Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Úspory energie nemají smysl, pokud ohrožují vnitřní prostředí. Vzhledem k tomu, že mzdové náklady jsou přibližně stokrát vyšší než náklady na spotřebu energie v budovách, mimořádné výdaje vynaložené na zlepšení ventilace budou malé v porovnání s větší produktivitou, získanou díky vyšším výkonům a menšímu počtu ztracených pracovních dnů.  

V Centru pro vnitřní prostředí a energii Dánské technické univerzity (DTU) se velmi dbá na přesnost. Pravidelně se proto provádí rekalibrace přístrojů. Na snímku je anemometr určený k měření pomalého proudění vzduchu ve speciálně konstruovaném aerodynamickém tunelu.

Hlavní město Dánska se chce do roku 2025 stát uhlíkově neutrálním městem. Kodaň se proto rozhodla stát prvním městem Skandinávie, které přijalo nařízení, že všechny střechy nových budov se klonem menším než 30° musí být pokryty zelení. pokračování…

Klimatická konference v Kodani se sice nakonec stala fiaskem, když Čína prakticky veškeré návrhy striktně odmítla. Přesto se některé země dobrovolně odhodlaly snižovat své emise. A to i přesto, že aktuálně světem zní aféra ClimateGate a přední vědci přiznávají, že data o globálním oteplování falšovali.  

Na právě probíhající klimatické konferenci COP 15 v Kodani byl představen prototyp evropského ekodomu budoucnosti – výsledek intenzivní spolupráce společností Panasonic Europe a dánské energetické firmy SEAS-NVE. Dům je praktickou ukázkou využití systému domácího energetického managementu Panasonic Lifinity HEMS, kombinovaného se systémem Smart Grid (chytré rozvodné sítě) společnosti SEAS-NVE. Ten ulehčuje řízení energetické spotřeby zařízení, osvětlení a vytápění. Oba partneři se rozhodli společně odstartovat pilotní projekt inteligentního systému energetické správy domácnosti, a tím přinést do Evropy ekologičtější životní styl. pokračování…

Před několika dny oznámil v Kodani známý miliardář George Soros, že investuje jednu miliardu dolarů do obnovitelných zdrojů energie. Navíc přispěje 100 miliony dolarů skupině zabývající se poradenstvím v oblasti životního prostředí se sídlem v San Francisku.

Je zajímavé, že Soros nahlíží na problém klimatické změny jako na „politický“. „Budu na tyto investice aplikovat velmi přísná kritéria,“ řekl doslova Soros. „Měly by být ziskové a zároveň přispět k řešení problému,“ dodal podle magazínu Bloomberg.

Soros zároveň komentoval systém prodeje emisních povolenek v Evropě. Nezdá se mu vhodný, protože cena povolenek může být zmanipulována investory. Proto upřednostňuje přímé zdanění skleníkových plynů. Přitom on sám je takovým investorem a mohl by z takového schématu profitovat.

Internet a především moderní sociální média, tzv. „web 2.0“ jak jsou označovány služby jako Facebook, Twitter a jiné sociální sítě, se v posledních měsících stávají centrem pozornosti celého světa. Ve Spojených státech pomohly vyhrát volby Baracku Obamovi. V České republice se skrz ně organizovali odpůrci Jiřího Paroubka, v Íránu dokonce opozice a masové protesty. Dne 7. prosince 2009 se v Kodani sejdou v rámci Konference o klimatické změně pořádané Organizací spojených národů sejdou zástupci 192 zemí celé planety, aby diskutovali o dalším pokračování Kjótského protokolu, tedy dalším globálním snižování emisí a zlepšování životního prostředí. OSN se rozhodlo využít web v rámci souvisejícího projektu nazvaného Hopenhagen. Jde o hnutí, jehož cílem je vytvořit globální komunitu, která by si měla dokázat vydupat na vůdcích svých zemí ta správná rozhodnutí. „Hopenhagen je změna – a tahle změna je poháněna energií náš všech,“ píše se na stránkách. V malém okénku můžete vepsat svou vlastní zprávu pro svět v odpovědi na otázku „Co vám dává naději v lepší planetu?“ Zároveň zde můžete najít odkazy na zmíněné služby Twitter, Facebook, případně zanechat svůj email a nechat si posílat pravidelné updaty.

Americký Energetický informační úřad (EIA) se stará o oficiální energetické statistiky Spojených států. Pokud se chcete ponořit do studia čísel a statistik, oficiální stránky úřadu jsou pro vás jako dělané. Nás teď nicméně zajímá předpověď EIA do roku 2030 která říká, že pokud se lidé nebudou snažit, stoupnou emise skleníkového plynu oxidu uhličitého do roku 2030 o 39%. Někteří považují tuto zprávu ponejvíc za strašení, protože už dnes je jasné, že lidé se globálně snaží s tímto problémem něco dělat. V roce 2012 vyprší Kjótský protokol, už letos se ale v Kodani sejdou vůdci téměř 200 států aby se dohodli na novém omezení vypouštění skleníkových plynů. Bez této nové dohody a jakékoliv regulace by údajně v roce 2030 mohlo být vypuštěno do ovzduší až 40,4 mld. tun CO2, v roce 2006 to přitom bylo 29 mld. tun. Většina tohoto růstu by měla přijít z rychle se rozvíjejících zemí jako je Čína a Indie, které jsou z velké části závislé na spalování fosilních paliv v uhelných elektrárnách. Podobně jsou na tom však dnes třeba Spojené státy americké. Až polovinu své elektřiny získávají z uhelných elektráren. To se má samozřejmě v nejbližších desetiletích zásadně změnit. Nový prezident Barack Obama navrhuje důraz na obnovitelné zdroje energie jakožto jednu z cest z ekonomické krize. Pozornost chce směřovat především na větrné elektrárny, solární elektrárny a geotermální energii. V energetice se silně angažuje například i společnost Google, která před časem přišla s návrhem nazvaným „Čistá energie 2030„. Návrh počítá se snížením výroby energie z fosilních paliv do roku 2030 o 88%, snížením spotřeby paliva automobilů o 44%, snížením závislosti na dovozu ropy o 37%. V roce 2030 by například v USA mělo fungovat 80 GW přímořských větrných farem, 300 GW energie budou generovat větrné turbíny na pevnině. Dalších 170 GW energie má pocházet z fotovoltaiky, 80 GW z koncentračních solárních elektráren. A nakonec jsou tu geotermální elektrárny s 80 GW. Je zajímavé, že návrh Google téměř nezmiňuje jaderné elektrárny, kde počítá jen s velmi mírným růstem. Pro srovnání, EIA odhaduje, že bez jakýchkoliv zásahu by produkce emisí CO₂ dosáhla v roce 2030 v rozvojových zemích 25,8 mld. tun, zatímco ve vyspělých zemích 14,6 mld. tun.

OK. Některé nápady ekologů jsou šílené. Ale tenhle je DOOPRAVDY šílený. Magazín Bydlení serveru iDnes informuje o dánském uměleckém uskupení N55, které ve spolupráci s americkými vědci navrhlo pohyblivý ekologický dům. Dům vypadá jako malá černá buňka se šesti nohama, která se dokáže pohybovat rychlostí až 5 km/h, údajně jakýmkoliv terén. Může tak snadno „utéct“ třeba před povodní, což může být brzy aktuální třeba v Holandsku. Je určen pro kočovný způsob života. Tvůrci se údajně inspirovali v romské kultuře. Na střeše chodícího domu jsou umístěny solární panely, dalším zdrojem energie může být větrná elektrárna. Základem domu je ocelová konstrukce vážící 1200 kg, interiér je obložen dřevem a moderní izolací. Výrobní cena domu je dnes asi 30 000 liber (necelý 1 milion Kč), nicméně podle designérů by to mohlo být mnohem méně. Helen Robinson z Wysing Arts Centre o projektu řekla: „Tohle je mnohem víc než jen karavan. Je to o udržitelném stylu života – dokáže podporovat život po mnoho let.“ V domě je toaleta, obývací pokoj, kuchyně, postel a kamna na dřevo. Video chodícího domů přímo v článku.  

Kodaň, zdá se, je nevyčerpatelným hřištěm architektů v ohledu na ekologický přístup k budovám. Studia MVRDV a ADEPT Architects stojí za odvážným návrhem nazvaným Sky Village. Má jít o 116 metrů vysoký věžák – „skládačku“, která může být poskládána z jednotlivých „zelených“ kostek. Rødovre je nezávislá obec spadající pod Kodaň, a Sky Village je vítězným projektem nedávno proběhlé soutěže o úplně první věžák pro tuto oblast. Hlavní princip budovy spočívá v tom, že jednotlivé stavební prvky jsou na sobě nezávislé. Fungují jako jednotlivé byty, které k sobě mohou být připojeny v různých konfiguracích. To umožňuje maximalizovat dostupný prostor a jednoduše měnit konfiguraci podle přání zákaníků a stavu trhu.  

Ve dnech 30. listopadu až 11. prosince, tedy právě za rok, se v Kodani v Dánsku uskuteční konference „Copenhagen Climate Council“ organizována Spojenými národy. Neboli další kolo vyjednávání ohledně opatření proti změnám klimatu, které by měly vstoupit v platnost po vypršení mandátu Kjótského protokolu (platí do roku 2012). Dánové jsou známí svým pozitivním přístupem k ochraně životního prostředí. Chystají se masivně podpořit rozvoj infrastruktury pro elektromobily, ale kromě toho také pilně budují nové nízkoenergetické stavby. Kodaňská univerzita aktuálně ve spolupráci s architekty ze studia Christensen & Co Arkitekter A/S začala budovat novou Vědeckou fakultu přezdívanou „zelený maják. Jde o uhlíkově neutrální budovu, která využívá přirozené světlo, LED osvětlení, má zabudované fotovoltaické solární panely a vůbec je propletena celou řadou dalších ekologických vymožeností. Například je budova konstruována pro maximální příjem slunečního světla během dne, což poslouží jako vytápění. Během horkých letních dnů bude přebytek tepla skladován v podzemních nádržích a uvolňován během dne. Podle energetického modelu budova o ploše 950 metrů čtverečních spotřebuje 22 kWh/m2 ročně energie, což je o 80% méne než podobné budovy stejné plochy. Dokončena by měla být příští rok.