Termodynamické panely – levné vytápění i ohřev vody pro váš dům

Termodynamické panely jsou aktuální novinkou v oblasti a pro i bytovky. Rozdíl proti klasickému je ten, že využívá nejen slunečního záření, ale navíc také teploty okolního prostředí (vzduchu).  
termodynamický panel

Vodu lze dnes ohřívat už jen za desetinu nákladů proti klasickému elektrobojleru. Solární systém nebo , které se dosud jako nejúspornější řešení používají, dokáží zpravidla snížit náklady na energie o 60-70 %.

Proti tomu termodynamický systém dokáže snížit náklady na vytápění až o 75 %, ohřev vody o 62 %, celkově údajně až o 80 %. Pořizovací náklady jsou přitom srovnatelné s klasickým solárním systémem. Výhodou je, že není potřeba instalovat velké množství . Stačí plocha jen 1,2 x 2,3 m (š x v). Systém se tak vejde i na lodžii v panelákovém bytě.

Jak to funguje?

Termodynamický systém pracuje jinak než klasické solární kolektory. V podstatě jde o kombinaci solárního kolektoru a tepelného čerpadla. „Černá plocha“, tedy absorbér , zachycuje solární záření. Jeho energii pak přenáší s pomocí teplonosné látky. Termodynamické ohřívací systémy jsou založeny na pravidlech termodynamiky a na vlastnostech kapalin a plynů.

Plyn, který vznikne změnou skupenství při průchodu chladící kapaliny termodynamickými panely, předá tepelnou energii ohřívané užitkové vodě nebo do topného systému. Chladnou část reprezentují kolektory, horkou část tepelný výměník.

Výhodou termodynamického systému je, že může pracovat i s nižšími teplotami, a to už kolem 0 °C. Termodynamické panely využívají chladící kapalinu, která je schopna i při malých tepelných rozdílech okolního prostředí absorbovat teplo, které v tepelném výměníku následně předá na ohřívanou vodu.

Výhody termodynamického systému

Další předností je i to, že kde solární systém, např. kvůli špatné orientaci budovy orientaci k jihu, vůbec použít nelze, termodynamický systém lze. Pracuje totiž za každého počasí – i v noci, dokonce panel nemusí být ani umístěn venku (tam je ale samozřejmě úspora nižší – záleží na tom kolik energie systému můžeme z okolního prostředí dodat).

Termodynamický systém dokáže pracovat vždy, když je teplota nad -5° C. To je v za rok kolem 7000 hodin. Ve dnech, kdy ani na chvíli nestoupne teplota nad tuto teplotu je využíván dohřev nebo se využívá vnitřní výměník. Teplo z kompresoru (vzniká všude) je využito také jako zdroj tepla.

Systém je dodáván jako celek, tedy jednotka s nerezovým zásobníkem teplé vody nad kterou je umístěna ve stejné skříni malá termodynamická jednotka (tepelné čerpadlo) a popřípadě vnitřní výměník, plus ostatní součásti včetně regulace.

Kompletní balení

Systém je dodáván i s propojovacím měděným potrubím a termodynamickým panelem včetně pracovní náplně okruhu. Vzdálenost jednotky a panelu je max. 10 m. Vzhledem k instalaci jen jednoho panelu (cca 8 kg) je instalace podstatně jednodušší. Pokud se majitel spokojí s nižším výkonem, panel nemusí být umístěn na střeše nebo na slunci, ale třeba  i v interiéru – lze odebírat teplo například z půdy nebo z kotelny.

Přestože většina klasických není osazena nerezovým bojlerem, cena za instalaci včetně práce je zpravidla vyšší. Jsou třeba bytelnější konstrukce pod panely, pracnější ukotvení panelů, silnější potrubí i , expanze, čerpadlová jednotka, nemrznoucí náplně – to vše v případě termodynamického systému odpadá.

Termodynamický systém samozřejmě, podobně jako tepelné čerpadlo, energii také spotřebovává – a to elektřinu. Příkon je proti solární systémům (jen oběhové čerpadlo a automatika) vyšší, kolem 500 W. Rozdíl je ale v tom, že využitelnost je taktéř mnohem vyšší (jak již bylo zmíněno, termodynamické systémy fungují i za špatného počasí).

Tím se nevýhoda vyšší spotřeby elektřiny v ročním úhrnu smazává a nakonec je podle Jaromíra Bednáře, odborníka na termodynamické systémy, celková spotřeba nižší. Pro zařízení stačí běžná 220V zásuvka.
 
Systém je vhodný pro domácnost na ohřev teplé vody, vytápění a ohřev bazénů, ale nalezne také uplatnění ve školách, restauracích, ubytovacích zařízeních, tělocvičnách. Vnitřní instalaci panelů je také možné využít tam, kde je třeba přebytek technologického tepla při nějaké výrobě, u pecí, sušiček apod. Výhodou je, že není vzduch vířen ventilátorem jako u tepelného čerpadla – to často není žádoucí a může způsobovat problémy.

Složitost instalace

Jak je na tom tento systém z pohledu složitosti instalace do již existujícího domu v porovnání s tepelným čerpadlem/solárními kolektory? „U starých domů je často opravdu oříšek vymyslet kudy vést potrubí, stejně jako u klasických solárních systémů,“ říká Jaromír Bednář.

„U našeho systému ThermBoil je menší průměr trubek včetně izolace a lze je lépe umístit. Často je ale využívána možnost umístění panelu na fasádu poblíž strojovny, někdy jsme k tomu nuceni i maximální možnou vzdáleností jednotky a panelu do 10 m,“ vysvětluje.

„Jednodušší je jeden prostup zdí, než se k panelu dostávat přes stropy a střechu. Přitom umístění jednoho panelu na zeď často nevadí ani esteticky. Konec konců, EnergyPanel lze v nejhorším barevně sjednotit s fasádou za cenu nižšího zisku,“ dodává s tím, že vždy je samozřejmě snažší instalovat takový systém do novostavby.

Termodynamický systém vs. tepelné čerpadlo

Výhody tepelného čerpadla jsou obecně známé. Nevýhodou je, že nedokáže využívat solární záření (nepočítáme-li v to vyšší teplotu vzduchu). Termodynamický systém přeměňuje a účelně využívá záření dopadající na panel. Ten se pak ohřívá podstatně více.

Nevýhodou solárních panelů je také časové omezení počtem slunečných hodin. Pak se voda dohřívá klasickými zdroji, často elektřinou. U termodynamického panelu se ohřev při nepříznivých podmínkách děje pomocí tepelného čerpadla s topným faktorem podle aktuálních podmínek, tedy levněji.

Obecně řečeno, termodynamický systém eliminuje nevýhody solárních kolektorů a tepelného čerpadla a zachovává výhody.

Jaká je životnost zařízení?

Termodynamický panel sám o sobě vydrží až 30 roků, nádrž 20-25 let. Hnací jednotka je v případě poruchy snadno vyměnitelná. Nádrže jsou na rozdíl od většiny solárních systémů nerezové. To zaručuje životnost okolo 20-25 let. Pokud by došlo k poruše kompresoru, je vyměnitelný stejně jako většina ostatních komponent.

Termodynamické panely a celé systémy jsou poměrně žhavou novinkou nejen u nás, ale i ve světě. Vyrábí je španělská společnost EnergyPanel, v současném inovovaném provedení byl systém představen na podzim 2010. Přesto už má podle webu k dispozici řadu referencí, např. ve , , , , nebo Bulharsku.

U nás je distributorem těchto řešení společnost Termosol, jedním z certifikovaných dodavatelů a techniků je Jaromír Bednář.

Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.