Zemním plynem se ve světě trestuhodně plýtvá

Obrázky hořícího zemního plynu mluví za vše – v době, kdy se potýkáme s nedostatkem energie, se spaluje nevyužité palivo. Podle odhadů uveřejněných v nové zprávě společnosti GE (Flare Gas Reduction Study) se až pět procent zemního plynu zbytečně vyplýtvá tím, že tento plyn shoří v místě těžby. Celkově jde o 5 % celosvětové produkce zemního plynu.  


Takové množství odpovídá 30 procentům plynu spotřebovaného v Evropské unii a 23 procentům spotřeby v USA. Tímto hořením plynu ročně vzniká 400 milionů tun CO2, tedy asi stejné množství, jaké vytvoří 77 milionů automobilů. Na celém světě se ročně vyplýtvají miliardy kubíků zemního plynu, obvykle jde o vedlejší jev při těžbě ropy.

Navzdory těmto obrovským číslům tu je i dobrá zpráva: snížení množství vyplýtvaného plynu by se mohlo stát příkladem velkého úspěchu v oblasti energetiky a životního prostředí a lze ho dosáhnout s využitím již existujících technologií. Jedním z těchto technologických řešení je například metoda zachycení a využití plynu při výrobě energie nebo jeho zpětné zavádění pod povrch země, což může usnadnit obnovení těžby ropy.

Průzkum GE uvádí, že by bylo možné využít jinak vyplýtvaný zemní plyn v hodnotě téměř 20 miliard dolarů na výrobu spolehlivé, dostupné elektřiny, a tak díky zvýšení globální ekonomické produkce získat výnosy ve výši miliard dolarů.

Pokročilá kompresní technologie od společnosti GE Oil & Gas umožní minimalizaci hoření zkapalněného zemního plynu v Kataru. Půjde o první využití technologie tohoto typu ve velkém rozsahu. Plyn, který se běžně odpaří během nakládání zkapalněného plynu do tankerů, se nyní zachytí a prostřednictvím potrubí odvede do centrální kompresní oblasti, kde bude využit jako palivo pro chladicí zařízení, které zkapalňuje plyn určený k exportu.

Vzhledem k tomu, že plyn se obvykle nachází v místě ropných vrtů, bylo jeho spalování odjakživa součástí ropného průmyslu. Protože se v tomto směru udělalo v posledním desetiletí hodně práce, hoření ve velkém rozsahu je u nových vrtných projektů spíše vzácností.

K nejrozsáhlejším ztrátám plynu kvůli hoření však dochází v odlehlých oblastech, kde nedostatečný trh, chybějící dostupnost potrubí a/nebo malé množství neumožňují investice do zachycování plynu.

„Pokud se na globální úrovni projeví větší podpora a zájem – včetně spolupráce, vhodné politiky a zavádění inovativních technologií – bude možné velké ztráty z hoření plynu do značné míry eliminovat již během pěti let. Jedná se o řešení, které prospěje všem stranám,“ uvedl Michael Farina, programový manažer GE Energy a autor zmíněné studie.

Například deník The Financial Times uveřejnil článek o tom, že „kdyby Rusko mohlo zachytit polovinu plynu ztraceného hořením a prodat jej za domácí tržní ceny, přineslo by to ročně 2 miliardy dolarů navíc“. Farina deníku prozradil, že „existuje mnoho zemí, například Norsko, Indonésie a Angola, které ukázaly dobré příklady toho, jak lze tyto ztráty plynu omezit.“

K dalšímu kroku je třeba koordinované úsilí ze strany vládních institucí, výrobců ropy a zemního plynu, poskytovatelů technologií i ze strany mezinárodního společenství. Cílem je zdůraznit finanční výhody spojené s omezením spalování plynu, zajistit podporu orgánů místní správy k monitorování a prosazování regulací ohledně spalování zemního plynu a vybudovat kapacity, které místním investorům a dodavatelům pomohou rozvíjet, provozovat a udržovat distribuovanou výrobu energie.