Předseda Evropské komise Manuel Barroso minulý týden na konferenci v Bruselu představil světu malé vozítko Hiriko, jenž by se v budoucnu mohlo stát jedním z možných řešení městské mobility. Unikátnost elektromobilu spočívá především v jeho schopnosti zkrátit svou parkovací délku o 40 %, čímž se ušetří cenný prostor v ulicích měst.
Skládací elektromobil Hiriko ušetří ve městech značnou část prostoru, foto: Hiriko
V dnešní době se používají dva způsoby zachycení sluneční energie. První je pomocí fotovoltaických solárních článků, které přeměňují sluneční světlo na elektrickou energii. Druhou technologií jsou solární tepelné systémy, které pomocí slunce ohřívají nosné médium. Teplo se poté využije k výrobě páry, která roztáčí turbínu nebo se přímo zužitkuje pro vytápění. Existuje však i třetí způsob, jehož princip je znám již několik desetiletí.
Zjištění tepelných ztrát v domácnosti pomocí termovizní kamery je pro mnohé čtenáře známá technologie. Avšak co když chceme oskenovat infrakamerou celá města? Vědci z americké MIT Long Phan, Jonathan Jesneck a Sanjay Sarma, vyvinuli novou metodu skenování, která něco podobného dokáže. Cílem jejich úsilí je poskytnou klientovi kompletní infračervený obraz města a získat přehled o tom, kde dochází k největším ztrátám v podobě úniku tepla.
Vylepšování solárních článků postupuje mnoha směry. Týmy po celém světě bádají nad tím, jak solární články zlevnit, zvýšit jejich účinnost nebo zjednodušit výrobu. Svou troškou do mlýna přispěli vědci ze slavné Massachusetts Institute of Technology (MIT), kteří k vylepšení solárních článků použili vycházející hvězdu mezi materiály, grafen.
Cílem mnoha výzkumných týmu po celém světě je konstrukce lehčích a výkonnějších baterii. Připomeňme českou firmu Advanced Materials JTJ, vědce z MIT nebo výzkumný tým z Rakouska. V těchto dnech se k nim připojili inženýři z University of Maryland. Navíc nepředstavili žádnou futuristickou technologii budoucnosti, ale možnost, jak relativně snadno zvýšit výkon současných lithium-iontových baterií.
Vědečtí mágové z technologického institutu MIT přicházejí s další úžasnou hračkou. Tentokrát vyrobili papírové solární články. Jsou výjimečně lehké, snadno se vyrábějí, ale prozatím nemají přiliš vysokou účinnost. Přesto jde o krok dobrým směrem. pokračování…
Ropa je sice důležitá, ale ještě mnohem důležitější je pro lidi pitná voda. Ropný zlom je sice možná už za humny, ale s vodou to také nevypadá nijak zvlášť dobře. Výzkumné týmy na MIT a jinde se proto zabývají vývojem nových možností odsolování mořské vody. pokračování…
Vědci z MIT už zase neměli co dělat, a tak si pohrávali s nanotechnologiemi, konkrétně ve výzkumné sféře dnes tolik oblíbenými uhlíkovými nanotrubičkami. Přišli na to, že v nich je možné vyvolat silné energetické vlny vytvářející elektrický proud. pokračování…
Vědci a inženýři z MIT opět přicházejí se zajímavou novinkou. Tamní laboratoř Nocera, vedena profesorem Dainelem Nocerou, se zaměřuje na levnou výrobu energie. Před rokem se vědcům podařil významný objev. Vyvinuli totiž katalyzátor, který dokáže levně provádět elektrolýzu – tedy rozkládat vodu na kyslík a vodík.
Nyní se laboratoř pokouší a komercializaci tohoto objevu skrze novou společnost Sun Catalytix, do které investovala své peníze investiční společnost Polaris Ventures. Cílem je vyvinoutlevný systém výroby energie, který dá domácnostem kompletní energetickou nezávislost.
Hlavní součástí tohoto systému je právě nový katalyzátor, solární panely a palivové články. Solární panely budou během dne dodávat např. rodinnému domu energii. Ta přebytková však bude využita pro elektrolýzu. Kyslík a vodík se budou ukládat ve speciálních nádržích. V noci, nebo při vysoké zátěži, se pak vodík „pustí“ do palivových článků, které dodají další energii. Otázkou je, za dvě obrovské nádrže s kyslíkem a vodíkem v jedné domácnosti nebudou představovat jisté bezpečností riziko.
„Během jednoho roku bychom rádi měli zcela funkční kilowattový systém,“ komentoval aktuální stav vývoje Nocera pro magazín CNET. Dodal zároveň, že plně funkční systém určený ke komerčnímu využití nebude dříve než za osm let. Skládá se totiž z celé řady součástí, jejichž cena musí ještě podstatně klesnout – nádrže na vodík, solární panely, palivové články.
Podle Nocerových propočtů by denní spotřebu jednoho rodinného domu pokryly asi tři litry vody. Vodík by bylo případně možné načerpat také do vodíkových aut. Domácí stanice na výrobu vodíku nejsou ničím novým, nicméně průlomové na produktu od Sun Catalytix má být jeho cenová dostupnost. K produkci vodíku půjde navíc využít voda prakticky jakékoliv kvality.
Základem novinky je fosfát kobaltu, který dokáže z vody vyrábět vodík a kyslík mnohem efektivněji než současné katalyzátory. Hlavní inspiraci prý Nocera a jeho kolega Matthew Kanan čerpali ve fotosyntéze rostlin. Představují si, že svým vynálezem podnítí revoluci v energetické soběstačnosti domácností a že dráty vedoucí k domům se stanou přežitkem.
Big Apple neboli New York City má velký „zelený“ plán. Jeho cílem je snížit emise oxidu uhličitého o 30% do roku 2030. Jednou ze součástí tohoto plánu je také zvýšit podíl recyklace odpadu ze současných 30% na téměř 100%. K tomu má dopomoci mimo jiné v současné době spuštěný projekt MIT s názvem „Trash Track“, který se zabývá sledováním putování odpadu po městě.
„Co kdybychom věděli přesně kam náš odpad jde a kolik energie je třeba na to, aby zmizel? Přinutilo by nás to více přemýšlet o tom, zda si opravdu potřebujeme koupit balenou vodu nebo nové žiletky?“ ptají se autoři projektu. V rámci projektu Trash Track bude k vybraným typům odpadu připevněno speciální elektronické zařízení, které bude sledovat pohyb odpadků v rámci systému zpracování odpadů v New Yorku a Seattlu. Projekt pak bude monitorovat nejen pohyb, ale také vynaložené náklady.
„Odpad je jedním z nejpalčivějších problémů – jak přímo, tak jako odraz našich postojů a našeho chování,“ říká profesor Carlo Ratti, hlava laboratoře MIT SENSEable City. „Cílem našeho projektu je odhalit postup zbavování se každodenních objektů našeho života a zároveň upozornit na potenciální neefektivní části dnešních recyklačních a odpadových systémů,“ dodal. Tvůrci projektu doufají, že výsledky pomohou zároveň přinutit běžné lidi, aby o svém každodenním chování více přemýšleli. Každý totiž bude moct sledovat cesty tisíců vybraných odpadků městem na speciální webové stránce.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
