Německo by mohlo nahradit jaderné elektrárny větrnými

by mohlo pokrýt až 65 % výroby své elektrické energie s pomocí . Stačilo by zastavět jimi 2 % svého celkového území. Německo aktuálně v panické reakci na a následné problémy Fukušima odstavilo sedm vlastních jaderných reaktorů.  
jaderná energie jaderná elektrárna

Ačkoliv se Německo nenachází v oblasti častých zemětřesení, ba ani nemůže být řeč o nějakém tsunami, přesto se tamní vláda rozhodla dočasně na tři měsíce odstavit v reakci na katastrofu jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku nejstarší atomové elektrárny na svém území.

RWE zuří, E-on mlčí

Elektrárny mají projít zátěžovými testy které rozhodnou o tom, zda budou moct pokračovat v činnosti. To samozřejmě vyvolalo značnou nevoli energetických společností, zejména RWE, a také pokles jejích akcií. Firma podala kvůli nucenému odstavení na vládu žalobu.

Ceny elektřiny v regionu střední Evropy nyní rostou, nedostatek energie zejména v jihovýchodní části Německa musí pokrývat Francie a Česká republika. Díky tomu jdou nahoru ceny elektřiny v regionu, a také akcie české elektrárenské společnosti ČEZ.

Německá průmyslová skupina Bundesverband WindEnergie (BWE) aktuálně zveřejnila odhady, podle kterých by větrné elektrárny mohly pokrýt až 65 % výroby energie v Německu. To v případě, že by se německá vláda rozhodla zbavit se postupně jaderné energie úplně.

Šé BEW Hermann Albers údajně řekl, že pozemní větrné turbíny by mohly nahradit jadernou energii a kombinace všech dostupných obnovitených zdrojů energie by dokázala nahradit jaderné i některé uhelné elektrárny.

Nicméně připustil, že energie z větru je velmi nestálá, a tak není vhodná pro pokrytí základní poptávky. Dodal proto, že bude třeba pozemní větrné farmy skombinovat s pobřežními a dalšími obnovitelnými zdroji energie. A především – konečně výrazně pokročit v budování tzv. chytré sítě neboli smart grid. Ta si pak dokáže s nestálými dodávkami energie z obnovitelných zdrojů dobře poradit.

Bavorsko má co dohánět

Pokud by se Německo rozhodlo postavit větrné elektrárny všude kde je to možné (22 % povrchu, 8 % bez lesů a chráněných území), znamenalo by to výkon 198 GW, což by znamenalo roční výrobu asi 390 TWh. Jaderné elektrárny v Německu v roce 2010 vyrobily celkem 140 TWh (23 % energie).

Na konci roku 2010 byla instalovaná kapacita větrných elektráren v Německu celkem 27 GW. Největší potenciál má v tomto ohledu nedaleké Bavorsko, kde je dosud instalováno pouze 500 MW turbín. Dostupných je přitom podle studie 41 GW.

Lidové prostesty

V Německu se krátce po katastrofě jaderné elektrárna Fukušima po zemětřesení v Japonsku konala řada demonstrací běžných lidí za co nejrychlejší STOP pro jaderné elektrárny.

Kancléřka Angela Merkelová proto nařídila odstavení 7 nejstarších elektráren a co nejrychlejší skoncování také s těmi ostatními. Konečným cílem je však dát jaderné energii vale nadobro, a to co nejrychleji.

Původní plán byl elektrárny postupně odstavovat během následujících 25 let. Poté co Merkelová označila Fukušimu za „katastrofu apokalyptických rozměrů“ je však jasné, že se tak stane mnohem rychleji.

Ze 17 zbývá 5

Plány z 90. let počítaly s tím, že jaderné elektrárny v Německu budou kompletně vypnuty do roku 2021. Merkelová se toto moratorium jen pár měsíců před Fukušimou rozhodla prodloužit o 12 let. Japonská tsunami ale tenhle plán smetla stejně nelítostně jako pobřežní města.

Z celkově sedmnácti jaderných elektráren, které byly ještě před měsícem v provozu, nyní zůstává v provozu pouze pět. To si samozřejmě vyžádá obrovské náklady, zejména na straně energetických firem.

Spotřebitelé se musí připravit na dražší elektřinu

„Spotřebitelé se musí připravit na výrazné zvýšení ceny elektřiny,“ komentoval pro magazín NPR situaci Wolfgang Franz, hlava nezávislého vládního ekonomického poradního sboru. Jednak se zvýší cena současných atomových elektráren, za druhé bude třeba zaplatit obrovské investiční náklady do nových obnovitelných zdrojů.

Například minulý rok Německo investovalo do obnovitelných zdrojů celkem 26 mld. euro. Vytvořilo tak 370 000 nových pracovních míst. Odhady nákladů na přechod od jaderné energie k obnovitelným zdrojům se pohybují ve stovkách miliard euro, minimem bude 150 mld.

NASDAQ, NPR
Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

8 komentářů: „Německo by mohlo nahradit jaderné elektrárny větrnými

  • 12. 4. 2011 (10.32)
    Permalink

    Problém je v tom, že to bude mít vliv na cenu eletr. energie i u nás. Němci to nejspíš unesou, ale co s naší kupní silou…

    Reagovat
  • 8. 4. 2011 (9.07)
    Permalink

    Německo se v návalu hysterie zbavuje levného, čistého a bezpečného zdroje energie s dostatečným množstvím zdrojů a nahrazuje ho drahými (bez dotací nerealizovatelnými) a nestabilními obnovitelnými zdroji doplňovanou silně znečisťujícími uhelnými elektrárnami a nedostatkovým plynem, který se musí dovážet a na němž se stanou závislí.

    Obnovitelné zdroje mají být pouhým doplňkem a ne základem energetické sítě.

    Pravda je, že ČR by se to mohlo vyplatit a Německé energetické firmy by mohly investovat do JE u nás, jak už zde bylo zmíněno. A hlavně to zvýší motivaci polostátního ČEZu do již plánovaného rozšíření Temelína a případně výstavby jedné či dvou dalších JE v následujících desetiletích.

    Si představte, že by podobná hysterie zavládla ve Francii, která má 59 JE a je na nich závislá skoro z 80 procent. To by se zhroutil celý energetický trh v evropě.

    Reagovat
  • 8. 4. 2011 (6.30)
    Permalink

    Díky za zajímavé příspěvky! Faktem je, že všechny ty větrník budou potřebovat nějakou „oporu“, kterou teď Německo podle všeho vidí především v plynových elektrárenách a plynu z Ruska.

    Reagovat
  • 8. 4. 2011 (6.04)
    Permalink

    To je skvělé, že větrníky nahradí jaderné elektrárny. Akorát jsem netušil, že technologie tak pokročila. Jestli už park větrníků dokáže dodávat několik GW silové elektřiny požadovaného výkonu po celých 24 hodin, tak klobouk dolů.

    Reagovat
  • 7. 4. 2011 (16.01)
    Permalink

    Tentokrat jste tezce ujel Vy pane Horciku. Kdyby meli nemci termojadernou elektrarnu, tak by si mohli piskat. Bohuzel tomu tak neni.
    Mezi jadernou a termojadernou elekrarnou je obrovsky rozdil. Prosim najdete si na psani clanku o odbornych tematech skutecne odborniky. Humanitne zamereny novinar nema sanci uhlidat si aby nepsal nesmysly…

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.