Rozhovor: s Lukášem Čejnou o pohádkové Slaměnce

Projekt Slaměnka, pohádková dřevostavba uprostřed přírody stavitele Lukáše Čejny, se stal vítězem ekologických oskarůE.ON Energy Globe Awards 2011. Nemohli jsme proto jinak a Lukáše Čejnu vyzpovídali. Jak se takový dům staví a jak se v něm bydlí se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Slaměnka - vítězná dřevostavba Lukáše Čejny, foto: E.On
Slaměnka - vítězná dřevostavba Lukáše Čejny, foto: E.On

Ze všeho nejdříve bych se rád zeptal na základní specifikace domu – rozměry, počet pater, místnostní, pro kolik lidí je určen, kolik v něm aktuálně bydlí a v jakém stavu se vlastně dům nachází?

Lukáš Čejna: Vnější rozměry jsou 16,5 x 8 metrů, síla zdí 0,5 m, v přízemí je sednice propojená s kuchyní ze které je přístup do špajzu, to je v západní části přízemí, východní strana obsahuje velkou ložnici s pracovnou, koupelnu a záchod, obě části spojuje vstupní chodba se schodištěm (viz přiložený půdorys). Podkroví je celé jeden velký prostor pro děti, v budoucnu se může dělit příčkami. Dům je určen pro rodinu s 3-5 dětmi. Momentálně v něm bydlím se ženou a prvním synem. Dům je v průběžné výstavbě, zatím je víceméně hotova sednice, kuchyň, chodba, koupelna.

Lukáš Čejna, stavitel Slaměnky, na vítězném večeru Energy Globe Awards, foto: E.ON
Lukáš Čejna, stavitel Slaměnky, na vítězném večeru Energy Globe Awards, foto: E.ON

Proč jste se rozhodli stavět právě slaměný dům? Resp. co vás přivedlo k přírodnímu stavitelství jako takovému?

L.Č.: K přírodnímu stavitelství nás přivedl vztah k životu v jeho celistvosti a úcta k Zemi. Je přirozené stavět z toho co nám krajina dává v bezprostřední blízkosti místa kde žijeme, stejně jako používání materiálů v jejich původní formě.

Jste vyučený tesař, měl jste stavbou podobných domů už nějaké zkušenosti, příp. jaké?

L.Č.: Tesař vyučený nejsem, studoval jsem VOŠ Volyně, obor dřevostavby, kde nás připravovali na projektantské práce v oboru dřevostaveb. Předtím jsem pracoval v truhlárnách a studoval lesnickou školu, kde jsem porozuměl dřevu a naučil se práci s pilou. Praktické tesařské zkušenosti jsme s bratrem získávali již od mala, stále jsme budovali různá přírodní obydlí jako ostatně mnoho dětí, ale v nás to zůstalo. Bratr vystudoval architekturu, já již zmíněnou VoŠ a ani jeden jsme nehodlali trávit život před monitorem. Tak jsme začali s tesařinou, která je prostě v nás. Jinak jsem byl na jednom semináři hliněných omítek s Tomem Rajvenem.

Půdorys Slaměnky, obrázek: Lukáš Čejna
Půdorys Slaměnky, obrázek: Lukáš Čejna

Jak rychle stavba postupovala, jak byla časově náročná a kolik se na ní podílelo lidí?

L.Č.: Základové pasy jsme stavěli na podzim 2008, stavba pokračovala od června 2009 dodnes. Samozřejmě nestavíme celou dobu, normálně chodíme do práce, letos se nám narodil syn, máme hospodářství a větší zeleninovou zahradu, takže na stavbu není tolik času. Na stavbě se podílely celkem už desítky lidí.

Objevily se v průběhu stavby nějaké zásadní problémy nebo zádrhely?

L.Č.: Nic zásadního, nespokojen jsem s separačním záchodem. Tak jak je prodáván není k trvalému používání v rodinném domě.

Na stránkách E.On se píše, že jste se inspiroval „radami předchozích generací“. V čem především tyto rady spočívaly?

L.Č.: V celém způsobu stavění. Naši předci neměli možnost používat průmyslově vyráběné materiály, složité technologie, jednoduše stavěli z toho co bylo kolem, protože neexistovala doprava ve smyslu jak ji známe dnes. Zkrátka žili i stavěli ekologicky, v úzkém sepětí s přírodou a jejímy zákonitostmi. Zrovna tak stavějí – hrají si děti.

Jak náročná je Slaměnka na údržbu? Je nutné se o dům nějak speciálně starat, vzhledem k tomu že jde o stavbu z čistě přírodních materiálů?

L.Č.: Vzhledem k tomu, že jsme se nastěhovali v létě, tak nemohu říci jak je to z dlouhodobého pohledu. Jinak úklid je stejný, jako v každém jiném domě.

Interiér dřevostavby upomíná ke staročeských stavením, foto: E.ON

Zajímavě je řešeno vytápění – můžete blíž popsat řešení s s využitím hliněných kamen? Jak se v domě např. ohřívá voda?

L.Č.: K vytápění slouží těžká akumulační kamna ruského typu (tzv. Kuzněcov). Blíže na keramickapec.webgarden.cz. K ohřevu teplé vody prozatím slouží elektřina, v dalších kamnech, která budou vytápět druhou část domu, bude instalován teplovodní výměník.

Je Slaměnka připojena k běžným rozvodným sítím, tj. plyn, voda, elektřina? Případně přemýšlel jste o nějakých alternativách, např. ostrovním režimu?

L.Č.: Jsme připojeni k elektrické síti, ale dům je řešen tak aby mohl fungovat i bez elektřiny. Ostrovní systém mě do budoucna láká. Kamarád rekonstruuje bývalý železniční strážní domek a má ho čerstvě instalovaný, tak jsem zvědavý na praktické zkušenosti.

Centrem domu jsou obrovská šestitunová kamna Kuzněcov
Centrem domu jsou obrovská šestitunová kamna Kuzněcov

Náklady na vybudování Slaměnky byly údajně kolem 2,5 mil. Kč. Která část domu byla finančně nejnáročnější a kolik by taková stavba stála někoho, kdo nemá tesařské zkušenosti a nestavěl by svépomocí?

L.Č.: Dřevo, rákos střecha, kamna, komíny, okna, instalace. Nyní děláme cenovou nabídku na slaměný dům tzv. na klíč, tak uvidíme.

Rákosová střecha také pořád ještě není úplně běžná záležitost. Jak jste na toto řešení přišel a proč jste zvolil právě rákos? Jaké má taková střecha výhody a nevýhody?

L.Č.: Rákosová střecha se nám líbí, je to krytina i izolace v jednom bez folií, a je to obnovitelná přírodní surovina. Nevýhoda je dovoz rákosových snopů až z Maďarska. Ale vnímám to tak, že u nás roste rákosu dostatek, bohužel zatím není nikdo, kdo by ho uměl sklidit, vytřídit, svázat. Když budou dobré příklady použití, zvýší se poptávka a na tu je navázána nabídka. Nehledě na to, že energetická náročnost rákosové krytiny, i dovezené, je jistě nižší než v případě ostatních krytin (pouze dřevěný šindel je na tom srovnatelně, ale cena je podstatně vyšší).

Slaměnka představuje dokonalou ukázku moderního přírodního stavitelství, foto: E.ON
Slaměnka představuje dokonalou ukázku moderního přírodního stavitelství, foto: E.ON

Děkujeme za rozhovor a přejeme příjemné bydlení!

Navštivte také stránky Čejeni.cz, kde oba bratři, kteří postavili Slaměnku nabízejí svoje služby v oblasti tesařství, projekce a stavby přírodních domů.

Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

1 komentář: „Rozhovor: s Lukášem Čejnou o pohádkové Slaměnce

  • 11. 6. 2012 (17.30)
    Permalink

    K tomuto krásnému baráku chybí už jenom ekologická výroba elektřiny. Nebudeme však vyrábět elektřinu z drahých fotovoltaických článků nebo z větrné elektrárny, ale pomocí mikrokogenerační jednotky, jejíž hlavní částí je plně ekologický malý parní stroj zcela nové konstrukce. Elektřinu pak budeme získávat zcela zadarmo, jako vedlejší produkt při topení, vaření nebo ohřevu užitkové vody. Celý systém je cenově nenáročný a ještě nám zefektivní topení nebo výrobu užitkové vody. Chcete li vědět více, podívejte se na blog:
    petrsedyabcd.blog.cz

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.