Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Prestižní kalifornské univerzity budou moct pět let čerpat 122milionový grant amerického ministerstva energetiky (DOE). Větší část z celkové sumy půjde na vytvoření zcela nové laboratoře Joint Center for Artificial Photosynthesis (JCAP). Tam se budou snažit výzkumníci hledat cesty jak přímo ze slunečního světla, vody a oxidu uhličitého vytvářet palivo. pokračování…

Americký ministr energetiky Steven Chu se rozhodl podpořit jednoduché opatření, které ovšem může uspořit obrovské prostředky. Bílé střechy mohou v USA ušetřit značné množství energie díky tomu, že všudypřítomné klimatizace budou moct pracovat na nižší výkon. pokračování…

V současné době mají Spojené státy necelých 80 GW výrobní kapacity ve vodních elektrárnách. Ty vyrábějí 5,74% z celkové produkce elektřiny, což je zdaleka nejméně ze všech vyspělých zemí. USA se nyní chystají vodní elektrárny výrazně podpořit. pokračování…

Žebříček Top 500 představuje zavedený seznam nejrychlejších superpočítačů na světě. Ještě donedávna mu kraloval IBM Roadrunner. Národní laboratoř v Los Alamos jej vybudovala pro americké ministerstvo energetiky. Simuloval především stárnutí jaderného materiálu a měl tak pomoct určit zda je arzenál jaderných hlavic Spojených států bezpečný a spolehlivý.

Stejné ministerstvo energetiky si před časem objednalo vylepšení superpočítače Cray XT5 přezdívaného „Jaguar„. Díky novým procesorům se mu podařilo dosáhnout teoretického špičkového výkonu až 2,3 PFLOPS (prakticky 1,759 PFLOPS). Nejdůležitější je však skutečnost, že počítač je otevřený celé vědecké komunitě, která si na něm může pronajímat výpočetní čas.

Už dnes věci tento superpočítač využívají k předpovídání oblastních klimatických změn, studiu enzymu pro snazší produkci bioethanolu anebo řešen algoritmů pro vývoj lepších jaderných reaktorů. Třeba jako je „množivý reaktor s postupnou vlnou (TWR)„.

V minulosti se o geotermální elektrárny ve Spojených státech významně zajímala společnost Google. Geotermální energie má přitom podle všeho v USA obrovský potenciál. Toho si konečně pod vedením nového ministra Stevena Chu všimlo i tamní ministerstvo energetiky. Chu proto aktuálně ohlásil dostupnost 338 mil. dolarů pro urychlení rozvoje využití energie z hlubin země.

Půjde především o zkoumání nových míst, kde by se daly geotermální elektrárny využít a také vývoj pokročilých technologií. Grant má podpořit celkem 123 projektů v 39 státech unie, a to jak v akademické, tak i soukromé a státní sféře. K dispozici by mělo být navíc až dalších 353 mil. dolarů ve federálních půjčkách. „Spojeným státům byla dána do vínku obrovská zásoba geotermální energie, která má obrovský potenciál k vytápění našich domovů a pohonu naší ekonomiky,“ komentoval aktuální vývoj Steven Chu.

Chytrá rozvodná síť se konečně díky ČEZu a jeho projektu FutureMotion dostává pomalu i k nám, a tak je nasnadě, že do poskytování softwarových nástrojů k jejímu monitorování a ovládání se vedle Google (a jeho PowerMeteru) pouští také jeho hlavní rival, společnost Microsoft. Ta svůj monitorovací nástroj nazvala, neděláme si srandu, „Hohm“. Betaverze této webové služby bude spuštěna už příští týden, přihlásit se můžete už teď na adrese microsoft-hohm.com. Služba nabídne pohled na aktuální spotřebu elektřiny vašeho domu, nejrůznější doporučení kde ušetřit, dostanete se k historii měření a přehledným grafům. Zároveň budete moct porovnávat různé spotřebiče ve vaší domácnosti. Aplikace byla vyvinuta ve spolupráci s americkým Ministerstvem energetiky (DOE) a Lawrence Berkeley National Laboratory. Narozdíl od PowerMeteru od Googlu však Hohm nekomunikuje přímo s chytrými elektroměry v domácnostech, nýbrž získává data od energetických společností. Microsoft plánuje, že senzory pro SmartGrid („chytrou síť“) nabídne v budoucnosti.

Už v roce 2003 ohlásil tehdejší americký prezident George W. Bush plán vybudovat novou generaci uhelné elektrárny, kterou nazval FutureGen. Projekt měl být výjimečný tím, že elektrárna by ihned při výrobě zachycovala produkovaný oxid uhličitý a ukládala jej pod zem. O pět let později, v roce 2008, však americké Ministerstvo energetiky, nejspíš v reakci na ekonomickou krizi, ohlásilo restrukturalizaci celého projektu vzhledem k narůstajícím nákladům. Nicméně krize zároveň přinesla i řešení problému, to když nový prezident Barack Obama přišel se záchranným balíčkem. Jedna miliarda z něj poputuje právě na projektu FutureGen.

Je to signál, že nový ministr energetiky Steven Chu, známý zastánce jaderných elektráren, nebude podporovat pouze obnovitelné zdroje energie jako jsou solární elektrárny nebo větrné turbíny, ale také novou generaci starých technologií. Odhaduje se, že do roku 2030 vzroste spotřeba elektřiny jen v USA o 49%. Uhlí je ve Spojených státech amerických snadno dostupné, tohoto fosilního paliva jsou zde obrovské zásoby a Američané je samozřejmě hodlají využít. Pokud bude uhelná elektrárna nové generace dokončena, nabídne výkon 275 MW. Kromě elektřiny se počítá se současnou výrobou vodíku, a to navzdory tomu, že Obama nedávno výdaje na vodíkovou ekonomiku, především tedy auta na vodík, řádně seškrtal. Celkově náklad na vybudování elektrárny nejspíš budou kolem 2 mld. dolarů.

Velmi zajímavý článek „Zelení fundamentalisté zase sebevražedně útočí na jádro?“ je možné najít na Neviditelném psovi. Obsáhlý a fundovaný text se zaobírá stavem jaderné energetiky ve světě (upozorňuje například, že ministrem energetiky USA byl ve vládě Baracka Obamy zvolen Steven Chu, známý obhájce jaderných elektráren) a samozřejmě také u nás. Navíc v něm najdete spoustu taktéž velmi zajímavých odkazů. Krátká ukázka z článku:

„Energie je zboží a zvláště ta jaderná odvětvím průmyslu, jehož produkt – zejm. elektrická energie – je mnohem čistším, stále žádanějším – dá se relativně snadno vyvážet – je-li jí někde nedostatek – není-li, pak by mohla relativně stále zlevnit a budeme s ní zase topit, může být a je energetickým zdrojem od železnic (včetně vysokorychlostních – v jaderné Francii TGV – nahrazujících částečně i letectví) přes výrobu až dokonce po pohon automobilů- a samozřejmě s ohledem na životní prostředí velice bezpečným i v porovnání s fosilní energetikou – kterou politika Zelených v důsledku pomáhá vlastně udržovat včetně cen – až se jeden zas ptá, kdo je platí…“ (celý článek)

Fotovoltaika sice stále zlevňuje, přesto je v horizontu několika následujících let výhodnější pro masové nasazení termální technologie. Namísto fotovoltaických solárních elektráren tak firmy houfně budují solární termální elektrárny, viz. aktuální příklad Španělska. Americké Ministerstvo energetiky během následujících pěti let podpoří rozvoj solárních termálních technologií částkou 60 mil. dolarů – dotace potečou do univerzit, ale také podniků. Cílem je zvýšit efektivitu a snížit náklady, které jsou i tak poměrně vysoké. Dalším důležitým cílem je také nalezení způsobu skladování tepla, protože jednou z velkých nevýhod solárních elektráren, termálních i fotovoltaických, je skutečnost, že přes noc nedodávají proud. Termální elektrárny ale mají tu výhodu, že teplo by mohlo být skladováno pomocí nějakého média a být zpracováváno také v noci.

zdroj: cleantech