Řecko jako solární elektrárna Evropy

je v těchto dobách nechvalně známo svými ekonomickými problémy. Obrovský státní dluh, bujarý sociální systém a neefektivní – to jsou jen jedny z mála problémů, s kterými se musí Řecko potýkat. Lze z toho ven? Potřebným impulsem k nastartování řecké ekonomiky může být sázka na . Konkrétně na , pro kterou má „země pod Olympem“ výhodné podmínky. První krok byl již učiněn. 
Řecko
Obrázek: Ekem

Společně s plánuje Řecko spustit tzv. Projekt Hélios. Jedná se o společnou vizi obou zemí, která má z Řecka udělat solární velmoc. Plány počítají se stavbou o celkové rozloze 60 000 hektarů (600 km2) za 20 miliard eur – včetně potřebné infrastruktury. Díky obrovským investicím vznikne v rámci projektu Hélios také 60 000 pracovních míst.

Spolupráce s není náhodná. Spolková vláda již před několika měsíci avizovala svůj záměr odklonit se od ve prospěch obnovitelných zdrojů. Právě Řecko může sloužit jako obrovská solární elektrárna zásobující Německo a čistou energií – de facto půjde o menší obdobu projektu .

O společném postupu již diskutoval řecký ministr životního prostředí George Papaconstantin s německým náměstkem ministra ekonomiky Stefanem Kapfererem tento víkend v Athénách. V říjnu do Athén také přicestuje německý ministr ekonomiky, aby pokračoval v rozhovorech započatých již v květnu tohoto roku.

Aby výčet všech politiků byl úplný, zmiňme ještě řeckého premiéra George Papandreoa. Sám premiér, mimochodem velký příznivec obnovitelné energie, ohlásil stavbu největší sluneční elektrárny na světě.

Elektrárna v ceně 600 miliónů euro bude mít výkon 200 megawatt a bude stát na ploše 520 hektarů. Stavbu elektrárny koordinuje státní firma Public Power Corporation (PPC), která již hledá investory ochotných vložit peníze do projektu.

Vypadá to, že Němci měli svůj odklon od jádra již promyšlený dopředu. Aktuálně oznámilo, že obnovitelné zdroje vyrobily v Německu poprvé přes 20 % elektrické energie. Může z toho těžit jak Řecko, tak i celá Evropa. Řecko získá nové pracovní místa, investice a peníze pro svou ekonomiku. Německo s Evropou zase svou čistou energii.

physorg.org
Sdílet:

16 komentářů: „Řecko jako solární elektrárna Evropy

  • 8. 9. 2011 (21.17)
    Permalink

    Je to utopie co si budeme povídat. Když jedna země bude vyrábět el. energii za 1kč a druhá 3x dráže kdo bude vyhraje v konkurenčním boji…

    Reagovat
  • 4. 9. 2011 (21.12)
    Permalink

    Asi ano. ALe tím to nebude. Spíš tím, že solární energetika je při současné technologické úrovni chiméra nebo podvod.

    Reagovat
    • 22. 8. 2013 (8.07)
      Permalink

      Áno. A to máte o dkiaľ ? Zo školského systému ČR/SR? Čo chcete urobiť z geofyzikálnym údajom, že priemerná ročná teplota v Prahe je okolo 9°C ?. Čo chcete urobiť s podobným faktom, že 7m2 Vašej šikmej strechy v Prahe Vám ročne dodá 1MWh elektriny (pri súčasnom stave fotovoltickej technologie) – o päť rokov na ten 1MWH možno bude stačiť 5m2 strechy. A napríklad 1MWh elektriny na zásuvke stačí na 7000km jazdy elektroauta Citroen Zero ročne. Ako s týmito faktamu naloží hlupák a ako prezieravý ? Kam patríme ? Sami si nastavujeme zrkadlo. V tom Grécku je oproti nám ten rozdiel, že na tú 1MWH ročne stačí dnes 4 m2 plochy strechy.

      Reagovat
      • 22. 8. 2013 (8.10)
        Permalink

        Pardon, Praha má 10,4°C priemernú ročnú teplotu.

        Reagovat
  • 4. 9. 2011 (13.57)
    Permalink

    Proč, v tom případě, není Řecko solární velmocí už dávno? Proč jsou tzv. solárními velmocemi státy, kde svítí slunce méně ale za to, na úkor spotřebitelů el. proudu a daňových poplatníků, se solárním tunelářům rozdávají štědré dotace a Řecko s výrazně vyšší intenzitou slunečního záření, má ve fv. panelech nainstalován minimální výkon?

    Reagovat
    • 22. 8. 2013 (8.01)
      Permalink

      Musim nsekromne povedat, ze tezu o zachrane Grecka solarnou energetikou som vyslovil v roku 2010.

      Reagovat
  • 3. 9. 2011 (9.29)
    Permalink

    200 MW za cenu 600 mil. Eur vychadza na 3 Eur za W.

    Pri trznej cene 60 Eur/MWh bude musiet elektraren dodavat kolko hodin, aby uz bola rentabilna?

    3 Eur za W / (60 Eur/MWh) = 50 000 hodin

    Ak svieti slnko priemerne 1000 hodin rocne, tak sa nam investicia vrati za neuveritelne kratkych 50 rokov. Kto tiez ide do toho?

    Ja nie.

    Prajem prijemny den
    miro novak

    Reagovat
    • 22. 8. 2013 (7.58)
      Permalink

      skutocne trapna trojclenka. nemci sa opat nemylia. Navratnost sa v vlastne neda vypocitat, nakolko napojenie na slnko a jeho vyuzivanie podobne ako rastllinstvo prinesie synergicke efekty podobne ako era PC po ere salovych pocitacov. Moze do oddialit vojnu o dalsich 25-30 rokov.

      Reagovat
  • 2. 9. 2011 (17.51)
    Permalink

    Promyšlené dopředu mají Němci leda kulový. Fv. panely se bez dotací neobejdou ještě velmi dlouho a pro Řecko to platí zrovna tak. Svědčí o tom, že přes ty tzv. výhodné podmínky, mají v ŘEcku minimální instalovaný výkon ve fotovoltaice. (Tzn. výhodné podmínky jsou tam kde jsou dotace, slunce v tom hraje podružnou roli.) Ergo Německo bude lít dotace do krachujícího Řecka, aby to mohlo splácet dluh. (Nebylo by jednodušší kdyby Němci dluh Řecku rovnou odpustili?) „Obrovská investice“ vytvoří nějaká pracovní místa ovšem jak známo pokud by byla vynaložena na něco efetkivnějšího tak těch pracovních místa by vytvořila daleko více. A to je tak všechno. Když se k tomu připočte to co páchají Němci doma tak nebude dlouho trvat a Německo brzy skončí tam kde je dnes Řecko.

    Reagovat
  • 2. 9. 2011 (16.20)
    Permalink

    Tak to je nesmysl, kdyz jedna Nemecka obec dokaze vyprodukovat o 320% vice energie nez sama zpotrebuje, tak co potom dokaze vyprodukovat cela Nemecka zeme.
    V tom je zase zakopanej nejakej lisak.
    Takze misto toho aby si Nemci postavili solary na vlastni strechy tak je jdou stavet o par tisic km nekam dal se slovy to je pro nas uplne to nejlepsi reseni.
    To my hlava nebere.

    Reagovat
  • 2. 9. 2011 (13.17)
    Permalink

    Taky si neumím představit, jak tu energii dostat z Řecka do Německa. Možná počítají s tím, že tu elektriku prodají balkánským zemím, které svoji energii co vyrobí prodají zase dalším zemím směrem k Německu, až Němci vlastně dostanou naši jadernou elektřinu po tom, co nám prodalo zase třeba Slovensko, nebo Maďarsko tu svoji.
    Taky mě to příjde jako nesmysl. A to nepočítám s neekonomičností solárů bez dotací.

    Soláry začnou být ekonomické až ve chvíli, kdy se mě splatí do 5ti let bez jakýchkoliv dotací. Tj. pokud si je dám na svoji střechu a taky si tu energii sám spotřebuji, čímž ušetřím za platby pro ČEZ. Do té doby je to jen nereálná pohádka.

    Reagovat
  • 2. 9. 2011 (11.04)
    Permalink

    No fajn, takže za 15 miliard korun budou mít maximální, tedy ideální výkon rovnající se desetině Temelínu. A to ještě bude klasický problém s uskladněním přebytečné energie. Tedy reálně: přečerpávací elektrárna. Jen mi teď někdo neodpovídejte chytrými sítěmi, tlakováním vzduchu někam do zemské kapsy, nebo tavením solí. To jsou nereálné hlouposti.

    Reagovat
    • 22. 8. 2013 (7.54)
      Permalink

      Podobné niečo postavia na arabskom poloostrove, potom v číne a tak ďalej až okolo zemegule. Potom sa prpeoja silovymi kablami a dohodnu na vzajomnych „bartorch“ a budu kasirovať celu zemegulu. Ake jednoduche. Len myt tu kecame a nic nerobime.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.