Obor komplexních systémů na Univerzitě v Newcastlu přišel se zajímavým objevem. Vědci vyšlechtili bakterie, které jsou schopné zacelovat praskliny v betonu. To by mohlo znamenat revoluci v oboru stavebnictví.
30.
Lis
První krok k této fantastické vizi udělali vědci na Tchaj-wanu. Podařilo se jím do vodní rostliny Bacopa caroliniana (Bakuma Karolínská) implementovat nanočástice zlata. Díky tomu se podařilo vytvořit v laboratorních podmínkách, první rostlinu emitující světlo.
Skupina japonských vědců zkoumá možnosti technologie, která by umožnila lithium-polymerové baterie vyrábět jednoduše tisknutím. Jde tedy o podobný princip, jakým se vyrábějí tenkovrstvé solární články, které s baterií úzce souvisejí. pokračování…
Kromě hojně diskutovaného oxidu uhličitého je za jeden z nejdůležitějších skleníkových plynů považován metan. Ten vzniká kromě jiného v okamžicích, kdy ovce říhají a bzdí (pšoukají). Metan dále „vylučují“ ve velkém měřítku například i krávy a jiní savci jakožto „trávící plyny“.
Vědci z Austrálie si proto usmysleli, že najdou příčinu proč některé ovce „spalují“ více a některé méně a následně vyšlechtí ovci, která bude „klimaticky přijatelnější“. Podle expertů je dobytek v Austrálii zodpovědný až za polovinu produkce skleníkových plynů v zemědělství.
Dále také vědci po dlouhém a namáhavém výzkumu zjistili, že jednotlivá zvířata se liší svou bzdící kapacitou. A kupodivu také to, že čím více pozře ovce potravy, tím více bzdí. Nyní chtějí zjistit příčiny těchto rozdílů a vyšlechtit nové, „zelenější“ ovce vypouštějící méně nebezpečného metanu. Přejeme hodně štěstí a úspěšně šlechtění!
Tenkovrstvé solární články jsou sice tenké, ale ne dost tenké. Výzkumníci na University of Texas v americkém Austinu aktuálně přišly s průlomovým objevem, díky kterému je možné solární články levně nanášet na jakýkoliv povrch, tedy prakticky „tisknout jako noviny“.
Řešením jsou, světě div se, opět nanotechnologie, resp. nanomateriály. Ty jsou 10 000x tenčí než lidský vlas a díky této mikroskopické velikosti mají dobré fyzikální vlastnosti ke zvyšování účinnosti.
I přesto se však účinnost přeměny světla na elektřinu spreje vyvinutého na univerzitě prozatím pohybuje kolem 1%. Aby mohl být tento produkt komerčně využit, chtějí vědci dosáhnout 10% účinnosti. Plánují tak učinit během následujících tří až pěti let.
Obrovskou výhodou takového řešení by bylo radikální snížení ceny solárních článků, a to údajně až o 90%. Bylo by totiž pak možné nanášet tyto poloprůhledné částice například na nerezovou ocel nebo například plasty. Tím pádem by bylo možné polepit třeba okna poloprůhlednou plastovou fólií fungující jako solární panel.
