Evropa má návrh energetické politiky do roku 2030
Dnes v poledne představila Evropská komise návrh energeticko-klimatické politiky do roku 2030. Podle této strategie by měla EU snížit emise skleníkových plynů o 40 % a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 27 %. Cíl pro šetrnou energetiku je tak pod závazkem, který podpořili například europoslanci z výborů pro životní prostředí a průmysl.
Oproti aktuálně platným cílům do roku 2020 však chybí cíl ve snižování spotřeby. Podle slov eurokomisaře pro energetiku Oettingera by mohl cíl přibít po vyhodnocení loňské směrnice o energetické účinnosti.
„Téměř to vypadá, že se EU lekla vlastního úspěchu, kdy se v minulých letech stala lídrem v obnovitelných zdrojích. Reálně tak mohou být neambiciózní závazky výsledkem tlaku „fosilních“ států a velkých energetických společností. Obnovitelné zdroje se však po roce 2020 obejdou bez podpory, proto postupně vytlačí uhlí nebo jádro a lidem nabídnou dostupnější a šetrnější energii. Reaktor si prostě nikdo na dvorku nepostaví, zato solární panel může mít na střeše už dnes každý dům,“ uvádí k návrhu strategie EU Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
EU oživila obchodování s povolenkami, zlepší se ovzduší?
Čistá energetika – šance, která nastartuje v EU ekonomiku a ušetří stovky miliard
„Nastavení cílů pro obnovitelné zdroje v minulosti posloužilo jako potřebný impuls k rozhýbání investic do moderní energetiky. Právě díky této strategii je dnes solární energetika nejdostupnější zdroj obnovitelné energie. Šetrná energetika navíc v České republice pomůže vytvořit tisíce pracovních míst a podpořit místní ekonomiku. Zejména proto by se měla vláda Bohuslava Sobotky přidat k progresivním státům a požadovat ambicióznější závazek růstu obnovitelných zdrojů do roku 2030,“ dodává Martin Sedlák.
Technický potenciál OZE je realtivně vysoký jenže ten ekonomický je poměrně malý. Když se podíváme na ČR , pak technický potenciál výroby energie z OZE je něco kolem 30% celkové spořeby země. Tedy zhruba 3x více než dnes. Jenže Ekonomicky je to problém , protože masové nasazení FV panelů větrný el. a přečerpávacích el. je zkrátka problém i ekologický. Takže reálný protenciál je zhruba poloviční tj. někdo okolo 15%. Většina z těch 5% na víc proti současnosti je realizována pomocí tepelných čerpadel.
Jinak je to ovšem s emisemi CO2 a s energetickou samostatností. Česká republika má potenciál zhruba na 75% samostatnost v energiích bez nějakých velkých investic a postupném poklesu emisí CO2 někam k polovině současného stavu. Lze řešit pomocí tepelných čerpadel a jaderných el. Přičemž část ušetřeného zemního plynu by bylo použito zemní v dopravě. Ve výsledku by podíl ropy i plynu klesnul nějam k 12% celkově tedy by ČR byla závislá na dovozech jen cca z 25%.
Pokud najdeme někde alespoň jeěště 300MW pro průtočné elektrárny, můžeme vyrobit až 1TWh proudu, to je asi 1,4% naší produkce, a o něco více procent naší spotřeby.
Může se zlepšit využití dolní Vltavy, Moravy, Dyje… Ale jen z velkých řek to neposkládáme.