Evropská komise odhalila, že 62% nově instalovaných zdrojů elektřiny v rámci Evropské unie za rok 2009 bylo obnovitelných. Podobně tomu bylo ve Spojených státech, kde šlo o více než polovinu nově instalované kapacity. pokračování…

Evropský komisař pro energii Guenther Oettinger řekl, že Evropa přepraví první energii vyrobenou v severní Africe už do pěti let. Ambiciózní projekt DESERTEC tak nabírá obrátky. pokračování…

Podle zprávy Evropské asociace pro větrnou energii se tento rok větrným elektrárnám v instalovaném výkonu podaří předstihnout ty plynové. Je pravděpodobné, že co se týká objemu nové kapacity, umístní se větrné turbíny na prvním místě. pokračování…

Stále se rozrůstající Londýn musí čelit překvapivým problémům. Obvyklý dojem je ten, že v Británii prakticky neustále prší. Pravda je ovšem ta, že v letech 2005 a 2006 zažívala oblast kolem Londýna vydatná sucha. Ta přispěla k rozhodnutí vybudovat ve východní části města moderní odsolovací zařízení. pokračování…

Plány Evropské unie na projekt DESERTEC se zdá se začínají skutečně zhmotňovat. Největší soukromá společnost v Alžírsku, Cevital, ohlásila, že je ochotna postavit se za projekt solární elektrárny o výkonu až 2000 MW a ceně kolem 8 mld. dolarů. pokračování…

Skotsko je součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Zároveň má ale vlastní parlament a vůbec tak nějak působí celkem samosprávně. Teď se rozhodlo, že půjde naplno do obnovitelných zdrojů energie. Hodlá podpořit nový projekt NICER, který propojí země sousedící se Severním mořem pokročilou energetickou sítí.

Iniciativa má za cíl propojit novými účinnými energetickými kabely zdroje obnovitelné energie jako jsou přílivové elektrárny, elektrárny využívající mořských vln, větrné turbíny, vodní elektrárny nebo dokonce i solární elektrárny. Nové kabely mají být položeny na dno Severního moře.

Celý projekt má zároveň přispět k rozvoji přístavů i celých regionů a jejich energetické bezpečnosti. A v konečném důsledku tak zlepšit energetickou bezpečnost celé Evropy a zvýšit možnosti využití obnovitelných zdrojů energie.

Před patnácti lety, kolem roku 1993, se finský potápěč Rauno Koivusaari málem nikdy nevynořil ze dna Baltského moře. Při průzkumu vodního vraku jej jen těsně minula obrovská lodní vrata, která díky podmořským proudům “vlála” sem a tam. Právě tehdy Rauno přišel na svůj jedinečný nápad pro další obnovitelný zdroj energie.

Během dalších let pak svou ideu přetvářel v praxi. Založil společnost AW Energy, která je dnes lídrem celého konsorcia společností zabývajících se využitím energie vln. Bosch-Rexroth, ABB, Wave Energy Centre, ti všichni jsou sponzorováni Evropskou unií. I díky ní mohl Rauno navrhnout prototyp zařízení nazvaného WaveRoller.

V podstatě nejde o nic jiného než o obrovský ocelový plát, který je volně připevněn k mořskému dnu. K němu je pak připojeno hydraulické zařízení. Vlivem mořského proudění a se plát pomalu komíhá sem a tam, a tak vyrábí elektřinu.

Společnosti AW Energy se aktuálně podařilo z fondů EU získat dotaci asi 3 mil. euro na praktické testování zařízení WaveRoller na pobřeží Portugalska. Prozatím půjde o malý prototyp, nicméně předpokládá se, že jedno WaveRoller zařízení o hmotnosti 20 tun by mohlo vyrobit až 300 kW. Při zapojení tří takových vedle sebe by to pak byl 1 MW.

Výhodou WaveRolleru je odlonost proti tzv. NIMBY neboli “Not in my backyard” (”Ne na mém dvorku”) efektu. Ten spočívá v tom, že lidé jsou sice možná ochotni podpořit obnovitelné zdroje energie, ale nikoliv ve svém okolí. Aneb “postavte to, ale nechci to mít na dohled”. WaveRoller má výhodu v tom, že je nejen snadno vyrobitelný v sériové výrobě, mechanicky spolehlivý a odolný, a navíc je pod vodou, takže není vidět. A co není vidět, na to je těžší si stěžovat.

Stavby budoucnosti údajně budou moct měnit barvu, ale zdaleka nejen to. Podle německého architekta Axela Rittera dokážou stavby za několik let dokonce i měnit tvar či geometrii, velikost či průhlednost v reakci na různé podněty. “Architekti, kteří se trendu zažehnutému chytrými materiály umožňujícími stavět adaptivní a kinetické struktury nepřizpůsobí zůstanou pozadu,” řekl Axel magazínu Architecture and Design.

Axel mimo jiné pracuje například na budovách, které budou reagovat na dešťovou vodu - zmenšováním nebo zvětšováním. Hlavním přínosem tzv. chytrých materiálů má být především jejich využití při stavbě ekologických budov v rámci konceptu trvale udržitelného rozvoje. Chytré materiály dokáží získávat energii přímo ze svého okolí, nepotřebují tedy vnější přívod energie. Fungují zároveň jako senzory, ale i jako aktivní činitel. Není třeba je proplétat dráty a podobně.

Už před lety se v rámci Evropské unie začalo pracovat na projektu PICADA. Jde v něm o výzkum inovativních stavebních a konstrukčních materiálů, které mohou pomáhat v boji proti znečištění. Beton nebo omítka by pak mohla dokázat pohlcovat organické i anorganické vzdušné polutanty poté, co byly vystaveny ultrafialovému či slunečnímu záření. “Nové materiály mají pomoci i ke snížení úrovně oxidů dusíku, které jsou příčinou dýchacích problémů a spouští produkci smogu, a jiných toxických látek jako benzen,” píše magazín Ekolist. O inteligentních stavebních materiálech se dočtete také na Českém rozhlasu.

Ve dnech 12. - 13. listopadu 2009 19. - 20. listopadu 2009 se uskuteční na výstavišti BVV v Brně - čtvrtá česká fotovoltaická konference a výstava s mezinárodní účastí. Jedná se již tradičně o největší akci v ČR, zaměřenou na problematiku výroby elektřiny ze Slunce. Součástí konference budou přednášky o aktuálních informacích z oblasti legislativy, trhu v ČR, okolních států a v Evropské unii, dotační politiky ČR a financování fotovoltaických projektů, problematiky připojení do sítě, stavební legislativy aj. V rámci konference proběhne zakládající valná hromada České fotovoltaické asociace s příjmem přihlášek zúčastněných firem. Doprovodná výstava bude zaměřená především na kompletní nabídky firem působících ve fotovoltaice, a to jak z ČR, tak i firem ze zahraničí.

Výstava bude výbornou příležitostí jednak pro budoucí investory a laickou veřejnost, pro získání základních informací z oboru fotovoltaiky a jejich možnostech využití “energie zdarma”, ale také i pro firmy z oboru pro navázání nových obchodních kontaktů a rozšíření svých obchodních příležitostí. Na konferenci bude také diskutována situace ohledně výkupní ceny energie z FVS pro rok 2010 a let následujících. Tradiční pořadatel fotovoltaické konference je Czech RE Agency. Pokud chcete vědět jak probíhal minulý ročník konference, čtěte reportáž.

Podle předběžných odhadů Nizozemské agentury pro životní prostředí, která využila nejnovější poznatky společnosti BP, se globální růst emisí oxidu uhličitého zpomalil na polovinu proti roku 2007. V roce 2008 byly vyšší o 1,7%, přitom o rok dříve rostly o 3,3% a v minulých letech dokonce až o 4%. Co za to může? Ekonomická krize, vysoké ceny ropy, zvýšený důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie. V roce 2008 tak bylo do ovzduší vypuštěno asi 31,5 miliard tun CO2, v roce 1970 to přitom bylo 15,3 mld. tun. V minulém roce se globálně snížila spotřeba ropy o 0,6%, šlo o první pokles od roku 1992. Největší pokles zaznamenaly Spojené státy americké - o 7%. Mezitím Čína svou spotřebu zvýšila, a to o tři procenta. Podle zprávy BP a nizozemské agentury má vliv na snižování emisí také využívání biopaliv v dopravě. V roce 2008 měly ušetřit asi 100 milionů tun CO2 a zajišťovaly celkem 2,5% spotřeby paliva. Velmi důležitou roli hrají větrné elektrárny, v roce 2008 se globální kapacita zvýšila o 30% - v USA o 50%, v Číně dokonce o 100%. Celkem se obnovitelné zdroje energie postaraly o 4,4% globální výroby elektřiny. Ušetřily tak 500 mil. tun CO2. Stále se však zvyšují také emise z uhelných elektráren, ačkoliv pomaleji než v předchozích letech - o 3,5% namísto předchozích 5%. Ke snížení přispěl především systém emisních povolenek Evropské unie, ale i globální recese. Ze zprávy zároveň plyne, že zatímco v USA a EU emise celkově klesají, rozvíjející se ekonomiky jako Čína, Indie či Rusko spíš rostou - i když pomaleji než v předchozích letech. Zajímavé číslo: v EU připadá 8,5 tun emisí CO2 na jednoho obyvatele (pokles z 9 v roce 1990), v Číně je to 5,5 tuny, v USA 18,5 tuny.