IBM dnes už není jen obrovskou počítačovou společností. Výzkum IBM zasahuje prakticky do všech oblastí života. Slogan “Chytrá planeta” lze dnes vidět leckde a v rámci této marketingové kampaně IBM oznamuje i nový objev. Vědcům se podařilo vyvinout tenkovrstvé solární články s účinností 9,6%. pokračování…

Skupina japonských vědců zkoumá možnosti technologie, která by umožnila lithium-polymerové baterie vyrábět jednoduše tisknutím. Jde tedy o podobný princip, jakým se vyrábějí tenkovrstvé solární články, které s baterií úzce souvisejí. pokračování…

Elektronické knihy začínají být čím dál tím populárnější. Jejich největším přínosem je samozřejmě šetření papírem a skladnost. Bohužel, pořád ještě jsou příliš drahé. Amazon aktuálně ve Spojených státech i ve zbytku světa začala nabízet svou e-čtečku Kindle 2 za 259 dolarů, která se mimo jiné může pochlubit bezdrátovým 3G připojením. Jenže konkurence nelení. LG Display uvádí vlastní čtečku elektronických knih Solar e-book.

Výjimečná je zejména tím, že její součástí je tenkovrstvý solární článek, takže si knihy můžete číst ve vyprahlé poušti třeba do alelujá. Výhodou čteček je právě i jejich online konektivita, díky které si můžete knihy stahovat online - odpadá tím nákladná doprava obrovských balíků a jejich skladování v knihkupectvích, ze kterých se nejspíš v budoucnu stanou superluxusní historické svatostánky, ne-li památky.

Solární článek u elektronické čtečky LG je tenký jako kreditní karta, široký 10 cm a má účinnost 9,6%. Když ho necháte čtyři až pět hodin na přímém slunci, budete mít ve čtečce šťávu na celodenní čtení. LG má s tenkovrstvými solárními články velké plány, v roce 2010 chce mít jejich účinnost na 12%, v roce 2014 už 14% a začít je masově komerčně nabízet. Společnost Dow Chemical z nich například vyrábí solární střešní šindele.

Další spolešností, která se rozhodla vyrábět střešní šindele ze solárních článků je zavedený americký průmyslový gigant Dow Solar Solutions (součást Dow Chemical Company). Ta se obnovitelnými zdroji energie a konkrétně solárními technologiemi zabývá už delší dobu, takže je jisté, že nejde o žádnou “habaďůru”.

Solární šindele PowerHouse je možné snadno integrovat do střechy domu stejně jako klasické střešní šindele. Tenkovrstvé solární články CIGS uvnitř mají účinnost kolem 10%. Výhodou je, že vedle sebe můžete skládat jak běžné, tak solární střešní šindele. Instalace trvá narozdíl od běžných panelů asi 10 hodin. Dostupnost ve Spojených státech firma ohlásila do poloviny roku 2010, širší dostupnost pak na rok 2011.

Prozatím nejsou jasné přesné ceny, nicméně Dow slibuje, že budou o něc nižší než v případě klasických solárních panelů. Což je pochopitelné - tenkovrstvé solární články jsou levnější na výboru, také samotné šindele jsou mnohem méně komplikované než běžné solární panely. Podle Jane Palmieri, ředitelky Dow Solar Solutions, by už v roce 2015 mohl tenhle jediný produkt generovat až 5 mld. dolarů.

V současné době největší vojenské operace probíhající na území Afghanistánu a Iráku mají spoustu věcí společných a jednou z nich je i celodenně žhnoucí slunce. Vojáci si pak nejspíš musejí připadat jako tažné muly, když s sebou na jednotlivé mise tahají jako součást zhruba 45 kg až 70 kg výstroje také těžké baterie.

Britští vědci z univerzit v Glasgow, Readingu, Leedsu a dalších městech proto pracují na materiálech, které by vojákům měly pomoci využívat solární energii a odlehčit zátěž. S grantem 657 437 liber od britského ministerstva obrany vyvíjejí termoelektrické články a speciální materiály schopné přeměňovat sluneční záření na elektřinu.

Vedoucím projektu je prof. Duncan Gregory. “Zajistit, že vojáci budou maximálně mobilní, nezatíženi zbytečnou vahou je klíčové proto, aby mohli na bojišti operovat efektivněji a pohodlněji,” komentoval cíle svého výzkumu. Kromě termoelektrických článků, které generují elektřinu z teplotních rozdílů, pracuje také na pokročilých fotovoltaických článcích.

“Naším hlavním cílem je vyrobit s pomocí nanotechnologií fotovoltaický a termoelektrický film na vybraném substrátu, pak je zkombinovat a později nanést na ohebnou plochu,” popisuje Gregory. Jakmile se výzkumníci dostanou do této fáze, budou moct pokročit do další - tedy integrace jejich objevu s výbavou vojáků, například nanesení povrchu na helmu, kamufláž nebo jiné vojenské vybavení.

Díky tomu se budou moct také dále zmenšit baterie, které s sebou musí každý voják nosit - budou moct být dobíjecí. Zároveň profesor Gregory říká, že využije tzv. superkondenzátory pro situace, kdy bude v jednom okamžiku třeba velké množství energie. Právě tu jsou superkondenzátory schopny dodat. Kdy se však vojáci skutečně dočkají praktického využití těchto technologií, toť otázka.

Mořské řasy představují podle některých ekologů i dalších odborníků plodinu budoucnosti (společně s technickým konopím). Například Skotsko chce s jejich pomocí vyrábět biopaliva. Společnost Emergent Architecture přišla s nápadem, že by něco takového bylo možné (otázkou je, zda stejně efektivní) nejen na velkých farmách mimo města, ale právě i v centrech měst. A ještě by to mohlo vypadat úžasně futuristicky!

Přišla proto s tzv. “bioreaktorem”. Neboli nádřží plnou mořských řas, jejichž růst je udržován za pomoci LED osvětlení. Díky fotosyntéze pak mořské řasy vyrábějí biopalivo, které je následně možné využít nejrůznějšími způsoby. Energii získává LED osvětlení ze solárních panelů.

První takováto instalace má být hotová v roce 2010 a bude k vidění v nějakém obchodním domě v Los Angeles. V Petrhu má být následně instalována ještě o něco pokročilejší a “ufoidnější” verze bioreaktoru, nazvaná PhotoBioReactor.

Ta bude využívat kolonií červených a zelených mořských řas umístěných do jednotlité konstrukce z lehkých vláken. Na “vstupu” vyžadují řasy oxid uhličitý a světlo, které zpracovávají a na “výstupu” pak nabízejí biopalivo nebo vodík. Elektrická energie potřebná pro chod reaktoru pochází z tenkovrstvých solárních článků zapuštěných do polykarbonátového obalu.

Podle nové studie společnosti Solarcentury se v Británii ceny elektřiny ze sítě, tedy elektráren spalujících z největší části fosilní paliva, vyrovnají ceně elektřiny z domácích střešních solárních panelů už kolem roku 2013. To však platí pouze pro domácnosti, pro firmy tento stav nastane až kolem roku 2018 a magickým datem pro fotovoltaiku v Británii je prý rok 2020. Je jasné, proč právě největší firma zabývající se solární energií v Británii takovou zprávu vydává, nicméně jde o velmi zajímavý pohled. Podle zprávy je potenciál fotovoltaických panelů instalovaných na každou budovu v Británii obrovský - až 460 TWh ročně. To je více, než kolik dnes celá země spotřebuje, což je okolo 400 TWh. Podle Solarcentury by využití jen malé části tohoto obrovského potenciálu “znamenalo významný příspěvek rozmanitosti britského energetickémho průmyslu a plnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí“. Navíc prý ceny solárních článků díky pokročilému výrobnímu procesu velmi rychle padají, zatímco ceny fosilních paliv jdou nahoru. Navíc se čeká masivní nástup tenkovrstvých solárních článků, které pomohou tlačit ceny ještě níž. V Británii v roce 2010 také začnou platit speciální výkupní tarify pro majitele domácích solárních elektráren, což by mělo vyvolat zvýšený zájem o energii ze slunce.

Dubaj ve Spojených arabských emirátech je už dnes skutečným městem budoucnosti. Tamní obchodní komora nedávno schválila projekt, který město posune o další notný kus kupředu. Architektonické studio GCLA navrhlo pro pouštní metropoli rozlehlou zelenou, plně soběstačnou čtvrť.

Svůj návrh nazvalo “Food City” neboli “Město jídla”. “Jde o spojení urbanismu a krajiny,” popisuje projekt studio. Celá čtvrť v sobě spojuje celou řadu ekologických přístupů - solární kolektory, věže pokryté tenkovrstvými solárními články, piezoelektrické podložky v prostorách pro pěší, větrné elektrárny, recyklaci užitkové vody, střechy pokryté zelení, odsolování mořské vody za pomoci solární energie a další.

Trojice designérů Owen Song, Sean Park a Olbae Woo vytvořila návrh ekologické lavičky. Ta je nejen vyrobena z recyklovaných materiálů (umělých hmot a hliníku), ale navíc je “aktivní”. Je pokryta tenkovrstvým solárním článkem, který dokáže generovat elektřinu a ukládat ji v zabudované baterii, a to i za méně příznivého počasí. V lavičce je dále integrován wi-fi modul nabízející bezdrátové připojení k internetu a osvětlení využitelné v noci.

Americká společnost SRS Energy předtaví během následujících dní v USA novinku jménem “Solé Power Tile”. Jde o střešní tašky, které se podobají klasickým hliněným s tím rozdílem, že jsou pokryty tenkovrstvými solárními články. Střecha domu díky jejich instalaci může generovat elektrickou energii bez toho, aby bylo nutné instalovat samostatné solární panely. Solární střešní tašky jaksi přirozeně “zapadnou” do celého návrhu domu, navíc je velmi snadné vyměnit stávající střešní tašky za nové solární, nejsou třeba žádné složité instalace jako v případě nových solárních panelů. V USA však budou muset být tašky zaváděny autorizovaným pracovníkem, přeci jen je nutné je správně zapojit. Prozatím budou tyto střešní tašky v prodeji pouze v USA, jejich cena ani další podrobnosti zatím nejsou známy.