Evropská komise schválila vytvoření evropské energetické unie
Evropská komise dnes schválila vytvoření evropské energetické unie. Její budoucí podobu představili místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete.
Z návrhu energetické unie Maroše Šefčoviče vyplývá, že vedle například společného nákupu plynu či zlepšení spolupráce provozovatelů energetických sítí bude jedním z pilířů i energetická efektivita, například úspory energie v budovách.
Podle neziskové organizace Šance pro budovy je to krok správným směrem. Kromě úspor energie tato opatření navíc rozhýbou místní ekonomiku.
„Energeticky úsporné stavebnictví dle našich propočtů vytvoří zhruba 35 tisíc pracovních míst a přinese jedno procento k růstu českého HDP ročně. Po roce 2020 pak tato opatření uspoří odběratelům, tedy domácnostem, firmám a institucím, minimálně 25 miliard ročně a pomohou také větší nezávislosti Česka na nejistých zahraničních dodávkách energie,“ uvedl ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Obnovitelné zdroje jsou v EU úspěšným nástrojem pro snižování emisí
Evropa chce být také energetickou unií
Pětina energie z obnovitelných zdrojů? Pro polovinu států EU nesplnitelný sen
Právě energetická bezpečnost je jedním z hlavních cílů energetické unie. Maroš Šefčovič na dnešní tiskové konferenci zmínil, že jednou z cest k bezpečnější Evropě je právě energetická efektivita.
„Energetická efektivita by vždy měla být považována za prioritu, za energetický zdroj ve své vlastní podstatě,“ uvedl Šefčovič na konferenci. Komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete zase vyzdvihl pozitivní dopad úspor na klima.
Proto chce, aby se budoucí energetická politika EU řídila principem „energy efficiency first,“ tedy principem, který bude po členských státech chtít, aby před každým novým kontraktem dodávek energie, před každou plánovanou výstavbou nové infrastruktury zvážily, zda stejného výsledku nelze dosáhnout úsporami.
„Nejlevnější, nejbezpečnější a nejudržitelnější je ta energie, kterou nepoužijeme,“ řekl Arias Cañete, podle kterého je jednou z cest k uskutečnění plánu například lepší přístup podniků k financování energetických úspor a snadněji dostupné peníze pro rodinné domy.
V březnu bude ještě dokument projednávat Evropská Rada pro energetiku a následně vrcholný summit EU – Evropská rada. Energetická unie je také jedním z důležitých témat Lotyšského předsednictví EU.
Ono se brzy po zavedení ukáže (stejně jako u měnové unie), že je to trochu jinak. Centrální diktát co a jak („zeleně“) vyrábět a spotřebovávat (jako u měnové a dotační politiky). Evropa potřebuje silný energetický diktát/totalitu, aby mohla vzdorovat diktátu Ruska. Nejde zde o svobodu a demokracii, ale o moc a závazky (snižování emisí…).
Pozn.: Záleží jakou účinností se myslí „energy efficiency first“. Nejefektivnější je samozřejmě spalovat fosilní paliva jako uhlí, které Evropa má a neúčinné je ho nechat ladem (účetně sice bude v zásobách, ale když ho neodepíšou).
Myslím že se bude jednat o řešení klasického problému výkon/příkon, tedy pokud se bude týkat politike energetické efektivity, tedy účinnost využívání energie.
EU se bez diktátu i v jiných oblastech, vlastně jakékoliv větší soustátí na cestě federalizace, se neobejde bez jisté formy diktatury.
Ano přesně tak, neefektivní úspory nařízené totalitní vládou EU, přinesou jen další brutální ekonomické ztráty. Lidi se totiž ve své většině dovedou chovat nejvíce šetrně , stačí když mají informace. Už dnes je systém spotřebičů , které musí být všechny A postavený na hlavu , pokud si například někdo chce koupit pračku na chatu, aby si tam 8x za rok přes léto vypral prádlo , k čemu je mu pračka ve třídě A , úsporné žárovky se mu vrátí tak 10 let po smrti. Ne všechna opatření jsou k ničemu. Štítkování beru ,ale zákaz „nezelených“ spotřebičů je nesmysl.
Komise proto už na přelomu let 2015 a 2016 vytvoří legislativu, která trh s elektřinou ještě víc promění. Jejími hlavními hesly budou: zapojení nových zdrojů; chytré spotřebiče v domácnostech a chytré sítě, které dovedou reagovat na aktuální poptávku; větší integrace trhů a více přeshraničního obchodování.
Řada zemí by navíc měla dohnat svůj dluh a deregulovat ceny energie na svém území.
V jádru celé myšlenky má pevné místo snižování emisí skleníkových plynů a ambice stát se jedničkou ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Domácnosti by zase měly mít možnost snižovat své účty za energii a případně vyrábět energii vlastní.
Tak to vypadá že ti „naši“ Putinovci z ministerstva průmyslu a obchodu budou muset tu „novu“ uhlojadernou energetickou antikoncepci zase přepracovat.
Tak snad to povede k odblokování současných nepříjemností ohledně soukromých instalací elektráren.
Porblém je v současnosti neexistující vedení a nedostatečná akumulační kapacita, byť by v Německu, kde je problém asi největší, bylo možné částečně snad využít přenosových vedení Německých Drah, která jsou napajena do Rakouska a do Švýcarska. (O tom jsem psal již dříve) Byť by to byla kapacita jen několika stovek MW.
Nejideálnější a asi nejlevnější řešení by bylo, kdyby většina vodních elektráren měla ještě přečerpávací blok, ten by jednak zlepšil regulační kapacitu v síti, ale také by využil již existující rozvodnu a vedení, tedy by nebylo teba v podstatě nic nového stavět. Třeba u VD Vranov by mohla být klidně postavena další elektrárna přečerpávací, se spádem cca 80m, výkon by byl asi 20MW(beru v úvahu současnou rozvodnu). Ideální by byla i PVE u Orlíku, ale to by bylo na samostatný článek. Případná přístavba Vltavské kaskády by byla také kapitola sama pro sebe.
Další věc je že by mohly být realizovány akvadukty, které by převedly, část vody ze špatně využitelných toků do toků větších, nejlépe nad existující elektrárny, kde by tato mohly být využita, navíc by mohly slouřit jako částečná ochrana proti povodním.
Pípadně by mohly být v areálech bývalých elektráren zřízeny velké akumulátorové stanice. Například v Oslavanech je dodnes přípojka s kapacitou asi 180MW, v Hodoníně je volných asi 100MW a jistě by se podařilo najít dost míst která by podobné podmínky splňovala.
Problem je ze vami navrhovana opatreni na akumulaci jsou neefektivni tudiz vlastne v rozporu s duchem clanku „nejlevnejsi energie je ta co se nemusela vyrobit“ efektivnejsi je vyrabet tolik energie kolik zrovna potrebujete.
Problém je že krom parních elektráren a akumulačních hydroelektráren se výroba plánuje velmi těžko. Pokud se týká jadených elektráren, tak tam je zase problém s regulací, byť ta se zvládá lépe, avšak pak není ideálně využito palivo (reaktory s tavenými solemi by na tom byly lépe)
Pokud máme mít energetiku s co nejméně emisemi, postavenou zejména na OZE, pak se bez akumulace neobejdeme. Ano mohli bychom začít škrtat spotřebu v noci, například omezením výkonu světel na ulicích a podobně, ale ukažte mi jediné město které do toho půjde, zatím vidím světel stále více a více.
Bohužel nemám žádné údaje o tom jaké bylo světelné znečištění v roce 1900 a jaké je dnes, ano mohl bych si na to najít rovnice a spočítat to, ale nemám žádnou historickou mapu veřejného osvětlení. Kolik W/m2 bylo na náměstích tehdy, kolik je to dnes. Problém je totiž v tom že krom pouličních lamp nám dnes svítí výlohy a vývěsní cedule, všechno se to sčítá, památky nasvěcujeme zbytečně celou noc. Dříve také bylo běžné že byly dva světelné okruhy, obloukovky a žárovky, někdy po setmění se spustily oba systémy a kolem 10-11 hodiny se obloukovky zhasly a jelo se na žárovky. Elektřina byla jednak drahá a jednak bylo zbytečné udržovat tolik světla pro minimální pohyb po ulicích.
Ano je každého soukromou věcí zda bude platit elektřinu za zbytečné svícení, nebo ne, ale města by měla uvažovat jinak, bohužel u nás se v posledních letech stala úchylkou radnice světla nad přechody, které již stejně jsou osvětleny. Čas levného proudu se blíží ke konci. Jestli se mi podaří zjistit ceník proudu z roku 1901 (u nás zavedena elektřina), mohu jej zaslat redakci k otištění.
Jsem si jistý že pokud by nebyl proud generován ve velkých centrálních elektrárnách daleko od lidí, ale mnohem blíže, pak by byl přístup lidí k k využívání této energie jiný.
Můj návrh na výstavbu dalších akumulačních kapacit je pouhou reakcí a možným řešením, pokud by měl růst podíl OZE v elektrické síti, byť u PVE ztratíme asi 1/4 energie, v konečném důsledku to bude v síti s množstvím JE výhodnější než tuto energii propálit ve světlech a v síti s OZE to bude efektivnější, než tuto energii nespotřebovat – neuložit a ve večerních hodinách nebo za podmračena pálit uhlí nebo jiná paliva.