Evropský parlament chce závazný cíl růstu obnovitelných zdrojů do roku 2030

Evropský parlament včera v nelegislativním hlasování podpořil potřebu pevně stanoveného cíle pro další růst obnovitelných zdrojů do roku 2030. Europoslanci tak dali jasný signál, že podporují navýšení množství čisté energie z větrných, solárních nebo biomasových zdrojů. Pokračování ve strategii zdůrazňuje také vhodnost pobídek i škálu podpůrných mechanismů využívaných členskými státy.

Norská vodní elektrárna Rånåsfoss s výkonem 98 MW. Norsko má celkem 1166 vodních elektráren, které pokrývají spotřebu země až z 99 %. foto: Lars Biørn-Hansen, licence  Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Norská vodní elektrárna Rånåsfoss s výkonem 98 MW. Norsko má celkem 1166 vodních elektráren, které pokrývají spotřebu země až z 99 %. foto: Lars Biørn-Hansen, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost k tématu uvádí:

Větrné, solární nebo biomasové zdroje dávají v Evropě práci milionu lidí a do konce tohoto desetiletí zaměstnají trojnásobek. Dnes mají investice v obnovitelných zdrojích roční obrat více než 130 miliard euro, což odpovídá asi jednomu procentu HDP EU. Do roku 2020 překoná čistá energetika HDP Česka. Pevně stanovený závazek posílí stabilitu investic do čisté energetiky, která pomáhá zvyšovat energetickou soběstačnost EU a šetřit tak desítky miliard euro za spotřebu fosilních paliv.

Dnes se bude Rada Evropy zabývat také konkurenceschopností EU a energetickou politikou. Premiér ČR Petr Nečas však jede na jednání hájit především pozici obřích energetických společností. Vývoj v Evropě však nasvědčuje, že atomové projekty patří minulosti.

Sluneční elektrárny na střechách domů a větrné zdroje tvořily loni největší podíl nově připojených zdrojů v EU a pomohly tak zabránit vzniku téměř 25 milionů tun oxidu uhličitého – hlavní příčiny globálních změn klimatu.

Data vyplývají z aktuální studie Evropské fotovoltaické průmyslové asociace (EPIA) [1], podle které přibylo více než 16 GW fotovoltaických elektráren celkem a téměř 12 GW větrných turbín. Dále také pokračuje trend poklesu jaderných elektráren (mínus 1,2 GW) a uhelných zdrojů (mínus 2,4 GW).

Růst čistých zdrojů vyžaduje stabilní prostředí a jasnou strategii pro další období. Petr Nečas jel do Bruselu hájit výstavbu obřích atomových zdrojů, které však lidem žádné výhody nepřinesou. Naopak investice do nového sektoru čisté energetiky podpoří oživení ekonomiky a pomohou Evropě snížit dovozní závislost na často nevyzpytatelných ekonomikách, které nás svazují importem ropy nebo plynu. Také Česká republika může zbavením se fosilních paliv ušetřit desítky miliard korun na léčení zdravotních potíží vyvolaných spalováním uhlí,“ říká Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Slunce:

• celosvětový instalovaný výkon solárních panelů dosahuje 102 tisíc megawattů, tedy více než čtvrtinu všech jaderných reaktorů
• solární elektrárny uspoří každoročně 53 milionů tun CO2
• v Evropě se nachází přes 70 procent světových instalací solární energetiky, které vyrobí tolik elektřiny, jako je ekvivalent spotřeby více než 30 milionů domácností
Vítr:
• celkově se v Evropě točí přes 109 tisíc megawattů větrných turbín [2]
• v roce 2012 se ve větrné energetice proinvestovalo více než 12 miliard euro
• výkon 100 tisíc magawattů větrných elektráren umí dodat elektřinu pro 57 milionů evropských domácností a nahradit tak produkci 62 uhelných elektráren

Zdroje:
[1] http://www.epia.org/index.php?id=22
[2]http://www.ewea.org/fileadmin/files/library/publications/statistics/Wind_in_power_annual_statistics_2012.pdf

tisková zpráva
Sdílet: