Ekologické bydlení

Velké naftařské společnosti i světoví producenti uhlí, prostě všichni ti, kteří svůj byznys staví na fosilních palivech, se o své zisky zatím bát nemusí. Podle zprávy britské pobočky ODI v roce 2011 obdržely tyto subjekty po celém světě státní podporu v hodnotě pěti set miliard dolarů.

Instalace nového kouřovodu v uhelné elektrárně Prunéřov. foto: ČEZ

Výroba zařízení schopných generovat elektřinu prakticky ze slunce či větru také něco stojí. Kromě nákladů na instalaci a provoz jsou tu ještě výdaje, které souvisí se samotnou konstrukcí solárních panelů nebo větrných elektráren. Obnovitelné zdroje jsou jako všechny ostatní průmyslové výrobky závislé na přírodních surovinových zdrojích.

„Zemská kůra obsahuje měď v koncentraci přibližně 50 ppm. Boom nové generace energetiky by si vyžádal asi 40 milionů tun.“ Zdroj: Jonathan Zander, WikipediaCommons, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic

K radosti výrobců dnes už jen málokdo pochybuje o užitečnosti solární energetiky. Horší je to už s nalézáním nových odbytišť, protože trh se v řadě zemí již stal přesyceným. Není proto divu, že každý projekt zaměřený na obnovitelné zdroje, který prorazí „do exotických končin“, získává nemalou pozornost. Ukazuje totiž cestu ostatním.

„Stát Sao Paulo chce do roku 2020 dosáhnout instalovaného výkonu 2070 MW. Zdroj: en.wikipedia.org, Mario Roberto Duran Ortiz Mariordo, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported“

Model komunitního financování projektů rozvoje OZE je podle Petera Hansforda ideálním způsobem, jak dostat účinnou a efektivní pomoc k těm správným lidem. Tento bývalý vládní expert na čisté technologie dnes využívá svých bohatých zkušeností aby pomohl s financováním ekologických zdrojů energie v teritoriu Západní Austrálie.

Hora Pumululu v západo-australském teritoriu. Ilustrační foto. Zdroj: wikipedia.org, autor Bäras, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Vedení technické správy americké armády (US Army Corpse of Engineers) ohlásilo, že prostřednictvím Ministerstva obrany uzavřelo letos s celkem sedmnácti soukromými dodavateli smlouvy o zavedení obnovitelných zdrojů do praxe. Americké společnosti se tak mají postarat o to, aby americká armáda byla ještě zelenější. Překvapivá je ale především vyčíslení těchto smluv. Vojáci by rádi instalovali zařízení dohromady za sedm miliard dolarů.

Větrná elektrárna stojící u americké vojenské základny Fort Huachuca. foto: US Army MWR

Jak postavit výkonnější a efektivnější větrné elektrárny? Velmi jednoduše, stačí prostě umístit větrnou turbínu do větších výšek, kde je silnější a trvalejší proudění vzduchu. Problém však je, že současné ocelové větrné elektrárny již narážejí na své konstrukční limity. Proč však místo oceli nepoužít pro stavbu stožárů větrných elektráren beton?

Čím jsou větrné elektrárny vyšší, tím jsou výkonnější, foto: Wikipedia

Podle zpráv Australského provozovatele trhu s energiemi (AEMO) lze v posledních dvou letech jasně pozorovat obrat od konvenčních fosilních zdrojů energie k obnovitelným. Pokud to ještě nebylo patrné předloni, statistiky pro letošní rok jsou více než výmluvné. Všechny nové instalace souvisí s obnovitelnými zdroji energie. Prim hraje pochopitelně solární a větrná energie.

Větrná farma Windy Hill v Austrálii. foto: Lepidlizard, licence Public Domain

Překrásné hory, louky a pastviny. Malebná přírodní kulisa Kosova ale nedokáže zakrýt stávající pověst nejnebezpečnější země Balkánu. I sem si však obnovitelné zdroje energie našly cestu. Švýcarská společnost NEK zde pracuje na realizaci pilotního projektu větrné elektrárny, která by ve finále mohla zvýšit energetickou bilanci země o 45 MW.

Dlouhá léta muselo Kosovo řešit jiné starosti, a energetika stála spíše na okraji zájmu. To se teď s větrnými farmami má změnit. Zdroj: Radomír Dohnal