Gemasolar – solární elektrárna fungující 24 hodin denně

fungující 24 hodin denně, 7 dní v týdnu? Ve španělské provincii Andalusie se staví elektrárna jménem Gemasolar, která tohle dokáže. Ptáte se, jak je to možné? Elektrárna bude paprsky koncentrovat pomocí obřích zrcadel do vysoké středové věže. Zde paprsky předají svou tepelnou energii zásobníku s . Naakumulovaná pak bude pohánět generátor i v průběhu noci.  

“solární

Obrázek: Torresol Energy

Technologie koncentrace tepelné energie Slunce do roztavených solí je ostatně naším pravidelným čtenářům známa. Podrobněji jsme jí popisovali v článku „Roztavená sůl jako nosič energie ze solárních elektráren“.

Španělská bude první, která převede teorii do praxe. Výkon elektrárny je navržen na 19,9 MW. Výkon se může zdát malý, ale díky plánovanému ročnímu provozu 6500 h (270 dní), elektrárna vyrobí tolik energie jako 50MW klasická .

Zařízení zabere kruhovou plochu o rozloze 1,8 km2 (50 MW KSE zhruba 1 km2). V té bude umístěno 2 650 obřích zrcadel koncentrující sluneční parsky na vrchol středové věže. V ohnisku světelných paprsků dosáhne teplota až 900 °C. Samotná sůl se zahřeje maximálně na teplotu 500 °C.

Pro akumulaci energie byla zvolena směs solí složená z 60 % dusičnanu draselného a 40 % dusičnanu sodného. Díky skvělým tepelným vlastnostem dokáže směs solí nastřádat energii pro 15hodinový provoz elektrárny – dost dlouho i na tu nejdelší noc.

Torresol Energy, společnost stavící tuto revoluční , odhaduje roční produkci na 110 GWh. Dost pro napájení 25 000 domácností. Upraveno na emise – ročně se ušetří 30 000 tun CO2.

Elektrárna je důležitým krokem ve standardizaci technologie elektráren využívajících roztavené soli. Po získaní potřebných zkušeností společnost Torresol chystá stavbu dalších, mnohem větších solárních zdrojů elektrické energie.

Torresol Energy
Sdílet:

12 komentářů: „Gemasolar – solární elektrárna fungující 24 hodin denně

  • 14. 11. 2011 (15.44)
    Permalink

    Mne sa DESERTEC páči. Európa by diferencovala svoju energetickú závislosť. Boli by sme menej závislí od Ruska. Vytvorilo by sa množstvo pracovných príležitostí hlavne tu v EU, kde by vznikli nové továrne vyrábajúce technológie pre tieto solárne elektrárne (je zrejmé, že na Sahare by bola iba montáž). Európa by sa vďaka tomu mohla stať technologickou jednotkou v tejto tak perspektivnej oblasti. Bol by to reálny prínos aj pre Africký región, nielen deklarovaný prínos pôžičkami (dlhom) a bombami. A v konečnom dôsledku by DESERTEC mohol znamenať prakticky neobmedzený prístup k ekologicky čistej energii, čo by zavrelo pusu rôznym ekofašistom, ktorí šíria strach prostrednícvom novej ideológii ekofašizmu tvrdiacej, že ľudsvo sa premnožilo a skaza planéty je neodvratná ak sa zaviedú nejaké ich ekofašistické opatrenia obmedzujúce, alebo dokonca likvidujúce ľudí. Pritom existuje dostatok čistých technológií, takže ľudstvo by napr. vôbec nemuselo spotrebovávať fosilné palivá. A stačilo by k tomu menej financií, ako si vyžiadalo riešenie následkov finančných špekulácií za posledných pár rokov.

    PS: Ja sa za svoje názory nehanbím, preto sa kľudne podpíšem…

    Reagovat
  • 2. 7. 2011 (9.23)
    Permalink

    Obávám se, že utracení 400 mld. euro by nebylo ani tak nakopnutím jako spíše poslední ranou, která by poslala předluženou společnou Evropu pod drn. Vývoj nových technologií v oblasti energetiky je možno realizovat i bez utracení ohromných sum, a to navíc v cizích zemích. Co se týče nových pracovních míst, tak by už z principu tohoto projektu vznikaly v Africe a Arábii, nehledě na to, tvorba nových pracovních míst pomocí lití peněz do oze je velmi neefektivní, jak ukázal studie jedné španělské univerzity (zveřejněná na scienceworld.cz). Zcela určitě by se našly oblasti které by přinesly mnnohem větší efekty pokud by se do nich zmíněné peníze nalily, například skomírající evropský kosmický program, nové typy jaderných reaktorů, biotechnologie (gmo, kmenové buňky), vzducholodní doprava (Pokud by projekt Cargolifter měl tisícinu z podpory, která je v Německu každoročně vynakládána na oze, dne mohly by dnes nebe nad Evropou brázdit desítky vzducholodí, které by podstatně snížili emise z letecké dopravy) atd.

    Reagovat
  • 1. 7. 2011 (14.21)
    Permalink

    V souvislosti s projektem DESERTEC nabízím ještě jeden možný úhel pohledu, aniž bych se chtěl nějak bít do krve za jeho obhajobu.
    Pokud by se tak gigantický projekt spustil, šlo by o obrovské nakopnutí celého solárního a energetického odvětví. Šly by obrovské peníze do vývoje nových technologií – od účinných solárních článků až po zmiňované technologie dálkového přenosu. Spousta nových pracovních míst, vývoj nových technologií a společná vize budoucnosti pro Evropu – což není také k zahození.
    Je možná vhodnější se dohadovat o tom kudy by se měla Evropa budoucnosti ubírat. Dívat se na to pouze skrze současné technické možnosti nestačí.

    Reagovat
  • 1. 7. 2011 (9.32)
    Permalink

    Suhlasim so vsetkym ohladne DESERTECu, len s jednou vyhradou. Ze sa nevies podpisat, Milado.
    Bohuzial sme v absolutnej mensine.

    peace … miro novak

    Reagovat
  • 30. 6. 2011 (20.07)
    Permalink

    Desertec je holý nesmysl. Je to jen prostředek jak se některé firmy snaží vytáhnout peníze z německého daňového poplatníka. Pokud si odmyslíme takové zásadní věci jako, že solární elektrárny nejsou bez dotací konkurenceshopné, technologické a ekonomické problémy, které se budou pojit s dopravou elektřiny na takovou vzdálenost tak pořád se naskýtá otázka proč investovat milardy euro (cifra, kterou jsem v souvislosti s tímto projektem slyšel byla 400 miliard, a to bude zcela jistě jen první a tudíž podhodnocený odhad), který podstatně zvýší energetickou závislost Evropy na zahraničí, a to na zahraničí politicky nestabilního a potencionálně nepřátelského. Nestačí že Evropa je existenčně závislá na dovozu plynu z Ruska, které zavírá kohoutky podle toho jak se vyspí putin a je jen kousínek od toho aby pouštělo plyn podle toho jak budou evropské země hlasovat v OSN? POkud chtějí arabové desertec nechť si ho postaví za svoje. POkud vyřeší problém dálkového přenosu a nabídnou cenu, která bude konkurovat jaderným elektrárnám tak mohou do Evropy klidně dodávat. Ale je nesmyslné a nebál bych se říct, že zločinné byť jen uvažovat o nalití evropských peněz do podobného projektu. Mám lepší nápad. Za 400 miliard euro se dá postavit několik desítek jadrných elektráren, které by energetickou potřebu Evropy pokryly na mnoho let.

    Reagovat
  • 29. 6. 2011 (15.36)
    Permalink

    Voda bude určitě potřebná pro výrobu páry, pro pohon generátoru. Ale jedná se o uzavřený oběh, takže by se žádna voda teoreticky neměla doplňovat.
    Pak mě napadá ještě chlazení věže. Ale podle mě to jde vyřešit jinak. Třeba „vypnutím“ několika zrcadel apod. Oním „vypnutím“ zrcadel půjde určitě plynule regulovat množství energie dopadající na věž. A tedy i riziko přehřívání.
    Je to však můj názor. Detailní schéma elektrárny jsem bohužel neviděl.

    Reagovat
  • 28. 6. 2011 (18.30)
    Permalink

    Mám pocit, že je scestné hovoriť o budovaní takýchto elektrární na sahare z dôvodu spotreby vody. Koľko vody je denne potrebnej na prevádzku takejto elektrárne?

    Reagovat
  • 28. 6. 2011 (17.08)
    Permalink

    Podobné mnohasetmegawattové elektrárny, umístěné na Sahaře, snad jednou budou zásobovat elektrickou energii celou Evropu. viz. projekt DESERTEC

    Reagovat
  • 27. 6. 2011 (20.49)
    Permalink

    Tak o tomto dílku jsem četl na začátku 70.let minulého století ve VTM (časopis Věda a technika mládeži)

    Reagovat
  • 27. 6. 2011 (19.14)
    Permalink

    Tohle je podle mě skvělá věc. Jen by to chtělo větší zásobníky s tekutou solí, aby vykryly dodávky proudu i když je třeba dva dny zataženo.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.