Kromě klasických křemíkových solárních článků existují také solární články založené na plastické hmotě. Tzv. plastické solární články jsou nejen mnohem levnější na výrobu, ale jsou navíc lehce tvarovatelné. Podle nejnovějšího vyjádření britských odborníku na solární problematiku, by právě plastické solární články mohly hrát první housle v solární energetice.  

Starosta San Franciska Gavin Newsom minulý týden slavnostně spustil novou solární elektrárnu Sunset Reservoir. Jde o celkem 24 000 solárních panelů na ploše 12 fotbalových hřišť, které mají výkon 5 MW. To je ale podle Newsoma teprve začátek. Do roku 2020 má San Francisko získávat 100% energie z obnovitelných zdrojů.  

Americký pohár je nejslavnější soutěží v jachtaření. San Francisko se chce stát hostitelským městem 34. ročníku této prestižní soutěže. Připravilo proto všem fanouškům tohoto sportu malé překvapení: velkolepý amfiteár, který by měl vyrůst na opuštěných molech mezi Bay Bridge a hřištěm. pokračování…

Před několika dny oznámil v Kodani známý miliardář George Soros, že investuje jednu miliardu dolarů do obnovitelných zdrojů energie. Navíc přispěje 100 miliony dolarů skupině zabývající se poradenstvím v oblasti životního prostředí se sídlem v San Francisku.

Je zajímavé, že Soros nahlíží na problém klimatické změny jako na „politický“. „Budu na tyto investice aplikovat velmi přísná kritéria,“ řekl doslova Soros. „Měly by být ziskové a zároveň přispět k řešení problému,“ dodal podle magazínu Bloomberg.

Soros zároveň komentoval systém prodeje emisních povolenek v Evropě. Nezdá se mu vhodný, protože cena povolenek může být zmanipulována investory. Proto upřednostňuje přímé zdanění skleníkových plynů. Přitom on sám je takovým investorem a mohl by z takového schématu profitovat.

V San Francisku, jednom z hlavních center „zeleného průmyslu“ a ekologického přístupu v USA, aktuálně proběhla výstava West Coast Green zaměřená na inovace, stavby, obchod a design. Své výrobky a nápady zde prezentovala celá řada firem. Kromě jiných také Lemnis Lighting se svou šetrnou LED žárovkou Pharox 60.

Ta „žere“ jen šest wattů, přitom svítí jako žárovka s výkonem 60 wattů. Má standardní závit pro běžné „nešetrné“ žárovky, je vyrobena z recyklovatelného materiálu, neobsahuje olovo, měď ani wolfram. Její předpokládaná životnost je 35 000 hodin proti 1000 hodin u běžné žárovky.

Firma Lemnis odhaduje, že pokud by každá americká domácnost vyměnila alespoň jednu 60W žárovku za Pharox, ušetřilo by se 1,4 mld. dolarů na elektřin a 9 mld. KWh ročně. To by znamenalo roční snížení emisí o 5,2 mil. tun. Cena úsporné žárovky je 39,95 dolarů, v hrubém přepočtu asi 700 Kč.

Pharox 60 má v současné době v podstatě jen tři konkurenty – Zetalux EarthLED, Crane GeoBULB a Philips EnduraLED, které jsou však vpodstatě ve všech ohledech horší. Není bez zajímavosti, že zakladatelem společnosti Lemnis je Warner Philips, prapravnuk Antona Philipse, zakladatele společnosti Philips.

Světové metropole se musejí potýkat se stále vyšší hustotou zástavby, která se stále častěji vzpíná k nebesům. Města rostou do výšky, ale i do šířky a stávají se velmi nepřehledným, hustě zalidněným tmavým prostorem zamořeným zplodinami. Joanna Borek-Clement, designérka ze San Franciska, proto přišla v rámci soutěže 2009 eVolo Skyscraper s dechberoucím návrhem „měst v oblacích“.

Její projekt má název Sky-Terra a jeho hlavní premisou jsou gigantické věže vzpínající se k obloze. Ve výšce kolem 500 metrů pak soustavy těchto věží formují zcela novou plochu, která jaksi překlenuje město pod sebou. Nová městská vrstva pak může být plná promenád, zeleně, veřejných parků, hracích kurtů, cest pro běhání, bazénů, lázní a dalších užitečných míst.

Vskutku odvážný návrh jako kdyby vypadl z nějakého science fiction románu. Město nad městem, při jehož vymýšlení autorka myslela především na Tokio, má ovšem samozřejmě několik háčků. Tím hlavním je skutečnost, že ještě více zastíní město pod sebou, a to se pak definitivně stane temným znečištěným močálem zplodin určeným pro nejnižší třídu. Ti, kteří budou mít dostatek prostředků, přestěhují se do výšin. Na druhou stranu, rekreačních ploch v současných městech nepřibývá, nebo jsou daleko a složitě přístupné. Rekreace v oblacích by vůbec nebyla špatná. A skvěle by se na to psaly reklamní slogany :).

New York, neboli Velké jablko, se sice zatím nemůže řadit vedle „zelených“ amerických velkoměst jako San Francisko nebo Portland, ale pomalu tam směřuje. Po zákazu plastikových pytlů, pokrocích v oblasti hromadné dopravy, nových mrakodrapech s certifikací LEED, nyní chystá radikální proměnu veřejného osvětlení.

Více než 300 000 pouličních lamp bude v NYC vyměněno za velmi šetrné LED osvětlení. Newyorský Úřad pro vizuální interakci (Office for Visual Interaction) ve spolupráci s Oddělením dopravy navrhnul zcela nové lampy, které ve výsledku mají městu ušetřit 25-30% spotřeby energie. Navíc jejich životnost se prodlouží na 50-70 000 hodin namísto současných 24 000 v případě sodíkových výbojek. Doba návratnosti na každé lampě se tak snižuje na dva až tři roky. Zcela nový typ pouličního osvětlení umožní osvětlovat dva různé body zároveň, světlo může jít různými směry – lampy jsou tak flexibilnější a lépe využitelné.

San Francisko učinili další krok na cestě za douhodobým cílem stát se jedním z „nejzelenějších“ měst v USA. Starosta Gavin Newsom ohlásil velký plán na přebudování městského Kulturního centra na jednu velkou ekologickou oblast. Zelené srdce San Franciska bude vybaveno solárními panely, větrnými turbínami, zelenými střechami a dalšími vymoženostmi. To by mělo ročně ušetřit 2225 tun oxidu uhličitého, tedy produkci hruba 1286 domácností. Díky solárním článkům a větrným elektrárnám klesne spotřeba energie celého bloku o 33%, dále se chystají také opatření pro šetření a recyklaci vody. Starosta Newsom k novému projektu řekl:

„Kulturní centrum San Franciska leží v srdci jednoho z nejnavštěvovanějších měst světa. Neexistuje lepší způsob jak svět poučit o trvalém rozvoji než transformovat jádro našeho města na přehlídku toho, jak můžeme efektivněji využít vodu, získávat potraviny a snížit naši závislost na fosilních palivech. San Francisko bylo vždy vůdčím městem – nebálo se myslet odlišně a jednat odvážně. Dnes se naše Kulturní centrum mění v globální model pro to jak dosáhnout trvale udržitelné budoucnosti.“

San Francisko si schválilo dosud největší program dotací na solární panely a solární energii vůbec v celých USA. Město každý rok rozdá tři miliony dolarů na dotacích jednotlivcům i firmám, které chtějí své sídlo vybavit solárními panely (3000-6000 dolarů pro jednotlivce, 10 000 dolarů pro firmy). Instalace fotovoltaických systémů by tak během následujících deseti let měly vzrůst k počtu 10 000 ze současných necelých 700. San Francisko samozřejmě ví, proč dotace zavádí – leží u moře a stoupající hladina oceánů jej přímo ohrožuje. Solar Energy Initiative Program sice g lobálního hlediska příliš nepomůže, ale lokálně se jistě jedná o velice užitečnou iniciativu, která má trvat celkem deset let. Pokud by podobné programy zavedla i další města v USA, neřku-li v Evropě, znamenalo by to výrazný pokrok. Obzvlášt když víme, že elektřina opět podraží.

V centru San Franciska se začne budovat nový dopravní terminál Transbay Transit Center. Navrhla jej společnost Pelli Clarke Pelli Architects a skládá se ze skleněné věže a elegantního dopravního centra, na jehož střeše je umístěn pětiakrový veřejný park. Obě budovy jsou navrženy s ohledem na životní prostředí a udržitelný rozvoj. Věž je například „korunována“ větrnými turbnínami, každé poschodí získává čerstvý vzduch z vnějšího prostředí skrze fasádu. Regulaci vnitřní teploty obstará geotermální vytápění. Věž i centrum pak využívají dešťovou vodu, kterou dále recyklují a poskytují ji i dalším budovám v okolí. Navíc je v konstrukci využita také technika pasivního solárního stínění.