Globální výroba jaderné energie klesá

Nová zpráva mezinárodní organizace World Watch Institute hovoří o tom, že zatímco minulý rok dosáhla kapacita výroby energie z jádra ve světě rekordních 375,5 GW, letos poklesla na 366,5 GW. S jadernými elektrárnami má po katastrofě JE Fukušima v Japonsku problém čím dál tím více zemí.

Jaderná elektrárna Dukovany, Česká republika, foto: ČEZ
Jaderná elektrárna Dukovany, Česká republika, foto: ČEZ

Pokles instalované výrobní kapacity jaderných elektáren na celém světě je dán předevěím následky ničivého zemětřesení a následné tsunami v Japonsku. Ta způsobila druhou nejvážnější jadernou havárii v dějinách v elektrárně Fukušima.

V návaznosti na to se Německo rozhodlo, že do roku 2022 odstaví všechny své jaderné reaktory. A několik jich odstavilo prakticky okamžitě. O bezjaderné budoucnosti pak rozhodlo také Dánsko, Švýcarsko a další země.

Například Itálie, kde ve všelidovém referendu ještě za vlády premiéra Berlusconiho obyvatelé odhlasovali, že nechtějí, aby do roku 2030 získávala Itálie z jaderných elektráren 25 % elektřiny.

V Itálii fungovaly do roku 1986 čtyři jaderné reaktory. Byly ale vypnuty okamžitě po havárii v Černobylu. Od té doby si Itálie vystačila bez vlastních jaderných elektráren – pouze ji dovážela.

Teprve nedávno odstupivší premiér Berlusconi chtěl opět s budováním jaderných elektráren začít. V referendu se ale téměř 95 % volících (těch bylo 57 % ze všech obyvatel Itálie) rozhodlo, že jaderné elektrárny ve své zemi nechtějí.

První jaderné elektrárny má v následujících letech začít budovat také Polsko, které v současné době „žije“ především z uhelných elektráren. Zda se to podaří je otázka. V České republice se pod taktovkou národního energetického gigantu ČEZ již rozeběhly přípravy na dostavbu JE Temelín.

Ta má podle skromných odhadů vyjít na několik stovek miliard korun. Odborníci, např. známý renomovaný ekonomický novinář Miroslav Motejlek, však upozorňují, že stavba bude nerentabilní a pravděpodobně velmi předražená.

Je tedy možné, že svět pomalu začne ustupovat od jaderné energie? V současné době dodávají jaderné elektrárny na celém světě asi 6 % energie a 13-14 % elektřiny. Z toho zdaleka nejvíc najdeme atomových elektráren v USA, Japonsku a Francii.

Právě Francie je velmi zajímavým příkladem. Jaderné elektrárny jsou tam primárním zdrojem elektřiny. V roce 2004 tam vyrobily 425,8 TWh z celkově vyrobených 540,6 TWh elektřiny. To znamená podíl 78,8 %. V roce 2002 provozovala tamní EdF celkem 59 jaderných elektráren.

Podle Reuters ale poslední výsledky veřejného mínění ve Francii ukazují, že část veřejnosti už se od jaderné energie odklání. Navíc Francii čekají v květnu 2012 prezidentské volby, a tam může hrát jaderná energie také svou roli jakožto jedno ze stěžejních témat.

Proti jaderným elektrárnám do budoucna mluví také stále se zvyšující náklady na jejich výstavbu. Jak potvrzuje příklad z České republiky, ale například také z Finska, kde se už dlouhá léta táhne výstavba třetího reaktoru JE Olkiluoto, pořizovací náklady jsou ue JE enormní.

Ekonomická realita navíc začíná hrát ve prospěch obnovitelných zdrojů energie jako jsou větrné a solární elektrárny. Čím dál tím víc jsou ve hře také paroplynové elektrárny – prakticky pouze takové se od poloviny 90. let staví v Itálii a chystá se i její výstavba v ČR v Počeradech.

cleantechnica.com
Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.