Rozhovor: ostrovní fotovoltaika po roce

Rozhovor s Filipem Procházkou o jeho ostrovní solární elektrárně se stal jedním z nejčtenějších článků magazínu Ekologické bydlení. Po roce přinášíme jeho pokračování. Dozvíte se jaké radosti i strasti ostrovní fotovoltaika přináší a co chystá Filip nového.

Filip Procházka je hrdým majitelem ostrovního fotovoltaického systému na své trvale obývané chatě, foto: Filip Procházka
Filip Procházka je hrdým majitelem ostrovního fotovoltaického systému na své trvale obývané chatě, foto: Filip Procházka

Je tomu už rok, co jsme s tebou naposledy mluvili o ostrovním fotovoltaickém systému, který využíváš na trvale obývané chatě. Jak se systému daří dnes, jak jsi s jeho provozem spokojen?

Filip Procházka: Skvěle :) I přes některé peripetie s bateriemi a poruchou elektrocentrály prakticky nemám důvod se vracet k odběru elektrické energie z klasické distribuční sítě. Při sledování zdražování , které, jak se zdá, nebere konce, mě hodně těší, že se mě to doma (tedy na chatě) vlastně už netýká. To znamená naprostá spokojenost i s mým relativně malým 800Wp fotovoltaickým systémem, který co nevidět rozšířím o dalších 1080 Wp. Minulý rok konec potřeby dobíjení z elektrocentrály nastal 19. února. Letos už od 13. ledna opět nepotřebuji záložní zdroj, tedy benzinovou centrálu, naprosto k ničemu. Energie je tolik, že nevím co s ní. Kdo nevěří, může se přesvědčit sledováním grafů na webu mypower.cz, které zajišťují můj neustálý veřejný dohled. Pokud bych měl problémy s elektřinou, poznáte to velmi snadno pouhým pohledem.

Měl jsi problémy s tzv. bezúdržbovými olověnými bateriemi, je to tak? Jaký druh problémů a jak jsi je vyřešil? Jaké baterky využíváš pro ukládání energie nyní?

F.P.: Ano. Jako zpočátku nezkušený uživatel jsem zakoupil bezúdržbové trakční baterie honosící se označením DEEP CYCLE, což bylo prezentováno jako schopnost jejich hlubokého vybití. Že je potřeba baterie co nejdříve po hlubokém vybití nabít, na tuto skutečnost už jsem upozorněn nebyl. Ale chybami se člověk učí. V dobré víře v DEEP CYCLE zůstávala v zimě (2010-2011) jedna z větví bateriového úložiště na napětí 10.5 V – 11 V i několik dnů v kuse, když nesvítilo slunce. To je pro olověné baterie pochopitelně tragická záležitost. První příznaky problémů se vyskytly až během minulého léta (2011) kdy docházelo k nezvykle rychlému dobití hned s prvními ranními slunečními paprsky. Druhá větev baterií byla přes zimu dobíjena z centrály, tudíž problémy až tak netrpěla. Baterie v první větvi úložiště sice přes noc vydržely napájet spotřebiče s malým odběrem (úsporná žárovka, notebook) nicméně jejich kapacita postupem času prudce klesala.

To znamená, že ty baterie nakonec asi příliš dlouho nevydržely?

F.P.: Došlo to až do stavu kdy po západu slunce dvě původně 100Ah paralelně zapojené baterie, celkem tedy továrně 200Ah, vydržely s 20W (tedy malou) zátěží necelou hodinu. Vzhledem k pořizovací ceně baterií to byla hotová katastrofa. Konec záruky se kvapem blížil a já se pokoušel kontaktovat firmu, která baterie dodala, zdali by bylo možno mi nějak pomoci. Bylo mi však sděleno něco o možnosti naúčtování ceny za neoprávněnou reklamaci, což mě jako zákazníka od reklamace, či žádání jakékoliv pomoci velmi silně odradilo.

Jak jsi tedy celou situaci řešil dál?

F.P.: Pomohl až kolega z fóra mypower.cz, který se ozval s tím, že by měl jeden recept jak bateriím pomoci a že tuší, kde bude problém. Baterie byly bezúdržbové, což znamená zalisovaný přístup k jednotlivým článkům, kterých je u 12V baterie celkem 6. Pochopitelně odstraněním plastových krytek ihned padá záruka. Dle rady kolegy jsme tedy usoudili, že riziko ztráty záruky je vzhledem k jejímu blížícímu se konci a neochotě dodávající firmy nízké, tudíž jsme krytky odlomili a zjistili kromě sulfatace také velký úbytek vody, což ještě k problému přidává takzvanou oxidaci ploten v článcích. Po dolití destilované vody se kapacita mírně zvýšila, nicméně hlavním problémem zůstala sulfatace.

A to se podařilo vyřešit?

F.P.: I tento problém se podařilo po několika týdnech vyřešit díky elektronice, která díky proudovým pulsům baterie trpící sulfatací dokáže oživit. To se také do značné míry povedlo a baterie získaly několikanásobně vyšší kapacitu. Pokud bychom baterie neotevřeli a svépomocí „neléčili“ pomocí desulfatace, byly by dnes na odpis, totálně nepoužitelné. Místo toho nyní dále slouží v bateriovém poli a ještě nějakou dobu sloužit budou.

Jak často jsi v zimě musel spouštět elektrocentrálu?

F.P.: Bohužel, právě tuhle zimu se sešlo několik nepříjemných záležitostí. Vzhledem k výše zmiňovaným problémům s bateriemi běžela centrála docela často, prakticky denně minimálně hodinu. Dvě baterie byly na „léčení“ u kolegy a probíhala u nich již zmiňovaná desulfatace. Kvůli absenci dvou baterií se kapacita bateriového pole pochopitelně snížila o tyto dvě odebrané baterie. Naneštěstí koncem podzimu a jisté období i během zimy bylo trvale zataženo. Doslova ocelové mraky nepustily skoro ani watt energie. V podstatě všichni ostrovníci na fóru mypower.cz tím docela trpěli.

Zavedl jsi přes zimu . Jaké s ním máš zkušenosti, jaké přináší výhody a nevýhody?

F.P.: Obrovská výhoda je v tom, že nepotřebuji převod z DC (stejnosměrného) napětí na AC (střídavé) prostřednictvím měniče napětí. Měnič napětí, který z 12 V vyrábí 230 V pro klasickou úspornou žárovku znamená ztráty energie. Jelikož měnič nepracuje se stoprocentní účinností, jistou část si vezme sám pro obvody zajišťující zvýšení napětí z 12 V na 230 V, což jsou ztráty ve formě tepelné energie, a zbytek připadá na spotřebu žárovky. I když se jedná o necelých 6 wattů, zimní noci jsou dlouhé, slunce zapadá daleko dříve, a tak je spotřeba velmi citelná. Zapojením LED diod jsem v pracovně docílil prakticky stejného osvětlení při výkonu pouhých 3 W, což znamená možnost svítit dvojnásobně delší dobu, pokud je to nutné, nebo ušetřenou energii využít na cokoliv jiného, třeba sledování nějakého zajímavého kina před spaním :).

Jak je to s ostatními spotřebiči na tvé síti? Čím dál tím více jich prý zvládáš přestavět na provoz na 12 V namísto 230 V – které třeba a v čem jsou výhody? Lze něco takového využít i v běžné domácnosti, je tam reálné něco ušetřit?

F.P.: Určitě ano. Měřením jsem zjistil, že kupříkladu klasické počítačové zdroje napájené přímo z 230 V jsou vysoce neefektivní. Rozdíl mezi počítačem napájeným klasickým PC zdrojem a oproti tomu spínaným externím adaptérem v kombinaci s PICOPSU je sice v řádu jednotek wattů nicméně pokud PC běží jako například u mě 24/7, pak se úspora energie projeví celkem výrazně. U ostrovní FVE je to velmi ceněno v zimním období, kdy je energie o hodně méně než přes léto. U mého ostrovního systému by bylo nesmyslné plýtvání napájet například wi-fi ze střídače a převádět 12 V DC na 230 V AC a zpět na DC protože wi-fi sama pro sebe 230 V nepotřebuje. Totéž se týká internetových switchů, které většinou běží nepřetržitě a interně pracují s DC napětím. Tato zařízení napájím buď přímo z baterií, nebo přes zvyšující DC DC měnič. U wi-fi je to například 19 V, protože 19 V vyžaduje také notebook. Mám tu i jeden PC monitor, který překvapivě lze napájet přímo z baterií, protože má externí adaptér, jehož výstupem je 12 V stejnosměrných. Některé AC DC adaptéry produkují na výstupu střídavé napětí, například 12 V střídavých. Takové spotřebiče jako například audiosestava Creative Inspire P580 bezproblémů zvládne i 12 V stejnosměrných. Uvnitř je totiž usměrňovač, který v tomto případě začne fungovat spíše jako ochrana proti přepólování.

Ideálním doplňkem pro FVE střešní solární elektrárnu je podle tebe malá domácí větrná elektrárna. Proč si to myslíš a plánuješ něco takového?

F.P.: Určitě ano, ihned jakmile to finance dovolí, pořizuji, nebo vyrábím svépomocí. Zajímavé řešení je Savoniova turbína, která je prý velmi tichá, sice méně účinná ale má rozběh při menší rychlosti větru, než klasická vrtulová turbína. Na trhu jsou k dispozici cenově ne až tak nedostupné řešení se zajímavými parametry. V mé lokalitě je většinou pravidlem, že když nesvítí, tak fouká. Přes zimu mě obzvláště při startování centrály velmi mrzelo, že prozatím nemohu využít síly větru. Přes noc by byly baterie schopně dobité a přes den by to trošku ještě dotáhlo slabé světlo pod mrakem. Myslím, že v tomto případě bych centrálu skutečně nepotřeboval ani v zimě. Ihned jak to bude možné, větrnou turbínu jako doplněk své fotovoltaické elektrárny pořídím, o tom nemám nejmenších pochyb.

Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

17 komentářů: „Rozhovor: ostrovní fotovoltaika po roce

  • 14. 11. 2012 (15.20)
    Permalink

    Fandím takovému nadšenci a věřím mu. Dost lidí mu závidí, že se dostal tak daleko. Chtěl bych jej následovat a tak budu tyto komentáře sledovat.
    Drž se a nedej se Venca

    Reagovat
  • 8. 11. 2012 (7.10)
    Permalink

    Tady padá jedna perla za druhou :-))). Tak s tímhle materiálem chceme dobývat vesmír? Asi to bude tím, že matematika a fyzika spoustu lidem nevoní. Dnes stačí vystudovat nějaký humanitní obor a hned tady máme dalšího odborníka na energetiku :-)

    Reagovat
  • 26. 10. 2012 (17.47)
    Permalink

    Zdravím, ta elektrocentrála na benzin byla asi hloupost. Daleko efektivnější je pohon na LPG. Také přemýšlím jak se zbavit velkých účtu za elektřinu. Bohužel fotovoltaika je příliš velká investice a nevěřím slibovaným životnostem FV. Zajímá mne Savoniova turbína. Pracuje při nízkých rychlostech větru. Vím má malou účinnost ale pokud bych ji postavil pro rychlost větru od 2m/s mohla by se „vrtět“ téměř celý rok.

    Reagovat
  • 22. 9. 2012 (20.19)
    Permalink

    Nazdar, podívejte se na stříšky nad vchody do domu. Nepřipomíná vám to něco? Mně ano. A tak si teď pořizuji stříšky nad dvěma vchody – 2 x 2 amorfní panely o výkonu 105Wp X 4 = 420Wp. Konstrukce na to prodávají také firmy, které se zabývají prodej fotovoltaických komponent pod názvem konstrukce na fotovoltaické panely na kolmé stěny. Finančně to vyjde stejně, jako bych si pořizoval „klasické“ stříšky nad vchod. Jestli to není výhodné řešení – kryt nad vchodovými dveřmi a současně výroba elektřiny, tak mě opravte! Pepa

    Reagovat
  • 29. 3. 2012 (21.18)
    Permalink

    Instaloval jsem FV systémy na chaty i rodinný domek,dobře nastavený rozvaděč systému/řízení v podstatě nepotřebuje žádný jiný generátor/2,6kWp-záloha 12kWh/48V stačí. ve 12V/24VDC osvětlení řízení termiky apod.Jinak takřka veškeré spotřebiče jdou napájet DC stejně mají spínané zdroje.Dobré je mít amorfní panely a na druhé polovině poly nebo monokrystal.žádné dotace žádný ČEZ žádný ANONYMNÍ rýpal :-)

    Reagovat
  • 16. 3. 2012 (19.56)
    Permalink

    Tady se zase sešlo blbečků. Jeden tvrdí, že se diesly spouštějí každou hodinu, druhý už tak blbý není a šachuje s termínem jednou denně. Já dělám ve firmě, která má záložní dieslový zdroj a ten se testuje jednou měsíčně, a to je realita, žádná z prstu vycucaná fantasmagorie.
    Nejvíc měl ale fascinuje ten vztek, který tady vyvolal jen logický poukaz na evidentní rozpor, kdy si majitel ostrovního systému libuje nad tím že neplatí nic za elektřinu ale přes zimu evidentně musel zaplatit velké peníze za benzín (o čemž takticky pomlčel). Je to neuvěřitelné jak zde skupinka fanatických zelených věřících div neupálí každého kdo poukáže na evidentní vady jejich svatého grálu.

    Reagovat
  • 16. 3. 2012 (14.38)
    Permalink

    Nevim jak nekdo muze vypustit takovou blbost o tom, ze clovek, ktery si parkrat za rok pusti jako zalozni zdroj generator zdroj na benzin je na jeho cenach zavysli!

    Na cenach benzinu je zavisly ten kdo ho potebuje hodne, ne ten kdo ho spotrebuje minimum. Tj. i kdyz benzin pouziva, tak jeho zvyseni i treba na 2-nasobek je pro nej jako plyvanec do more, tj. misto par korum da 2xparkorun, porad to je „pouze“ par korun. O proti lidem kteri spotrebuji hodne eletriny, nebo plynu, kde jakekoli male zdrazeni jim zvysi vydaje tak, ze to v rozpoctu uz citelne pociti.

    A tem dieselum, je uplne normalni, ze se diesely startuji, protoze uz z principu jsou velmi nespolehlive a napriklad jako zalozni generatory se musi overovat nekolikrat rocne. Zazil jsem na vlastni oci, jak GTS-ce v jejich housingu pri testu dieslu chytli spaliny a z kominu slehaly 3-metrove jazyky. Museli prijet hasici a do rana to kontrolovali. A to byl jen test po pul roce!

    V JE predpokladam, ze tamjsou uplne jine bezpecnostni podminky a diesly se musi zkouset denne, aby se zajistila jejich spolehlivost v pripade havarie. Takze nejdriv, si o tom neco zjistene a pak neco kritizujte.

    Tyhle chytroliny mam nejradsi, vedi o tom velky kulovy, ale presto plyvou spinu kde muzou. Misto aby tyhle lidi podporili. Je to jen cista zavist.

    Ja teda zavidim, tohle by se mi taky libilo mit. A byt nezavisly na nenazranem CEZu. Ktery jen dostava obrovske dotaze na tepelne elektrarny v podobe povolenek misto aby neco delali pro cisty vzduch ve kterem vsichni zijeme.

    Reagovat
  • 16. 3. 2012 (6.08)
    Permalink

    „taky by mě zajímalo ze kterého prstu jste si vycucal to startování dieslů?“
    Průvodce nás tam zavedl při exkurzi (sice v Dukovanech, ale v Temelíně je to podobné). Takže jsem to viděl na vlastní oči.

    Reagovat
  • 15. 3. 2012 (22.48)
    Permalink

    Dyt to F.P. sam pise: „Letos už od 13. ledna opět nepotřebuji záložní zdroj, tedy benzinovou centrálu, naprosto k ničemu.“ tak jakapak zavislost na cene benzinu. Uz par mesicu to nezapl jak sam pise. Myslim ze na benzinu je tady tenhle daleko mene zavislejsi nez vetsina lidi na cenach elektriky. Taky myslim ze jak nahodi ten zbytek vykonu o kterem pise, tak ze bude hodne v pohode i pres zimu. Kdyz rikate a, reknete i b, tedy ze ten benal nepotrebuje trvale ale skutecne jen ve velmi specifickych chvilich. Neco jak kdyz prijde CEZ a na nekolik hodin odpoji celou dedinu v -15ti pod nulou :), tak nekteri v takove odpojene dedine jsou bez centraly nebo nejake zalohy taky uplne vedle a jeste jim zamrzne voda v obehovych cerpadlech pac na tyhle vypadky nejsou nachystani :) Za me preji hodne slunicka a mate muj obdiv. Taky se na neco takoveho chystam….

    Reagovat
  • 15. 3. 2012 (17.18)
    Permalink

    tome zřejmě jste se ani neunavoval rozhovor přečíst.
    Toto je citace z článku „F.P.: Bohužel, právě tuhle zimu se sešlo několik nepříjemných záležitostí. Vzhledem k výše zmiňovaným problémům s bateriemi běžela centrála docela často, prakticky denně minimálně hodinu.“
    Jinak opět plácáte kraviny, srovnávat temelín, který vyrábí megawaty ekologické a levné energie a chajdu v lese může jen demagog. taky by mě zajímalo ze kterého prstu jste si vycucal to startování dieslů?
    Nehodlám nikoho snižovat ale na druhou stranu nehodlám také hýkat nadšením nad evidentními nesmysly jakou je snaha nahradit jádro fotovoltaickými tunely. Tím nemyslím tento případ. Pokud si dobře vzpomínám z předchozího rozhovoru tak pán v článku neměl jinou možnost. Na druhou stranu když plesá nadšením nad tím, že není závislý na cenách elektřiny měl by říct i b, tedy že je závislý na cenách benzínu.

    Reagovat
  • 15. 3. 2012 (15.41)
    Permalink

    Tom má pravdu.
    A někteří lidi jsou fakt marní. Místo toho, aby člověka, který se snaží žít co nejvíc nezávisle, podpořili tak vytahují to v čem ještě úplně nezávislý není, aby jeho snahu snížili. Smutné.

    Reagovat
  • 15. 3. 2012 (6.26)
    Permalink

    Centrála je pouze záloha, podobně jako je v Temelíně minimálně 8 dieselů (nějaké nedávno přidaly) a které startují každou hodinu na několik minut aby byly „teplé“. Vyletí oblak kouře a sazí a po minutě to zase vypnou.
    Filip za celý rok spálil daleko méně benzínu něž kolik za jeden den spálí nafty diesely v Temelíně a přitom ani nedodají žádný výkon.

    Reagovat
  • 14. 3. 2012 (19.17)
    Permalink

    zřejmě vám uniká nač taková elektrocentrála funguje. Raději se posaďte ať to s vámi nešlehne. Je to .. chvilka napětí .. benzín.

    Reagovat
  • 14. 3. 2012 (11.49)
    Permalink

    Až bude mít pán finance tak si určitě koupí i elektromobil ;-)

    Reagovat
  • 13. 3. 2012 (21.04)
    Permalink

    pána se sice netýká zdražování elektřiny ale zcela určitě se ho týká zdražován benzínu a tak nějak mám dojem, že toto je uričtě větší ekonomický i ekologický problém než elektřina ze sítě.

    Reagovat
  • 13. 3. 2012 (13.20)
    Permalink

    Fandím a přeji hodně sluníčka. Také bych do toho šel, kdyby mi městský úřad dovolil umístit panely na střechu. Balón mám bohužel na sever :-(, ale mít ho na jih, tak už mám dávno na zábradlí panely.
    Každopádně lepší než ČEZu sponzorovat dostavbu nesmyslného Temelína a rabování veškerého přírodního bohatství v ČR.

    Reagovat
  • 13. 3. 2012 (10.24)
    Permalink

    Bravo, tomu říkám užitečné hobby :-) a mohl by to být i zajímavý bussiness protože lidí co chtějí něco podobného ale schází jim um a dovednosti v oboru, je opravdu mnoho a bude jich ještě víc.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.