Představa, že pouhá fasáda vašeho domu bude po nástřiku speciální barvou vyrábět elektrickou energii z dopadajících slunečních paprsků patřila donedávna mezi nesplněný sen fotovoltaických nadšenců. Nicméně vědeckou prací badatelů z univerzity v Notre Dame je tento sen o něco blíže ke svému naplnění. Podařilo se jim vytvořit fotocitlivou barvu z polovodičových nanočástic, která může být v budoucnu využita jako finančně nenáročný zdroj energie.
Evropský průmyslový sektor rozvoje obnovitelných zdrojů energie tone v nejistotě. Podle zprávy agentury Economist Intelligence (EIU) mohou jednotlivé škrty zemí v rozpočtech z důvodů ekonomické krize ohrozit důvěru investorů, a tím i celý proces přechodu na nízkouhlíkové technologie.
Disulfid železnatý, známější pod názvem pyrit, se může pro své vlastnosti a snadnou dostupnost stát velmi slibnou surovinou pro výrobu solárních panelů. Pod objevem využití pyritu pro tvorbu solárních článků se podepsali badatelé z Oregonské státní univerzity (OSU). Ti ve výrobním procesu pokusně nahradili vzácné kovy, které jsou jednak drahé a často i toxické, běžně dostupnou železnou rudou.
Solární energie může být dnes produkována levněji dolar za jeden watt. Tvrdí to nová studie experta na energetické systémy z univerzity v Queens, jejíž závěry publikoval server ClickGreen. Navzdory tomuto poznatku si prý elektřina ze slunce stále nevysloužila důvěru většiny lidí jako vhodný trvalý zdroj obnovitelné energie.
Obyčejná skládka, obrovská hromada komunálního odpadu kdesi na předměstí Atlanty, se „přes noc“ v rámci ekologického projektu změnila zajímavým způsobem na zdroj obnovitelné energie. Osazení městské skládky Hickory Ridge atypickými solárními panely tak přináší zajímavý nápad jak využít nevzhledné hory odpadu.
V době, kdy rostoucí městské aglomerace vyžadují stále větší přísun energie, snížilo americké město Houston příkon o 5,8 % celkového počtu kilowatthodin. Podívejme se na přehled nejvýraznějších úspěchů, kterých Houston dosáhl v oblasti „městské a komunální ekologie“.
Před třemi lety byl poprvé nastíněn záměr postavit obří solární elektrárny na Sahaře. Projekt dostal jméno DESERTEC a měl energeticky propojit africkou Saharu s Evropou. Pro někoho odvážná myšlenka dostává konkrétní obrysy. Na příští rok je přichystána výstavba první obří koncentrační solární elektrárny s výkonem 500 MW, která bude tvořit pomyslný první stavební kámen projektu DESERTEC. První stavební výkop se uskuteční příští rok v Maroku. Výstavba elektrárny přijde na 2,8 miliard dolarů.
Státní instituce, firmy i soukromé osoby čím dál více umisťují solární panely na střechy budov nebo průmyslových hal. Avšak ne každá střecha je ideální pro instalaci solární elektrárny. Vědci z univerzity z Gothenburgu ve Švédsku vyvinuli počítačový program, který dokáže graficky vyhodnotit intenzitu slunečního záření na jednotlivých střechách. Může jít o střechy celých měst, městských čtvrtí nebo i jednotlivých domů. V době stoupajících cen energie, kdy se bojuje doslova o každou kWh elektrické energie, bude podobný matematický model velkou pomocí.
Arizonská univerzita pokryla střechy svého sportovního střediska UA Student Recreation Center desítkami solárních kolektorů. Možná se zdá někomu zvláštní, proč je ve slunné Arizoně instalován systém primárně určený k vytápění či ohřevu vody. Vtip je v tom, že kolektory tentokrát poslouží pro pohon klimatizace. Jak je to možné? Absorpční chlazení. Jde o starý a známý systém, v tomto případě dovedený do obrovských rozměrů.
Průhledné solární články dosud neopustily prostředí výzkumných pracovišť. Avšak to se brzy změní! Společnost 3M představila na výstavě CEATEC první komerční průhlednou solární fólii, která může být nanesena na jakýkoliv skleněný povrch. Ať se jedná o okna domů, mrakodrapů, osobních aut či jiných dopravních prostředků. Firma počítá s rozběhem prodeje v průběhu roku 2012. Zdá se, že doba průhledných solárních panelů přichází.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO










