Termodynamické panely – levné vytápění i ohřev vody pro váš dům
Termodynamické panely jsou aktuální novinkou v oblasti vytápění a ohřevu vody pro rodinné domy i bytovky. Rozdíl proti klasickému solárnímu kolektoru je ten, že využívá nejen slunečního záření, ale navíc také teploty okolního prostředí (vzduchu).
Vodu lze dnes ohřívat už jen za desetinu nákladů proti klasickému elektrobojleru. Solární systém nebo tepelné čerpadlo, které se dosud jako nejúspornější řešení používají, dokáží zpravidla snížit náklady na energie o 60-70 %.
Vytápění rodinného domu elektřinou – výhodnější než plyn?
Proti tomu termodynamický systém dokáže snížit náklady na vytápění až o 75 %, ohřev vody o 62 %, celkově údajně až o 80 %. Pořizovací náklady jsou přitom srovnatelné s klasickým solárním systémem. Výhodou je, že není potřeba instalovat velké množství solárních panelů. Stačí plocha jen 1,2 x 2,3 m (š x v). Systém se tak vejde i na lodžii v panelákovém bytě.
Jak to funguje?
Termodynamický systém pracuje jinak než klasické solární kolektory. V podstatě jde o kombinaci solárního kolektoru a tepelného čerpadla. „Černá plocha“, tedy absorbér solárního panelu, zachycuje solární záření. Jeho energii pak přenáší s pomocí teplonosné látky. Termodynamické ohřívací systémy jsou založeny na pravidlech termodynamiky a na vlastnostech kapalin a plynů.
Plyn, který vznikne změnou skupenství při průchodu chladící kapaliny termodynamickými panely, předá tepelnou energii ohřívané užitkové vodě nebo do topného systému. Chladnou část reprezentují kolektory, horkou část tepelný výměník.
Výhodou termodynamického systému je, že může pracovat i s nižšími teplotami, a to už kolem 0 °C. Termodynamické panely využívají chladící kapalinu, která je schopna i při malých tepelných rozdílech okolního prostředí absorbovat teplo, které v tepelném výměníku následně předá na ohřívanou vodu.
Výhody termodynamického systému
Další předností je i to, že kde solární systém, např. kvůli špatné orientaci budovy orientaci k jihu, vůbec použít nelze, termodynamický systém lze. Pracuje totiž za každého počasí – i v noci, dokonce panel nemusí být ani umístěn venku (tam je ale samozřejmě úspora nižší – záleží na tom kolik energie systému můžeme z okolního prostředí dodat).
Termodynamický systém dokáže pracovat vždy, když je teplota nad -5° C. To je v České republice za rok kolem 7000 hodin. Ve dnech, kdy ani na chvíli nestoupne teplota nad tuto teplotu je využíván dohřev nebo se využívá vnitřní výměník. Teplo z kompresoru (vzniká všude) je využito také jako zdroj tepla.
Systém je dodáván jako celek, tedy jednotka s nerezovým zásobníkem teplé vody nad kterou je umístěna ve stejné skříni malá termodynamická jednotka (tepelné čerpadlo) a popřípadě vnitřní výměník, plus ostatní součásti včetně regulace.
Kompletní balení
Systém je dodáván i s propojovacím měděným potrubím a termodynamickým panelem včetně pracovní náplně okruhu. Vzdálenost jednotky a panelu je max. 10 m. Vzhledem k instalaci jen jednoho panelu (cca 8 kg) je instalace podstatně jednodušší. Pokud se majitel spokojí s nižším výkonem, panel nemusí být umístěn na střeše nebo na slunci, ale třeba i v interiéru – lze odebírat teplo například z půdy nebo z kotelny.
Přestože většina klasických solárních systémů není osazena nerezovým bojlerem, cena za instalaci včetně práce je zpravidla vyšší. Jsou třeba bytelnější konstrukce pod panely, pracnější ukotvení panelů, silnější potrubí i izolace, expanze, čerpadlová jednotka, nemrznoucí náplně – to vše v případě termodynamického systému odpadá.
Termodynamický systém samozřejmě, podobně jako tepelné čerpadlo, energii také spotřebovává – a to elektřinu. Příkon je proti solární systémům (jen oběhové čerpadlo a automatika) vyšší, kolem 500 W. Rozdíl je ale v tom, že využitelnost je taktéř mnohem vyšší (jak již bylo zmíněno, termodynamické systémy fungují i za špatného počasí).
Tím se nevýhoda vyšší spotřeby elektřiny v ročním úhrnu smazává a nakonec je podle Jaromíra Bednáře, odborníka na termodynamické systémy, celková spotřeba nižší. Pro zařízení stačí běžná 220V zásuvka.
Systém je vhodný pro domácnost na ohřev teplé vody, vytápění a ohřev bazénů, ale nalezne také uplatnění ve školách, restauracích, ubytovacích zařízeních, tělocvičnách. Vnitřní instalaci panelů je také možné využít tam, kde je třeba přebytek technologického tepla při nějaké výrobě, u pecí, sušiček apod. Výhodou je, že není vzduch vířen ventilátorem jako u tepelného čerpadla – to často není žádoucí a může způsobovat problémy.
Složitost instalace
Jak je na tom tento systém z pohledu složitosti instalace do již existujícího domu v porovnání s tepelným čerpadlem/solárními kolektory? „U starých domů je často opravdu oříšek vymyslet kudy vést potrubí, stejně jako u klasických solárních systémů,“ říká Jaromír Bednář.
„U našeho systému ThermBoil je menší průměr trubek včetně izolace a lze je lépe umístit. Často je ale využívána možnost umístění panelu na fasádu poblíž strojovny, někdy jsme k tomu nuceni i maximální možnou vzdáleností jednotky a panelu do 10 m,“ vysvětluje.
„Jednodušší je jeden prostup zdí, než se k panelu dostávat přes stropy a střechu. Přitom umístění jednoho panelu na zeď často nevadí ani esteticky. Konec konců, EnergyPanel lze v nejhorším barevně sjednotit s fasádou za cenu nižšího zisku,“ dodává s tím, že vždy je samozřejmě snažší instalovat takový systém do novostavby.
Termodynamický systém vs. tepelné čerpadlo
Výhody tepelného čerpadla jsou obecně známé. Nevýhodou je, že nedokáže využívat solární záření (nepočítáme-li v to vyšší teplotu vzduchu). Termodynamický systém přeměňuje a účelně využívá záření dopadající na panel. Ten se pak ohřívá podstatně více.
Nevýhodou solárních panelů je také časové omezení počtem slunečných hodin. Pak se voda dohřívá klasickými zdroji, často elektřinou. U termodynamického panelu se ohřev při nepříznivých podmínkách děje pomocí tepelného čerpadla s topným faktorem podle aktuálních podmínek, tedy levněji.
Obecně řečeno, termodynamický systém eliminuje nevýhody solárních kolektorů a tepelného čerpadla a zachovává výhody.
Jaká je životnost zařízení?
Termodynamický panel sám o sobě vydrží až 30 roků, nádrž 20-25 let. Hnací jednotka je v případě poruchy snadno vyměnitelná. Nádrže jsou na rozdíl od většiny solárních systémů nerezové. To zaručuje životnost okolo 20-25 let. Pokud by došlo k poruše kompresoru, je vyměnitelný stejně jako většina ostatních komponent.
Termodynamické panely a celé systémy jsou poměrně žhavou novinkou nejen u nás, ale i ve světě. Vyrábí je španělská společnost EnergyPanel, v současném inovovaném provedení byl systém představen na podzim 2010. Přesto už má podle webu k dispozici řadu referencí, např. ve Švýcarsku, Itálii, USA, Francii, Británii nebo Bulharsku.
U nás je distributorem těchto řešení společnost Termosol, jedním z certifikovaných dodavatelů a techniků je Jaromír Bednář.
Asi bych měl učit technickoekonomické kalulace. Pokud se argumentuje přímou úsporou nákladů na vytápění bez zahrnutí pořizovacích a provozních nákladů „úsporného“ zařízení a periodu výměny dle životnosti, tak jde o diletantství. Pokud se neuvede vliv zanášení vodním kamenem u studniční vody, jde o diletantství. Pokud se neuvádí cena veřejného vodního zdroje a vliv zanášení nečistotami z ní (zdravím Veolii), tak jde o diletantství. Algoritmizace nelze zjednodušovat o faktory, které nají autonomní i systémový význam. Lidi, proboha, stačí levná korozivzdorná na černo kvalitně natřená nádoba (jejich soustava) s přepadem pro snadné čištění a máte to za nevelkou cenu materiálu, tj. do 10000,- Kč v jednotkové (nikoli soustavové) instalaci. Kdo nic neumí, ten nakupuje předražené.
The picture of the solar panel is from another manufaturer http://www.energie.pt which is the first and number one in the world.
This post is missleading to say the least…
Peter
Co říkáte na možnost modernizovat stávající bojler a snížit spotřebu energie na 30% ? Je to celkem jednoduchá operace, na přívod a vývod z bojleru se dají T-kusy a na ty se napojí jednotka TERMBOX s jedním EnergyPanelem.
http://jaromir-bednar.webnode.cz/produkty/system-thermboil/termbox/
Dobrý den, mám dvougenerační rodinný dům, vyhřívám jej krbovou vložkou s výměníkem o celkovém výkonu 22kW, vloni jsem topení doplnil o 6 deskových solárních panelů, které ohřívají 250l bojler a 1000l aku nádrž(ta je společná i pro krb). Měl by pro mě termodynamický systém nějaký význam?
Co na toto říct? Co byste nyní chtěl zlepšovat? Jenom si myslím, že stejný výkon jste mohl dosáhnout s termodynamickým systémem levněji.
Pokud by tu byl někdo v podobné situaci, ale před instalací solárních panelů, je možné se informovat o jednotkách TERMBOX. http://jaromir-bednar.webnode.cz/produkty/system-thermboil/termbox/
A co tak tepelne cerpadlo na ohrev TUV Ariston Nuos evo ? 310W/1hod. 100L vody z 10C na 55C ohreje za 5h aj nieco a spotrebuje 1,6kW. hm ?
Nezpochybňuji výkon těchto jednotek a nepochybuji, že pro někoho je to dobrá volba. Jenom by měl mít vyřešen zdroj tepla pro toto zařízení. Budete vzduch odebírat venku? Pak jste omezeni teplotou a slunce vám na rozdíl od termodynamického systému nepomůže. Když budete brát vzduch z interiéru, musíte ho tam také nějak dodat – budete o to víc topit. A je jedno, jestli ochlazený vzduch budete vracet do domu, nebo ven. Ve druhém případě, pokud vzduch z domu odeberete, stejně ho musíte nahradit studeným vzduchem zvenčí a ten ohřát. A podívejte se do technických parametrů kolik toho vzduchu za hodinu je, stovky kubíků a porovnejte s obestavěným prostorem domu.
500W ? Co je na tom tak eko a levného? To jako dám za rok cca 7000,- Kč za ohřev vody? Ste se zbláznil ne? :)
Měl byste si to nechat vysvětlit nějakým odborníkem. Někomu možná pomůže článek Jak ohřívat vodu v bojleru nejlevněji. http://jaromirbednar.wordpress.com/2013/07/06/jak-nejlevneji-ohrivat-vodu-v-bojleru/
Dobrý den
Omlouvám se všem za pozdní reakci, dlouho jsem tu nebyl. Ti, co ale opravdu chtěli jistě cestu našli.
Na Slovensku zastoupení máme, pokud kontakt nenajdete, pošlu.
Využít odpadní teplo je možné často i tam, kde jiná možnost není. A za zeptání se na konkrétní situaci nic neplatíte.
Cena se mimo jiné odvíjí od výkonu a typu termodynamické jednotky. Doporučuji ale nečíst jídelní lístek od prava – nikdy nebudete spokojeni a nedostanete maximum. Termodynamický solární systém není krátkodobá záležitost a jeho cenu vždy vyvažuje vyšší výkon.
Zajímá vás porovnání termického, termodynamického a fotovoltaického systému?
http://jaromirbednar.wordpress.com/2013/07/06/jak-nejlevneji-ohrivat-vodu-v-bojleru/
dobrý mate niekde firmu aj na slovensku ?
mam vyrobu pri ktorej vznika vela odpadoveho tepla.chcel by som ho vyuzit na ohrev TUV.Zaujali ma moznosti vyuzitia termody. panela ale neprekvapite cenou mercedesu_?
Zdravim,
mna zaujima cena takeho zariadenia, a cena instalacie takehoto zariadenia.
Chcel by som ho do 3izboveho bytu. Zatial rozmyslam o ohreve vody, co sa tyka vzkurovania, tam si niesom isty efektivnostou.
Dakujem.
Rad by som sa dozvedel viac o termodynamickych paneloch a cenovej relacii pre petclennu rodinu
pripadne ked mate yastupenie v kosiciach dajte mi
vediet ct 0917341670 dakujem
na ohrev tuv kosice
Máme
Dobry den mate nejake zastupenie aj na slovensku ak ano poprosil by som nejaky kontakt .Dakujem
Ano, máme. Kontaktujte mě emailem a uveďte odkud jste popřípadě co požadujete.
môžete mi prosím zaslať nejakú cenovú ponuku a možnosti do rodinného domu bungalov bývame v Leviciach na slovensku. Ďakujem za informácie
Dobry den minimalna teplota je -5°C ale čo sa stane ked tento panel nainštalujem do miestnosti (interieru) kde vykurujeme v chladnych mesiacoch krbom aka je teda najvyšia pripustna teplota okolia.Dajme tomu žeby ten panel bol uzavrety v zasobniku tepla nad krbom kde na vystupe ma vzduch cca 70°C ale priamo v nom može byt tato teplota aj vyšia.Ake su vlastne hranice tochto panela?
Dobrý den
Umístěním panelu v interiéru získáte celoroční provoz, ztratíte ale zisk ze slunce. Je tedy možné dát dva panely interiér / exteriér a mezi nimi na jaře a na podzim přepnout. Možné je ale instalovat jednotku E+I (tam, kde se napráší)
Otázku ale je, zda se investice do druhého panelu vyplatí. V tomto konkrétním případě bych byl asi pro. Jen bych neochlazoval přímo AN, ale využíval bych ztráty tepla z nádrže. Nad tou jistě u stropu bude dost tepla které je možné dostat do vody – proč jej nevyužít?
Horní mez je tuším 45 °C. V takovém případě je už ale otázkou proč takto vysokou teplotu nevyužít přímo a honit kvůli pár stupňům kompresor.
Termodynamický systém tedy zajistí ohřev vody, občas ale zazní otázka zda se jím dá i vytápět. Primárně je toto zařízení určeno výrobcem k ohřevu vody, ne k vytápění. Kdybych měl za sebe doporučit jak tedy úsporně topit bez nákladné instalace tepelného čerpadla, doporučil bych iontový kotel STAFOR s COP 157%. http://jaromir-bednar.webnode.cz/produkty/kotle-stafor/ . Společnou instalací lze touto kombinací ThermBoil a STAFOR snížit spotřebu energie na vytápění na cca 55%.
Máte pravdu, jeden panel stačí na ohřev 300 l vody. Na vytápění jsou určeny GLX a panelů potřebujete pravděpodobně 8 ks. Přesto instalace bude asi snazší než vrt.
„Stačí plocha jen 1,2 x 2,3 m.“
Ak toto ma niekto nainstalovane v rodinnom dome, kde je potreba okolo 8 kW tepelneho vykonu a dokaze to zabezpecit teplo pri vonkajsej teplote -2°C, tak potom klobuk dolu.
V skutocnosti to povazujem za technologicky nezmysel, aby plocha 1,2 x 2,3 m vedela zabezpecit taky prikon tepla. Nechapem, preco potom sa robia geo vrty az 100 metrov hlboke a pri velkej zime aj tak treba „pritapet“.
Presvedcte ma, ze sa mylim.
peace … miro novak