Stará zbrojovka z období Studené války byla ve Wolfhagenu v Německu zrekonstrována do podoboby moderní školy. Vizionářský design zapojuje především obrovské pole tenkovrstvých solárních článků na střeše. pokračování…

Nizozemská vláda vyšetřila 1,2 mil. euro na nový projekt Eindhovenské technologické univerzity. Vědci chtějí s pomocí nanotechnologií vyvinout solární články s účinností 65%. To je více než 5x lepší účinnost, než jakou dnes běžně disponují solární panely. pokračování…

Komerční solární panely mají dnes efektivní účinnost max. kolem 20%. V laboratořích se podařilo dosáhnout vyšších čísel, ale z laboratoře do praxe je vždy dosti daleko. Doufejme, že v případě společnosti RoseStreet Labs Energy Inc. to půjde o něco rychleji. Firma vyvinula multipásmové tenkovrstvé solární články schopné zachycovat větší část slunečního spektra. pokračování…

Vědečtí mágové z technologického institutu MIT přicházejí s další úžasnou hračkou. Tentokrát vyrobili papírové solární články. Jsou výjimečně lehké, snadno se vyrábějí, ale prozatím nemají přiliš vysokou účinnost. Přesto jde o krok dobrým směrem. pokračování…
Společnost FTL Solar vyrábí lehká plachty pokryté tenkovrstvými solárními články. Mohou posloužit jako stínění např. u vašeho domu, na zahradě, ale původně byla plátna navržena pro armádu jako maskování, stínění a zároveň zdroj energie. pokračování…
IBM dnes už není jen obrovskou počítačovou společností. Výzkum IBM zasahuje prakticky do všech oblastí života. Slogan “Chytrá planeta” lze dnes vidět leckde a v rámci této marketingové kampaně IBM oznamuje i nový objev. Vědcům se podařilo vyvinout tenkovrstvé solární články s účinností 9,6%. pokračování…

Skupina japonských vědců zkoumá možnosti technologie, která by umožnila lithium-polymerové baterie vyrábět jednoduše tisknutím. Jde tedy o podobný princip, jakým se vyrábějí tenkovrstvé solární články, které s baterií úzce souvisejí. pokračování…

Elektronické knihy začínají být čím dál tím populárnější. Jejich největším přínosem je samozřejmě šetření papírem a skladnost. Bohužel, pořád ještě jsou příliš drahé. Amazon aktuálně ve Spojených státech i ve zbytku světa začala nabízet svou e-čtečku Kindle 2 za 259 dolarů, která se mimo jiné může pochlubit bezdrátovým 3G připojením. Jenže konkurence nelení. LG Display uvádí vlastní čtečku elektronických knih Solar e-book.
Výjimečná je zejména tím, že její součástí je tenkovrstvý solární článek, takže si knihy můžete číst ve vyprahlé poušti třeba do alelujá. Výhodou čteček je právě i jejich online konektivita, díky které si můžete knihy stahovat online - odpadá tím nákladná doprava obrovských balíků a jejich skladování v knihkupectvích, ze kterých se nejspíš v budoucnu stanou superluxusní historické svatostánky, ne-li památky.
Solární článek u elektronické čtečky LG je tenký jako kreditní karta, široký 10 cm a má účinnost 9,6%. Když ho necháte čtyři až pět hodin na přímém slunci, budete mít ve čtečce šťávu na celodenní čtení. LG má s tenkovrstvými solárními články velké plány, v roce 2010 chce mít jejich účinnost na 12%, v roce 2014 už 14% a začít je masově komerčně nabízet. Společnost Dow Chemical z nich například vyrábí solární střešní šindele.
Další spolešností, která se rozhodla vyrábět střešní šindele ze solárních článků je zavedený americký průmyslový gigant Dow Solar Solutions (součást Dow Chemical Company). Ta se obnovitelnými zdroji energie a konkrétně solárními technologiemi zabývá už delší dobu, takže je jisté, že nejde o žádnou “habaďůru”.

Solární šindele PowerHouse je možné snadno integrovat do střechy domu stejně jako klasické střešní šindele. Tenkovrstvé solární články CIGS uvnitř mají účinnost kolem 10%. Výhodou je, že vedle sebe můžete skládat jak běžné, tak solární střešní šindele. Instalace trvá narozdíl od běžných panelů asi 10 hodin. Dostupnost ve Spojených státech firma ohlásila do poloviny roku 2010, širší dostupnost pak na rok 2011.

Prozatím nejsou jasné přesné ceny, nicméně Dow slibuje, že budou o něc nižší než v případě klasických solárních panelů. Což je pochopitelné - tenkovrstvé solární články jsou levnější na výboru, také samotné šindele jsou mnohem méně komplikované než běžné solární panely. Podle Jane Palmieri, ředitelky Dow Solar Solutions, by už v roce 2015 mohl tenhle jediný produkt generovat až 5 mld. dolarů.

V současné době největší vojenské operace probíhající na území Afghanistánu a Iráku mají spoustu věcí společných a jednou z nich je i celodenně žhnoucí slunce. Vojáci si pak nejspíš musejí připadat jako tažné muly, když s sebou na jednotlivé mise tahají jako součást zhruba 45 kg až 70 kg výstroje také těžké baterie.

Britští vědci z univerzit v Glasgow, Readingu, Leedsu a dalších městech proto pracují na materiálech, které by vojákům měly pomoci využívat solární energii a odlehčit zátěž. S grantem 657 437 liber od britského ministerstva obrany vyvíjejí termoelektrické články a speciální materiály schopné přeměňovat sluneční záření na elektřinu.
Vedoucím projektu je prof. Duncan Gregory. “Zajistit, že vojáci budou maximálně mobilní, nezatíženi zbytečnou vahou je klíčové proto, aby mohli na bojišti operovat efektivněji a pohodlněji,” komentoval cíle svého výzkumu. Kromě termoelektrických článků, které generují elektřinu z teplotních rozdílů, pracuje také na pokročilých fotovoltaických článcích.
“Naším hlavním cílem je vyrobit s pomocí nanotechnologií fotovoltaický a termoelektrický film na vybraném substrátu, pak je zkombinovat a později nanést na ohebnou plochu,” popisuje Gregory. Jakmile se výzkumníci dostanou do této fáze, budou moct pokročit do další - tedy integrace jejich objevu s výbavou vojáků, například nanesení povrchu na helmu, kamufláž nebo jiné vojenské vybavení.
Díky tomu se budou moct také dále zmenšit baterie, které s sebou musí každý voják nosit - budou moct být dobíjecí. Zároveň profesor Gregory říká, že využije tzv. superkondenzátory pro situace, kdy bude v jednom okamžiku třeba velké množství energie. Právě tu jsou superkondenzátory schopny dodat. Kdy se však vojáci skutečně dočkají praktického využití těchto technologií, toť otázka.


Větráky bez vrtule
Jaderná fúze
Solární energie poteče do Evropy ze Sahary za 5 let
