Problém v pouštích bývá, že sluníčko vás nemilosrdně spraží kdekoliv, kde není alespoň trochu stínu, a tak LAVA vymysleli, že po celém náměstí rozmístí “solární deštníky”. Půjde vlastně o solární elektrárny. Během dne bude fotovoltaika zachycovat solární energii a zároveň stínit. V noci se uzavřou a umožní nashromážděnému teplu uniknout zpět, čímž náměstí přirozeně ochladí. Interaktivní prvky náměstí navíc například spustí osvětlení nebo fontány podle okolní aktivity (např. i volání z mobilu).

Plán také počítá s využitím adaptivních fasád budov. Jinými slovy bude možné fasádu “nastavit” tak aby zachycovala co nejvíce, nebo naopak nejméně slunečního záření (viz. článek “Chytré materiály - revoluce v architektuře?“). Po střechách se pak rozrostou rozsáhlé zelené zahrady, kde se mimo jiné budou také pěstovat potraviny. Praktického využití se dočká i recyklace vody, v poušti samozřejmost, a znovuvyužití organického odpadu.

Česká republika zažívá boom solární energie. Kromě těch velkých stavěných na rozlehlých pozemcích kolem měst i v odlehlejších oblastech se rychle rozvíjí také domácí střešní solární elektrárny. V posledních letech se objevily desítky firem zaměřených právě na tento obor. Mnoho majitelů rodinných domů však stále nemá zcela jasno co vše taková instalace obnáší. Rozhodli jsme se proto uskutečnit rozhovor s jedním z čerstvých majitelů domácí fotovoltaické elektrárny, který by řadu dotazů mohl zodpovědět.

Jakou solární elektrárnu máte doma nainstalovanou? O jaký výkon a typ solárních panelů jde a proč jste zvolil právě takovou konfiguraci?

J. Spisar: Jedná se o fotovoltaickou elektrárnu, což znamená, že sluneční záření je přeměňováno na elektrickou energii. Výkon elektrárny závisí na intenzitě slunečního záření. Konkrétní výkon každé elektrárny záleží na typu dodaných panelů a jejich přesném výkonu, v našem případě je to 3,45 kWp. Toto označení znamená “peakový” – špičkový výkon, dosažitelný v ideálních podmínkách. Panely jsou monokrystalické, zvolení typu panelů bylo velmi důsledně konzultováno s dodavatelskou - montážní firmou. Konfigurace byla zvolena na základě výpočtů a zkušeností dodavatele. Instalace je VJV směrem, což není ideální vzhledem ke světovým stranám, a výpočet předpokládá snížení ideální výkonu o cca 10% proti možnému maximu při ideální orientaci na jih. Přesto je to velmi příznivá hodnota, max. zisk je částečně kompenzován tím, že většinou je dopoledne jasno a odpoledne se zvětšuje oblačnost a je častější výskyt bouřek vlivem oteplování v průběhu dne.

Zajímáte se o technologii FV elektráren sám a zvolil jste podle vlastní úvahy, nebo jste tyto věci konzultoval s firmou dodávající elektrárnu?

J.S.: O solární systémy se zajímám dlouho, termické solární panely provozujeme asi 10 let. Instalace fotovoltaického systému byla ovlivněna legislativními podmínkami, které umožnily návratnost systému řádově za 8 -9 let. Jinak bychom do instalace FVE neinvestovali, neboť by to mělo pouze význam v úrovni zájmu mít takové zařízení, ovšem s minimálním přínosem a velkou investicí. To se nabízí jiné možnosti z pohledu důležitosti a vhodnosti v RD.