Podmořský plovoucí mrakodrap – Waterscraper
Magazín eVolo uspořádal další ročník soutěže o návrh nejzajímavějšího mrakodrapu. Účastnit se mohli studenti, inženýři, architekti, designéři. Jedním z nich byl také Sarly Adre Bin Sarkum z Malajsie, který přišel s návrhem unikátního podmořského mrakodrapu.
Mrakodrapy jsou dnes symbolem bohatství, přebytku a luxusu nejen měst, ale celých národů. Z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí jde o rozporuplné budovy – na jednu stranu rostou do výšky místo do šířky, nezabírají cennou půdu. Na druhou stranu spotřebují obrovské množství energie při stavbě i samotném provozu.
Sarly Adre Bin Sarkum přichází s revolučním nápadem vodního mrakodrapu, který nazval hO2. Jde o zcela autonomní plovoucí budovu, která je nejen po energetické stránce plně soběstačná.
Hřbitov v podobě gigantického mrakodrapu? Moksha Tower v Bombaji
Energii vyrábí z vln, větru, proudu, slunce, biologického materiálů – prostě všemi dostupnými prostředky. Potraviny se v unikátním mořském příbytku pro tisíce lidí pěstují ve speciálních farmách.
Mrakodrapy hO2 jsou místem k žití, práci i zábavě. Na vrcholku mrakodrapu, který pluje nad hladinou, se nachází malý les, jakási oáza klidu.
REZ? už i stávající mrakodrapy s ¨železobetonovou¨ konstrukcí mají konstrukci z ocele a betonu, železo není tak pevné a navíc rezne, proto se vždy využívá pevnější ocel, která ti nezrezne abys se snažil sebevíc.
no myslim si že je to výborný nápad že mrakodrapy můžou růst i dolů ale k uskutěčnění to má asi daleko :/
Potraviny se můžou vyrábět i uvnitř na hydroponických farmách za umělého osvětlení. Vzduch by se normálně přečerpával, případně získával z vody (spíše přečerpával – je to řece jenom jednodušší a levnější). Ochrana proti rzi by snad taky šla vyřešit.
Otázka nebude tedy JAK to postavit, ale hlavně PROČ. Příliš drahé na efektivní využití. Leda až zase stoupne cena ropy, že by si to Abramovič nebo nějaký šejk nechali postavit jen tak ze srandy.
Vzhledem k futuristickému pojetí této vize je podle mne koroze to poslední. Třeba potáhnou základní materiál za tepla plastem nebo nějakou odolnou fólií či jiná futuristická metoda.
Spíš mi připadá plocha ,,zahrady“ tedy plocha ze které se odvíjí veškerý přísun potravin, kyslíku a.t.d. příliš malá na tolik pater……uživí takovou smečku zhejčkaných lidí….?
resp. železo zrezne. I kdyby to natřeli (ačkoli chtěl bych vidět, jak natřou každý svár a spoj, kam se dostane voda…), tak mořská voda a prosředí vůbec je dost agresivní a časem se barva tu a tady začne loupat a hledejte a natírejte to pod hladinou.
A používat nerezové materiály? Nejsem stavař, ale mám dojem, že použití takových materiálů na celý podmořský mrakodrap by vyšlo dráž než postavit několikanásobně vyšší suchozemský železný.
A co koroze?