Švédský výrobce bílé techniky Electrolux vyhlásil nedávno soutěž Electrolux Design Lab 2010. Designéři z celého světa mohli přispět svými nápady na nové domácí spotřebiče. Mezi semifinalisty postoupil také ruský návrhář Yuriy Dmitriev se svou unikátní chladničkou Bio Robot. pokračování…

Pojem “skleníkový efekt” může od nynějška nabýt úplně nového významu. V Británii se dokončuje tamní největší skleník. Má plochu jako deset fotbalových hřišť. pokračování…

Lze proměnit poušť v úrodnou půdu? Státy Perského zálivu to chtějí alespoň zkusit. Je to jistější, než kupovat zemědělskou půdu v zahraničí. pokračování…

Jestliže dnes jsou záminkou pro války fosilní paliva, konkrétně ropa, v budoucnosti má být nejcennější surovinou pitná voda. Skupina architektů Design Crew for Architecture proto navrhnula unikátní mrakodrap, který nejenže vypadá jako vyfouklý z bublifukem, ale navíc slouží jako odsolovací stanice a vyrábí pitnou vodu. pokračování…

Detroit býval centrem amerického automobilového průmyslu. Hlavní sídlo zde měla například automobilka General Motors. Tak ale nedávno prodělala bankrot - největší bankrot automobilky v dějinách a třetí největší vůbec. Co s tím? Rozpadající se průmyslovou metropoli má zachránit milionář John Hantz svým jedinečným nápadem: udělat z města obrovskou farmu. pokračování…

Městské potravinové farmy se na Ekobydlení.eu objevují v posledních týdnech čím dál tím častěji, viz. projekty jako Edible House či Harvest Green Tower. Nejnovější projekt z dílny Vincenta Callebauta ale všechny předchozí návrhy předčí jak co do rozměrů, tak i krásy.

Gigantický mrakodrap - městská farma je navržen tak, aby znovu propojil spotřebitele potravin s jejich producenty. Vertikální farma je gigantická, rozprostírá se přes 132 poschodí a 600 metrů, přitom se do ní vejde 28 různých zemědělských oblastí pro produkci ovoce, zeleniny, obilnin, ale třeba i chování dobytka a drůbeže. Energii získává gigantická budova za pomoci solárních panelů a větrných turbín.

Belgický architekt Callebaut tvrdí, že “Vážka” je 100% soběstačná. Mezi pěstírnami jsou pak natěsnány výzkumné laboratoře, kanceláře i komunitní prostory. Do detailu je rozpracováno využití biologického odpadu. Chlazení budovy v létě zastane přirozené větrání, pro udržování stálé teploty v zimě se naopak počítá s akumulací solární energie. Venkovní zahrady budou filtrovat dešťovou vodu, která se pak promíchá s užitkovou z budovy a následně je znovu využita.

Dubaj ve Spojených arabských emirátech je už dnes skutečným městem budoucnosti. Tamní obchodní komora nedávno schválila projekt, který město posune o další notný kus kupředu. Architektonické studio GCLA navrhlo pro pouštní metropoli rozlehlou zelenou, plně soběstačnou čtvrť.

Svůj návrh nazvalo “Food City” neboli “Město jídla”. “Jde o spojení urbanismu a krajiny,” popisuje projekt studio. Celá čtvrť v sobě spojuje celou řadu ekologických přístupů - solární kolektory, věže pokryté tenkovrstvými solárními články, piezoelektrické podložky v prostorách pro pěší, větrné elektrárny, recyklaci užitkové vody, střechy pokryté zelení, odsolování mořské vody za pomoci solární energie a další.

Trvalá udržitelnost ve městěch? Jednou z cest mají být i tzv. “vertikální farmy”. Ty mohou produkovat lokálně pěstované potraviny, čímž výrazně sníží emise oxidu uhličitého vznikající při dopravě. Navíc pomohou pročistit znečištěné městské ovzduší a přidají zase o něco více zelené do smutných šedých sklo-betonových džunglí. Architektonické studio Romses Architects navrhlo pro kanadský Vancouver v rámci projektu FormShift 2030 Challenge právě takový jedinečný projekt. Jde o mrakodrap, který nabízí pěstování ovoce a zeleniny, pláň pro dobytek, komerční prostory, obnovitelné zdroje energie a další ekologické “fíčury”. Celý projekt se jmenuje příhodně “Harvest Green Tower”. Věž dokáže posloužit jako zdroj energie, potravin, vzduchu i prácovních příležitostí. Dokonce by mělo být možné v ní chovat ryby nebo kuřata.

Vancouver se chce v průběhu následujících desetiletí stát jedním z nejzelenějších měst na světě, a to za pomoci hustší a ekologičtější zástavby. Harvest Green Tower je jedním z takových příkladů. Na vrcholu věže se nachází obrovská cisterna pro sběr dešťové vody s jejíž pomocí pak lze zavlažovat rostliny. V přízemí se pak nachází například restaurace. Energii získává budova z větrných turbín umístěných na střeše a fotovoltaiky. Další část energie poskytnou geotermální pumpy a methan z kompostu.