Rozhovor: Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu

Jan Bárta v roce 2005 založil a od počátku také šéfuje Centru pasivního domu. Náplní práce této organizace je prosazování standardu pasivního domu u novostaveb i u rekonstrukcí, zajištění kvality realizace pasivních domů a kvality stavebních prvků, vzdělávání a poradenství.

Jak jste se dostal problematice pasivních domů?

Jan Bárta (J.B.): K tomu, že se budu věnovat problematice pasivních domů, mě přivedly zkušenosti ze zahraničí. Během mého pobytu v Belgii a Německu před necelými deseti lety mě zaujal přístup tamějších organizací i celé společnosti k úsporám energií v budovách a pasivní domy jako jedno z řešení. Naproti tomu stál u nás v té době jediný pasivní dům. Považoval jsem proto za výzvu dostat pasivní domy do povědomí české veřejnosti a současně při tom využít ohromného potenciálu zkušeností ze zahraničí.

Kdo a z jakého popudu spolu s vámi Centrum zakládal a k čemu vlastně dnes slouží?

J.B.: Centrum pasivního domu, jakožto neziskovou organizaci zajišťující osvětu v oblasti energeticky vysoce efektivního bydlení, jsem založil před sedmi lety spolu s předními odborníky na nízkoenergetické domy, mj. s architekty Josefem Smolou a Alešem Brotánkem a Petrem Morávkem ze společnosti Atrea. Prvotních impulsů bylo několik. Jedním z nich byla prostá úvaha „víc hlav, víc ví“. Chtěli jsme sdružit architekty, projektanty a firmy, které se pasivním domům věnují a umožnit jim vzájemnou výměnu informací a zkušeností. Zároveň jsme chtěli nabízet odborné poradenství všem, kteří o stavbě pasivního domu uvažují, i nabízet další vzdělávání odborníkům, hlavně projektantům. A v neposlední řadě byla jedním z cílů i propagace pasivního standardu jako jednoho z vysoce efektivních stavebních řešení. Všechny oblasti se nám, alespoň myslím, daří dodnes naplňovat.

Jakým aktivitám se Centrum pasivního domu věnuje ve vztahu k veřejnosti/byznysu/politice?

J.B.: Nejdůležitějším partnerem je pro nás veřejnost, i proto se zaměřujeme primárně na pořádání vzdělávacích kurzů, přednášek nebo workshopů. Pro širokou veřejnost rovněž pořádáme každoroční Dny pasivních domů, kdy se po celé republice otevře několik desítek pasivních domů, které mohou lidé navštívit. Zároveň provozujeme i webový portál www.pasivnidomy.cz, kde publikujeme aktuality ze světa pasivních domů. Byznysu se snažíme pomoci nejen sdružováním odborníků, ale i jejich vzděláváním. Většina firem, které dnes stavbu pasivního domu nabízí, totiž o nich ve skutečnosti mnoho neví, chtějí se jen svézt na aktuální vlně zájmu. Naším cílem je proto zvýšit jejich odbornost, čímž jim vlastně nabízíme konkurenční výhodu. Ve vztahu k politice využíváme v rámci iniciativy Šance pro budovy našeho partnerství s Českou radou pro šetrné budovy. Snažíme se, aby se politici navzdory všem dalším vlivům a zájmům lobbistických skupin drželi toho hlavního směru, kterým by podle nás mělo být snížení spotřeby energie, nejen neustálé zvyšování její výroby.

Řekněme, že se rozhodnu stavět pasivní dům. Může mi vaše Centrum nějakým způsobem pomoci, v jakémkoliv ohledu?

J.B.: Určitě. Po celé republice zajišťujeme ve spolupráci s našimi partnery poradenská centra v rámci tzv. Sítě center pasivního domu. Dnes už naše poradce najdete téměř ve všech krajích. U nich se můžete zdarma poradit a zeptat téměř na cokoliv, co se týká stavby pasivního domu, nebo si nechat zkontrolovat již hotový projekt. Jestli se stavbou ještě váháte, určitě vám v rozhodování pomůže, pokud nějaký pasivní dům navštívíte. Na našem webu proto najdete seznam domů, ve kterých si můžete domluvit individuální návštěvu. Nebo přijďte v listopadu na Dny pasivních domů.

Pasivní domy dnes často narážejí na nepochopení nejen u spotřebitelů, ale především u samotných stavařů a přidružených profesí. Jak se snažíte působit v tomto směru?

J.B.: Právě nedostatečné vzdělání stavebních odborníků je jednou z hlavních příčin, proč se zatím pasivním domům nedaří prosadit tak, jak bychom všichni očekávali. Podrobněji se o tom zmiňuje Implementační akční plán, který jsme spolu s dalšími odborníky vydali na konci minulého roku. V něm zároveň navrhujeme, jak tuto situaci řešit. Základem jsou nové vzdělávací programy o energetických úsporách na středních odborných i vysokých školách. Chceme tak předejít tomu, co se dnes poměrně běžně děje, že se s první realizací v pasivním standardu potkají studenti až po absolvování školy. I proto jsme pro studenty 3. a 4. ročníků středních škol a jejich učitele připravili speciální výukový program, který už na prvních školách startuje.

Projektanti i další profesionálové dnes často upozorňují, že pasivní domy bývají často přehnané – různé kombinace pokročilých technologií typu rekuperace, tepelné čerpadlo, solární ohřev apod. je ve výsledku mnohonásobně dražší, ale přitom přináší jen procentuální snížení nákladů. Jak se k tomuto problému stavíte?

J.B.: Pasivní domy dokážou ušetřit až 80 % energie na topení, vícenáklady oproti běžnému domu přitom nejsou o mnoho větší, dnes už se pohybují kolem 10 až 15 %. Opravdu dobrý pasivní dům je jednoduchý, tzn. bez komplikovaných technologií. Oproti běžnému domu je tu navíc pouze systém větrání. Není nutné mít tepelné čerpadlo, solární kolektory, ani další technická zařízení. Záleží, čemu uživatel dává přednost, a jaké má v dané lokalitě možnosti. Systém větrání s rekuperací zde navíc není samoúčelný, ale výrazně zvyšuje kvalitu bydlení. Díky  němu například máte v domě neustále čerstvý vzduch, a to i v zimě nebo v noci, bez nutnosti toho, abyste museli větrat. Díky prachovým filtrům ve vzduchotechnice jsou navíc takové domy ideální třeba pro alergiky. Při nákupu nového auta také nepřemýšlíte jen nad konečnou cenou, ale berete v úvahu i jeho jízdní vlastnosti, bezpečnost nebo spotřebu paliva. Paradoxně by si dnes již zřejmě nikdo nepořídil jako rodinné auto Trabanta, byť by byl sebelevnější. Bydlet ve stejně zastaralém domě ale zřejmě lidem nevadí.

Jak podle vás vypadá ideální pasivní dům, na kolik mě takový dům vyjde a co k jeho stavbě potřebuji?

J.B.: Ideální pasivní dům má kompaktní tvar a rozumnou vnitřní dispozici, tj. technické místnosti situované směrem na sever, obytné části směrem na jih kvůli pasivním ziskům tepla ze slunce. Pasivní standard však architekta až na pár základních pravidel téměř nijak neomezuje, i pasivní dům proto může vypadat přesně podle vašich představ. K jeho stavbě pak potřebujete především kvalitní projekt a prověřenou stavební firmu. Tyto dvě věci jsou alfou a omegou dobře postaveného úsporného domu. Záruku kvalitně odvedené práce máte, pokud si za dodavatele vyberete některého z členů Centra pasivního domu.

Jak je to dnes s legislativou ve vztahu k pasivním domům? Existuje nějaká či připravuje se nějaká? Co je pravdy na tom, že od jistého roku už nebude možné stavět jiné domy než pasivní?

J.B.: V ČR zatím žádná legislativa, která by upravovala přímo pasivní domy, není. V červenci letošního roku by ale měla být ve všech zemích Evropské unie transponována evropská směrnice o energetické náročnosti budov, tzv. EPBD II, která po roce 2020 povolí pouze stavbu domů s téměř nulovou potřebou energie. Základem bude výrazné snížení spotřeby energie na vytápění, chlazení, ohřev vody a další. Druhým krokem bude pokrytí zbývající spotřeby z určité části z obnovitelných zdrojů. Z výše uvedeného je zřejmé, že pasivní domy jsou tím nejlepším rozhodnutím pro splnění první části – nízké spotřeby. Na změny staveb, tedy rekonstrukce, nebudou kladeny tak přísné požadavky jako na novostavby, ale i u nich je ekonomicky rozumné aplikovat v přiměřené míře principy, které platí pro novostavby. Směrnice bude pro české stavebnictví znamenat docela velký šok, na který podle mě není většina stavebníků připravena. To už se ale opět vracíme k nedostatečnému vzdělávání odborníků.

Jak se díváte na aktuální módu přírodního stavitelství, hliněných a slaměných domů apod.? Je toto téma Centru nebo vám osobně blízké?

J.B.: Naše snaha o energetické úspory jde se šetrnými stavbami ruku v ruce. Stále více dodavatelů např. izolací u svých výrobků preferuje přírodní materiály. Obě oblasti se navíc prolínají a doplňují, což dokazuje i několik projektů v České republice. Jeden takový dům staví v Habrovanech u Brna i náš odborný poradce Juraj Hazucha, zúčastnil se s ním dokonce finále soutěže E.ON Energy Globe Award.

Sledujete také širší dlouhodobé trendy týkající se osídlení obecně? Osobně mám např. pocit, že každým rokem přibývají tisíce nových rodinných domů, přitom obyvatel ČR zase tolik nepřibývá. Jaký na toto máte názor a kam myslíte, že se bude situace vyvíjet dál?

J.B.: Za tuto situaci nesou vinu především obce, které výstavbu satelitů bezmyšlenkovitě povolují a doufají ve větší příjmy do obecní kasy. Většina Čechů zkrátka dál sní svůj sen o vlastním domě. Je jen škoda, že přitom více nepřemýšlejí nad vyššími výdaji, které jsou s domem neodmyslitelně spojené. Trend už se ale podle mě začíná pomalu obracet a některé rodiny se z okrajů měst vrací zpět do bytů v centru. Pořád je úroveň služeb ve městě i na vesnici hodně odlišná, nemluvě o únavném a drahém dojíždění do práce.

Bytové domy, popř. nechvalně proslulé paneláky, jsou dnes sice zatracovány, ale ve skutečnosti jde s ohledem na přírodu o nejšetrnější možnost bydlení. Lze i tady aplikovat myšlenky pasivního bydlení?

J.B.: Máte pravdu, že panelové domy jsou nejen velmi šetrné, ale pro rekonstrukci do pasivního standardu dokonce ideální. Může za to především jejich kompaktní tvar. Už před deseti lety si to například uvědomili v brněnském Novém Lískovci, kde již do pasivního standardu zrekonstruovali několik panelových domů. Jejich obyvatelé dnes mají díky tomu jen minimální náklady na vytápění. Nezbývá než doufat, že se z těchto příkladů další obce poučí. Minimálně proto, že spokojený občan rovná se spokojený volič.