Jak vyzrát na rostoucí ceny elektřiny? Ostrovním systémem

Architekt Pavel Fojt koupil zhruba před deseti lety parcelu u Prahy. Cena byla o řád nižší než u jiných pozemků, ale chyběly inženýrské sítě. Nový majitel tedy zkusil vykopat studnu. To se podařilo a nic tedy nebránilo tomu pozemek koupit a začít stavět…

Rozhodl se, že se obejde i bez elektřiny ze sítě a začne žít v ostrovním provozu. Elektrickou energii, kterou potřebuje, si sám vyrobí fotovoltaickými panely na střeše. A když je nejhůř, v kůlně vedle domu má dieselový agregát.

V roce 2007, kdy zde začal bydlet, s ním a manželkou v domě bydlely ještě tři dcery. Dvě se už odstěhovaly, ale i elektřina pro normální fungování pětičlenné domácnosti se dala získat svépomocí. Není asi překvapením, že dům je postavený v nízkoenergetickém standardu a elektrospotřebiče jsou ty nejúspornější.

„Myslím, že odříznout se od elektrárny úplně je blbost,“ říká však Fojt v našem obsáhlém rozhovoru a přiznává, že kdyby byla na pozemku přípojka, udělal by spoustu věcí jinak. Ta tam ale nebyla a tak musel budovat s vědomím, že když si elektřinu sám nevyrobí, tak jí prostě mít nebude.

Fotovoltaické (solární) panely umístěné na střeše domu jsou tenkovrstvé, neboť tyto umí přijímat více tepla v zimě, i když v létě jsou o něco méně výkonné. Domy v ostrovním systému je podle Fojta nutné projektovat na zimu. V zimě je nejen vyšší spotřeba energie, ale také málo slunečního svitu. Později přibyly i monokrystalické panely.

Je jasné, že v zimě prostě panely nedodají tolik energie, kolik by bylo potřeba. Pro takové případy má Fojt záložní dieselovou centrálu. Ta má automatický start, ale rozhodně není v zimě v permanenci. Za letošní rok prý byla v provozu asi pět hodin. Používá se jen v zimě.

Ostrovní systém? To je jedno, plaťte!

Nezávislý konzultant Stanislav Trávníček však upozorňuje, že i majitel ostrovního systému musí finančně podporovat ekologické provozy. Rovněž musí platit cenu za činnost operátora trhu. Tedy stejné podmínky jako kdyby dodával elektřinu do sítě a slušně na tom vydělával.

„I ten, kdo je v galvanicky odděleném prostoru, by měl vyplňovat výkazy a posílat je distributorovi, v jehož území se nachází,“ říká Trávníček. Jde prostě o spotřebu elektrické energie na území ČR, a proto musí platit.

Na aktuální konferenci OFF-GRID, kterou uspořádala 15. března v Praze společnost B.I.D Services, však zazněla i provokativní otázka, zda tento poplatek už někdy někdo zaplatil.

Velké ostrovní systémy, které jsou tvořeny průmyslovými areály, podle Trávníčka ano. Pro „podvodníky“ je sice stanovená pokuta, ale někteří odborníci se podivovali, jak asi ověřování, kolik si ostrovní systém sám vyrobil energie, probíhá.

A zase ta legislativa…

Situaci okolo ostrovních systémů dále komplikuje legislativa – letos není finančně podporována decentralizovaná výroba elektřiny jako v minulosti. Pozitivní je, že podle novely zákona by do budoucna měla být nějaká podpora zaručena.

Aleš Hradecký z České fotovoltaické asociace (CZEPHO) a společnosti SOLARINVEST – GREEN ENERGY vysvětluje, že do roku 2010 byly ostrovní systémy finančně podporovány. V roce 2010 vláda podporu zrušila a to i těm, kdo již ostrovní systém provozovali a počítali s příspěvky v dalších letech.

Nyní se skutečně zdá, že podpora bude dál vyplácena, ale jen ostrovním systémům, které vznikly do roku 2010. Novější nedostanou nic. CZEPHO proto usiluje o to, aby podporu dostávaly všechny ostrovní systémy do 30 kWh, tedy domácí střešní instalace.

Blackout: Noční můra

Černou můrou pro ostrovní systémy je tma a bezvětří. V takových podmínkách nevyrobí nic ani panely, ani malé „větrníčky“ a energie se musí čerpat z baterií. CZEPHO při plánování ostrovních systémů počítá s bateriemi, které vydrží 16 hodin.

V blízké budoucnosti je podle Hradeckého dlouhodobá akumulace ve vodíku. V létě, kdy vyrábí fotovoltaika nadbytek, se z elektřiny vyrobí vodík, ten se uskladní a v zimě se spotřebuje. Většímu rozšíření tohoto systému zatím brání vysoká cena.

V současnosti se jako ekonomicky přijatelné řešení jeví hybridní fotovoltaické systémy, prohlásil Vítězslav Kocián ze společnosti Schneider Electric. Pokud jde proud „ze zásuvky“, jejich majitel o nich ani neví. Jakmile ale nastane výpadek, začnou dodávat elektřinu.

Podle odborníků je toto směr, jak se stát nezávislým na cenovém diktátu distributorů elektřiny. Kocián říká, že i podle studie IBM přijdou systémy, které se budou snažit nabídnout lidem krytí elektrické spotřeby z vlastních zdrojů.

„Energie nebude v průběhu let levnější. To je jistota, na kterou si můžeme vsadit,“ tvrdí rezolutně Kocián a dodává, že otázka není, jestli se hybridní fotovoltaické systémy stanou běžnou součástí domů, ale kdy se tak stane.

Ostrovní provoz může mít podle Františka Žáka, vedoucího analytika v sekci Elektrotechnika a provoz distribučních sítí ve společnosti EGE v průmyslu mnoho výhod. Zvyšuje totiž spolehlivost v zásobování elektrickou energií, snižuje ztráty, které způsobí případný výpadek a zajišťuje bezpečnost technologie, která je extrémně důležitá v chemických závodech.

Pokud je továrna závislá na elektrickém proudu, může se po jednom „zachráněném“ výpadku elektřiny firmě vrátit investice do ostrovního systému, řekl Žák a s nadsázkou dodal: „Nedělá se to proto, že si někdo chce udělat kafe nebo se podívat na seriál do konce.“

Ostrovní systém může velmi dobře posloužit i obcím. Pokud je totiž vesnice napájena jedněmi VN „dráty“ a spadne na ně strom, celá ves se ponoří do tmy. Nejdou pak většinou ani kotle, takže lidem bude brzy i zima. Ostrovní systémy mohou pomoci zvládnout i takové nepříjemné chvilky v o poznání větším pohodlí.