Pětina energie z obnovitelných zdrojů? Pro polovinu států EU nesplnitelný sen

Směrnice Evropské unie 2009/28/EC o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie stanovila závazný cíl pro členské země. je jím vytvoření 20% podílu OZE v konečné spotřebě energie do roku 2020. Jenže to se zdaleka nemůže podařit všem.

Grafické přílohy zprávy "Keep on Track" jsou velmi názorné a výmluvné. Zdroj: KeepOnTrack report.
Grafické přílohy zprávy „Keep on Track“ jsou velmi názorné a výmluvné. Zdroj: KeepOnTrack report.

Jak ukazuje aktuální monitorovací zpráva evropské komise, podle stávajících trendů minimálně čtrnáct z osmadvaceti zemí (včetně Chorvatska) pravděpodobně tento cíl nesplní, včetně České republiky.

Zpráva s podtitulem „Keep on Track!“ měla vlastně být jakýmsi pozitivním shrnutím, jak dobře se daří jednotlivým zemím tento nastavený plán plnit. Jenže se záhy ukázalo, že prakticky polovina všech členských zemí je pětinovému podílu OZE do roku 2020 více než vzdálená.

Zpráva vyhodnocuje jednotlivá přijatá legislativní opatření těchto zemí z hlediska účinnosti, podpory a motivace k zavádění alternativních zdrojů energie do národních mixů, a na základě stávajících vývojových trendů konstatuje momentální selhání opatření u čtrnácti států.

Komu se zatím nedaří? Rozhodně se nejedná o nějaké černé ovce. Po boku České republiky stojí Belgie, Španělsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Lucembursko, Malta, Holandsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko i Velká Británie.

Všechny tyto státy budou mít pravděpodobně s vlastními dvaceti procenty velké problémy, i když ne všude budou komplikace stejně velké. Zpráva například zmiňuje, že Velká Británie a Francie jsou příkladem zemí, kde je akční politika dobře nastavená, ale pokrok v rozvoji blokují dílčí komplikace, zatímco v Polsku či Španělsku lze hovořit o celosystémovém selhání.

Komu se naopak daří? Pokud nedojde k nějakým opravdu zásadním a dramatickým změnám, nebude mít problém svůj závazek vůči EU splnit Rakousko, Bulharsko, Kypr, Dánsko, Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Rumunsko a Švédsko.

Určitá nejistota pak panuje u Finska, Německa, Irska a Slovenska. Všechno je prý o tom, jaké stanovisko nyní vlády jednotlivých zemí zaujmou. Zpráva upozorňuje na to, že je zapotřebí zajistit „předvídatelný, stabilní a čitelný právní rámec pro OZE na vnitrostátní úrovni, a vyloučení retrospektivních a retroaktivních (tj. zpětných) změn stávajícího režimu podpory.“

Právě klima, které lemuje vztah mezi systémem státní podpory a vlastní nejasnou motivací vlád, je pak hlavní příčinou dosavadního selhání zemí, jako je například Francie či Británie.

CleanTechnica.com

17 komentářů: „Pětina energie z obnovitelných zdrojů? Pro polovinu států EU nesplnitelný sen

  • 6. 11. 2014 (11.55)
    Trvalý odkaz

    PS: tak ci tak zalohovani siti bych si urcite ponechal

    Reagovat
  • 29. 10. 2014 (12.11)
    Trvalý odkaz

    Tento cíl je nesmyslný, Česko prostě nemá podmínky pro splnění tohoto cíle. Musley bychom buď pokrýt celé česko solárními panely nebo větrnými turbínamy.

    Reagovat
    • 29. 10. 2014 (13.37)
      Trvalý odkaz

      Melo by se lidem ukázat kolik je vlastně potřeba instalací na pokrytí daného výkonu/spotřeby ČR. Jednou jsem to počítal v bakalářce a vemte že spotřeba ČR je 90TWh/rok včetně ztrát a prodeje, jinak je to myslím cca. 60-70TWh. Tzn. například ve FVE výkon +-80GWp což je samozřejmě moc pro síť proto se nezávislí snaží o tzv. chytré sítě, aby se energie spotřebovala správně a eventuelně uložila na noc např. v bateriich atd. Ale zpět k výpočtu. Na volnou plochu je 80GWp/80.000MWp cca. 160.000 Ha x 0,01 = 1600km2 pro představu plocha ca. 3x Praha. Celá ČR má skoro 79tis.km2, takže prosím příště nejdřív něco spočítat a pak něco napsat, ale nepsat nesmysly. A vim o čem mluvím, stavěl a prodával jsem FVE. Pozemkový fond ČR má cca.1mil.Ha TTP,které jsou „k ničemu“ tzn. ani ne 20%(16%) by stačilo aby sám stát investoval bez dotování tzv. baronů, kteří díky solárni dani už ani baroni nejsou. Když vezmu,že je v ČR mraky nevyužitých střech, nemám k dispozici číslo o které bych se mohl opřít, tak věřím že bychom jenom využitím všech vhodných střech pokryli levou zadní těch 20% a myslím si že v Praze je dost střech, které by možná pokryly výrobu Temelína, ale je to jen hypotéza, ne podložené tvrzení.

      Reagovat
      • 29. 10. 2014 (17.36)
        Trvalý odkaz

        Nechce se mi teď dohledávat text, ale nedávno tu vyšel jeden o plovoucí FVE, takže se do toho dá započítat i plocha vodních nádrží. Z vašeho výpočtu plyne že na 1MWp je zapotřebí asi 2ha. Jenom lipno má asi 4870ha, Orlík asi 2540, celé Nové mlýny asi 3220, Švihov 1330, Nechranice 1300, Slapy 1240, Rozkoš 1000, Slezská harta 870, Vranov 760, Jesenice 750, Dalešice 510. to je 18390ha, kdyby jen čtvrtina byla pokryta solárními panely (což by mimochodem snížilo výpar z vodní hladiny) máme asi 2290MW. To je více než výkon Temelína, roční produkce by byla asi 2,29TWh, což jsou asi 3% naší spotřeby. U vodárenských nádrží by mohlo být pokrytí vodní hladiny ještě vyšší, tady jsem bral jakýsi průměr. To jsem neposčítal zdaleka všechny vodní nádrže a ostatní vodní plochy, jako jsou opuštěné štěrkovny a nebo upravené horní nádrže některých našich PVE, kde by mohly být panely na roštu podepřeném nějakými sloupy tak aby je výrazné kolísání hladiny neohrozilo.

        Jinak by to představovalo asi 2% rozlohy republiky, je otázka, jestli to opravdu chceme obětovat, nebo ne, protože by se tyto elektrárny soustředily na místech kde jsou pro ně vhodné podmínky, ale nemusí tam pro ně být dostatečná infrastrutkrura.

        Já bych tady do této oběti plochy klidně šel. Je to celkem málo, pokud se udává že spotřeba elektřiny je asi 16% z celkové spotřebované energie, pak na celou naši spotřebu energie potřebujeme asi 13% území, pokud počítáme se současným stavem technologie a jen s FVE, samozřejmě mix s ostatními zdroji by vedl k jinému záboru plochy a tomu že jí bude blokováno méně. Problém by nemusel být ani s akumulací energie, protože se dá akumulovat různě, třeba i v teplárnách speciálními akumulačními kotli a nebo v dopravních prostředcích. Ovšem stále budeme muset počítat i s malým množstvím uhelné elektřiny, jejíž produkce by ale měla být jen pro krytí požadavků těžkého průmyslu a to tak že bude vyráběna přímo v místě spotřeby (Ostravské hutě, Škodovka v Plzni etc.)

        V přechodném období se dá ještě uvažovat s jadernou elektřinou, bohužel bychom museli mít ale opravdu robustní síť a najít nějaký vhodný způsob skladování energie, jak na centrální úrovni (PVE) tak na osobní úrovni (baterie).

        Reagovat
        • 7. 11. 2014 (1.58)
          Trvalý odkaz

          S plovouci elektrarnou muze ale dojit k vetsimu vyskytu sinic ty jsou nenarocne na svetlo a maji radi teplo ktere jim odpadní teplo z FVE doda.

          Reagovat
          • 7. 11. 2014 (7.51)
            Trvalý odkaz

            Ta leketrárna bude chladit do vzduchu, který je ale nad vodníhladinou o něco chladnější, o pár stupňů, než nead zemí, navíc s oněco vyšší vlhkostí. Navíc, nevím tedy jak u které přehrady, nad vodní hladinou fouká o něco silnější vítr než nad břekem, tedy by mohl také pomoci s chlazením.

            Sinice jsou celkem velký problém, ale myslím že pokud se podaří snížit výrazněji energietický příjem vody a odstranit přebytek fosfátů, tak by právě zastínění vodní hladiny a tím možná snižení výpadu a teploty mohly vést naopak k jejich poklesu.

    • 29. 10. 2014 (16.40)
      Trvalý odkaz

      S prominutím, nesmyslný je především váš komentář, jak velmi trefně popsal čtenář Jakub výše.

      Reagovat
      • 30. 10. 2014 (17.38)
        Trvalý odkaz

        Nesmyl to je, pokud nemá ČR zkrachovat. Nemluvě o té hovadině, kterou vypustil z klávesnice nick „tom“.

        Reagovat
        • 30. 10. 2014 (20.30)
          Trvalý odkaz

          Domnívám se že se jednalo o nesmyslnost zveličení potřebné plochy. Jaká je skutečná cena panelů při velkoobjemové přepravě, nebo jaká by byla jejich cena pokud by mělo dojít k instalaci oněch 80GWp během dekády, nevíme. Můžeme bez obav říct že jsme dneska někde na ceně (za samotný panel), pod jedním USD/Watt, některé ůdaje říkají že až pod 50 USD centy za Watt. Pokud budeme počítat s tou cenou 50centů, což je asi 10Kč/watt.

          Záleží ale taky na tom jak se to bude celé financovat, bude to ze státního, nebo ze soukromého? Jak se nastaví podpora? Řekněme že cena panelu 250W nechť je 5000Kč (viz e-shopy), kdyby se měl zaplatit za 10 let a byl v provozu 1000h ročně, pak za desetiletí máme 2,5MWh, tedy (je to bez elektroniky tedy), máme to cenu 2Kč/kWh.

          Teď se musíme ale zeptat jak chceme aby naše FVE byly stavěny jako solární parky v řádu MW, nebo mají být na střechách budov v řádu kW, nebo stovek kW (haly, továrny), má být hrazen jen rozdíl mezi produkcí a spotřebou ze sítě, nebo se má proud prodat do sítě a z ní zase odkoupit?

          Jsem si jistý, že by bylo možné vhodně nastavit podmínky tak aby se daly FVE instalovat a přitom nepředstavovaly výraznou zátěž pro nemajitele FVE.

          Samozřejmě budeme potřebovat regulační kapacity, ale ty budou potřeba tak jako tak. Pro ostatní OZE jsou jiné ceny, byť se to tak nezdá, pořád máme kde stavět třeba vodní elektrárny, ale myslím že jsem to tu už kdysi pasal třeba o tom že se dá postavit u Vranova něco na způsob Lipna a využít tak celý spád, nebo že by se dalo jet podle původního projektu. Nevímjestli je stále platná ta smlouva na využití Dyje, jsou tam dostupné deítky MW, které by mohly sloužit i jako regulační kapacita.

          Reagovat
        • 4. 11. 2014 (16.36)
          Trvalý odkaz

          Zrovna mám přišlo vyúčtování a na konci faktury je:
          Zdroj
          Uhlí 0%
          Zemní plyn 0%
          Topný olej 0%
          Jádro 0%
          Obnovitelné zdroje 100%
          Neuvedeno 0%
          Celkem 100%

          V roce 2009 jsme měli 4570,93Kč/MWh ze špinavých a nebezpečných zdrojů od ČEZu (D-Standard – Basic, 1x25A, D02d, 800kWh, Severomoravský kraj).
          Teď v roce 2014 máme 4313,09Kč/MWh z obnovitelných zdrojů od http://www.nano-energies.cz (Nano Energies je jediným certifikovaným dodavatelem 100% zelené elektřiny na českém trhu.)

          Pokles ceny elektřiny je 4570,93-4313,09=257,84Kč/MWh
          Kdybychom zůstali u ČEZu zdražila by nám elektřina o 2,26 % a teď bychom platili 4674,44Kč/MWh a tedy o 361,35Kč/MWh více.

          Reagovat
    • 29. 10. 2014 (17.53)
      Trvalý odkaz

      Je to nesmysl. Standard by měl být 100% z OZE alespoň u elektřiny, tak jak to máme i my doma.

      Reagovat
      • 3. 11. 2014 (15.44)
        Trvalý odkaz

        To mne zajímá. Chystám se dát na dům FVE panely, ale zatím jsem nepřišel na to jak bych mohl pokrýt celou spotřebu. Spíše to vychází tak na půl napůl, plus akumulátory a asi buď zbytek ze sítě, nebo nějaký záložní plynový generátor. Ale touž je zase hodně složité.
        Jestli to není nějak tajné mohl byste mi poslat jak to máte vyřešené? Klidně i na mail: hobitt@email.cz

        Reagovat
      • 7. 11. 2014 (1.23)
        Trvalý odkaz

        Bohuzel, to muze platit v letnich mesicich ale v zimnim obdobi tezko.

        Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *